Britská vláda i Evropská unie čelí novému obchodnímu otřesu, který vyvolala razantní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatímco Spojené státy sáhly k ochranářským opatřením v podobě vysokých tarifů na dovoz z Evropy, Asie i rozvojových zemí, v Londýně i Bruselu se připravují reakce, které mohou znamenat zásadní zlom v dosavadních globálních obchodních vztazích.
Jedním z nejvýraznějších signálů přichází z Británie, kde hlavní tajemník ministerstva financí Darren Jones prohlásil, že „éra globalizace, jak jsme ji znali, skončila“. V nedělním vystoupení v pořadu BBC uvedl, že se svět ocitl v nové ekonomické realitě, která přinese zdražování a konec levného zboží, jako jsou fast fashion nebo spotřební elektronika.
Jones zdůraznil, že se vláda Spojeného království stále snaží dojednat s americkou administrativou výjimky z nově zavedených cel. Podle něj má Británie díky své diplomacii šanci na lepší výsledek než jiné srovnatelné země. Cílem zůstává ochránit domácí podniky i pracovní místa.
Vedle Evropy ale nové americké tarify tvrdě dopadají i na rozvojové státy v Asii. Trumpova administrativa uvalila cla až ve výši 49 % na dovoz z Kambodže, 48 % na Laos a 37 % na Bangladéš. Tyto země přitom dlouhodobě profitovaly z vývozu textilu a zemědělských produktů do Spojených států.
„Naší největší obavou je, že dodatečné náklady budou přeneseny na ty nejzranitelnější – malé farmáře a tovární dělníky,“ uvedla Alice Oyaro, výkonná ředitelka organizace Transform Trade. „Lidé, kteří již teď bojují o holé přežití, teď mohou přijít o vše.“
Trump tímto krokem zásadně mění kurz americké zahraniční a obchodní politiky. Místo podpory rozvoje prostřednictvím volného obchodu Spojené státy nyní upřednostňují jednostranný protekcionismus, který se odráží i v souběžném snižování rozvojové pomoci.
Evropská unie mezitím připravuje první sadu cílených odvetných opatření. Podle agentury Reuters se Evropská komise chystá v pondělí večer navrhnout seznam amerických výrobků v hodnotě až 28 miliard dolarů, na které by měla být uvalena cla. Mezi dotčenými produkty mají být například americké maso, obilí, víno, dřevo, ale i žvýkačky, toaletní papír, vysavače nebo dentální nitě.
Evropský blok tak reaguje na 25% tarify, které USA uvalily na dovoz evropské oceli, hliníku a automobilů. Od středy navíc vstoupí v platnost další 20% cla na téměř veškeré zboží dovážené z EU.
Brusel zatím postupuje obezřetně a snaží se vyhnout širší obchodní válce. Podle diplomatických zdrojů ale přibývá hlasů, které volají po razantnější obraně evropského průmyslu.
Změny na světových trzích se okamžitě promítly i do akciových indexů. Britský FTSE 100 zaznamenal největší pokles od začátku pandemie – o 4,9 %, obdobný vývoj hlásí burzy v Německu a Francii.
Zatímco se vyjednavači snaží o zmírnění napětí, analytici varují, že se světová ekonomika může ocitnout na prahu nové éry fragmentace. Ta se vyznačuje návratem ekonomického nacionalismu, důrazu na domácí výrobu a oslabením dosavadních pravidel mezinárodního obchodu.
Otázkou zůstává, zda se západní spojenci dokážou dohodnout na koordinované reakci, nebo zda každý stát zvolí vlastní cestu, jak se v nové realitě ochránit. Jedno je však jisté – globální obchodní řád, jak jsme ho znali posledních 30 let, dostal ránu, z níž se bude dlouho vzpamatovávat.
Související
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
Donald Trump , EU (Evropská unie) , oděvy
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 4 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák