Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Podle ukrajinského letectva ruské síly v noci vypustily neuvěřitelných 479 bezpilotních letounů (tzv. "kamikadze dronů") a 20 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 277 dronů a 19 raket ještě během letu, což je důkazem její rostoucí efektivity navzdory obrovskému tlaku. Přesto však nejméně 10 střel či dronů prorazilo obranné systémy a zasáhlo cíle na ukrajinském území.
Západní regiony Ukrajiny se staly mimořádně frekventovaným cílem útoku. Exploze byly hlášeny mimo jiné v Kyjevě a především v oblasti Rivne, která leží v severozápadní části Ukrajiny u hranic s Běloruskem. Právě Rivne, které se až dosud vyhýbalo intenzivnímu bombardování, bylo tentokrát zasaženo výrazně. Guvernér oblasti Oleksandr Koval situaci popsal slovy: „Velmi těžká noc pro Rivnenskou oblast. Naše území utrpělo silný nepřátelský letecký útok.“ Jedna civilní osoba byla při útoku zraněna.
Útok spustil okamžitou reakci v sousedním Polsku, které oznámilo, že v časných ranních hodinách vyslalo své stíhací letouny do vzduchu. Polská armáda v prohlášení uvedla, že „přijatá opatření mají za cíl zajistit bezpečnost v regionech sousedících s ohroženými oblastmi“. K aktivaci letectva došlo ve spolupráci se spojeneckými silami v rámci NATO.
Ukrajinské varování před útoky začalo v noci okolo 3. hodiny středoevropského času, kdy bylo celé území Ukrajiny pokryto leteckým poplachem. Zprávy o odpalech dronů a raket přicházely z různých částí země, přičemž útok byl koordinovaný a zaměřen na co nejširší spektrum cílů.
Důvodem zvýšené intenzity ruského útoku může být snaha zasáhnout ukrajinskou infrastrukturu v týlových oblastech, které jsou klíčové pro logistiku a zásobování fronty. Západní Ukrajina dosud sloužila jako poměrně bezpečné zázemí pro přesuny vojenského materiálu ze Západu a organizaci humanitární pomoci.
Vojenský analytik Michael Clarke v rozhovoru pro Sky News označil tento útok za „znamení frustrace Moskvy“ a dodal, že „Rusko se zřejmě snaží narušit ukrajinské vojenské zázemí daleko od linie fronty v očekávání protiofenzivy“.
Zatím není jasné, zda noční útok znamená začátek nové fáze války, nebo zda jde o jednorázovou demonstraci síly. Jisté ale je, že jeho dopad překračuje hranice Ukrajiny. Zapojení polského letectva a zvýšená bdělost v regionech sousedících s Ukrajinou ukazují, že válka se i nadále nebezpečně přibližuje k hranicím Severoatlantické aliance.
Odborníci varují, že pokud bude Rusko pokračovat v útocích na západní oblasti Ukrajiny, může dojít k incidentům nebo neúmyslnému narušení vzdušného prostoru sousedních států, což by znamenalo prudké zvýšení rizika širšího konfliktu.
Zatímco ukrajinská armáda slaví relativně úspěšné odražení většiny útoku, civilní obyvatelstvo i infrastruktura zůstávají pod neustálou hrozbou.
Související
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
válka na Ukrajině , armáda Polsko , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub