Moskva zabíjí malé děti a Trump mlčí. Svět čeká, kdy USA konečně začnou jednat

Vrcholem brutality byl 4. duben, kdy ruské rakety a drony zasáhly obytnou čtvrť v ukrajinském městě Kryvyj Rih. Útok si vyžádal 19 obětí, z toho devět dětí, a podle místních úřadů bylo zraněno dalších 75 lidí. Od té doby je každý den alespoň jedno velké město daleko od fronty terčem ruských raketových úderů.

Přestože Trump opakovaně označil příměří za prioritu a vyjádřil "hněv" nad chováním Ruska, skutečné kroky směrem k tlaku na Moskvu zatím zůstávají velmi omezené. Namísto tvrdých sankcí či zvýšení vojenské pomoci Ukrajině prezident uvalil pouze menší sankce na několik ruských podniků.

Podle serveru Kyiv Independent má Washington stále značný prostor k nátlaku na Kreml. Zvýšení vojenské podpory Ukrajině, zpřísnění cenového stropu na ruskou ropu nebo sekundární sankce na státy obchodující s Ruskem – to vše by mohlo změnit situaci. Nic z toho se však dosud neuskutečnilo.

„Chybí politická vůle,“ řekla mezinárodněpolitická analytička Jenny Mathers z univerzity v Aberystwyth. „Trump umožnil Putinovi diktovat podmínky a neurčitými hrozbami se nedá Moskva přimět k ústupu.“

Richard Betts z Kolumbijské univerzity upozorňuje na Trumpovu nevyzpytatelnost. „Pokud Putin nabídne i jen symbolické ústupky, je možné, že Trump své hrozby opět stáhne,“ míní.

Kromě úplného příměří mezi USA a Ukrajinou, které Rusko odmítlo 11. března, se tři strany dohodly 25. března alespoň na omezení bojů v oblasti Černého moře a zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Ani to však Moskva nepřijala bezpodmínečně – příměří podmínila zrušením některých sankcí.

Trump sice prohlásil, že je „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina, a pohrozil sekundárními tarify na ruskou ropu, nicméně takový krok zatím neučinil. Dokonce oznámil nové tarify na 180 států, včetně EU a Ukrajiny, zatímco Rusko zůstalo mimo seznam.

Navzdory veřejným výrokům o tvrdém postupu Spojené státy nevyužily ani své další možnosti. Odmítly například kanadský návrh na vytvoření týmu, který by sledoval ruskou stínovou flotilu tankerů, jež obcházejí stávající sankce.

Trumpova administrativa se zaměřila spíše na tlak vůči Ukrajině než Rusku. Po konfrontaci s prezidentem Zelenským ve Washingtonu na začátku března byl dočasně zastaven tok americké vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací. Pomoc byla obnovena až 11. března.

Zatímco Putin stupňuje požadavky, například na vytvoření „přechodné vlády“ na Ukrajině, USA místo tvrdšího postupu nabídly ústupky. V rámci březnové částečné dohody přislíbily pomoc s návratem Ruska na globální trhy s hnojivy a zemědělskými produkty. Trump dokonce uvedl, že USA zvažují zrušení dalších sankcí výměnou za příměří.

Podle Johna Herbsta, bývalého amerického velvyslance na Ukrajině, je přístup Washingtonu vůči Rusku jednostranně smířlivý. „Putin evidentně brzdí mírový proces, a přesto nebyl za své chování nijak výrazně potrestán,“ řekl.

Trumpovy ústupky ale přinášejí zatím jen jednu věc – více ruských požadavků. Putin nemá důvod spěchat s ukončením války, pokud mu jednání s americkým prezidentem přinášejí diplomatické i ekonomické výhody bez reálných ztrát.

A jak dodává analytička Mathers, Trumpova „sympatie“ vůči ruskému prezidentovi je dobře známá. „Stačí jeden telefonát a Trump může zcela změnit názor,“ uzavírá.