KOMENTÁŘ | Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Aby těch otázek nebylo málo, dokreslím celý obraz ptaní se o další, zdánlivě jednoduchou otázku: Proč vláda vypadá, jako by byla stále pod silnějším a silnějším tlakem nějakých okolností, které jí nutí dělat, komunikovat a prosazovat stále divnější záležitosti? Řeč je o „pětitisícové“ pomoci nebo také příspěvku českým rodinám.

Když v lednu 2022 nastupovala koaliční vláda premiéra Petra Fialy z ODS, dala si do vínku jako jeden z nejdůležitějších bodů svého vládního prohlášení klauzuli o tom, že bude hledat na většinu problémů země taková řešení, která neohrozí prosperitu země. Po všemožných dluzích, nadělaných lidmi z ANO, ČSSD, KSČM a SPD, to opravdu nebylo vůbec snadné prohlášení. A všichni jsme věděli, že to nebude lehké a snadné. Nové politické uskupení také slibovalo, že proto bude nejen komunikovat, ale i jednat jinak než to uskupení před ní, aby rozhodnutí nepůsobila chaoticky, zmateně a proti záměrům, kterých se má dosáhnout. Vím, že namítnete, že to přece nejde pořád být jen ve všem úspěšný a každý přece může udělat někdy nějaký ten přešlap.

Ale dá se vůbec něco takového připustit v aktivitách, které mají přímý vliv už na 53 procent českých domácností, jak uvedl server Aktuálně.cz podle dat z průzkumu Institutu prevence a řešení předlužení, který navíc také zjistil, že pět milionů Čechů nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě. Bez obalu je nutné si přiznat, že onen zmiňovaný „pětitisícový“ příspěvek na pomoc rodinám s dětmi do osmnácti let takovým „nedodělkem“ je. V Česku se bohužel na dobré úmysly už nějaký ten pátek nehraje. Už samotný vznik této položky je dokladem toho, že dobrá předsevzetí mohou vzít pod tlakem rychle za své.

Vzpomněl jsem si přitom na scénu z jednoho dílu ze série Slunce, seno…, ve které se Helena Růžičková rozčiluje nad tím, že svatba její filmové dcery, kterou se snažila domluvit kvůli životním peripetiím původního plánovaného manžela, je nějak ohrožena. Scéna: „Se vemete‘, se nevemete‘...“, tak připomněla nejprve dohady o tom, jaké rodiny na zmiňovaný příspěvek budou mít vůbec nárok. Nejdřív milion korun hrubého, pak nějak jinak, a pak zase jinak. Achjo. Proč? Vždyť okolnosti vzniku příspěvku a jeho výše, mimochodem řadou renomovaných ekonomů spíše kritizovanou s odkazem na to, že rodinám, které mohou mít kvůli vysoké inflaci potíže, zkrátka vůbec nepomůže, neukazovaly žádnou příznivou atmosféru. I proto se objevuje spíše více otázek, jako třeba proč pět tisíc, když tato částka rodinám připomíná opravdu jakousi kapku v moři, navíc právě vládními politiky kdysi kritizovanou v podobné výši, a proč právě teď… A tak dále.A teď se hodí vrátit se zpátky k účetnictví. Státní kasa na tom sice není extrémně zle, ale každá podobná výdajová položka může bez předchozích jasně stanovených pravidel a okolností nadělat nejen u eráru víc škody než užitku. Pak se můžeme ptát, chceme-li tedy vyřešit co nejdříve až téměř po uši zadluženou zemi, nebo ne? A že se dá tušit, že rodiny na tom nebudou třeba jen co do splácení energetických záloh s prodlužováním ruské válečné agrese, zvláště před nadcházející topnou sezónou, nijak zvlášť dobře, a tudíž bude zřejmě nutné zamýšlet se nad další finanční a možná i jinou pomocí, není nutné snad ani dodávat. A to výše popsaná pomoc nepomoc vyjde českou státní kasu na desítky miliard korun.

Když pandemie covidu ukázala, že i rozhodnutími a činy tehdejší vlády lidé fatálně přestali důvěřovat autoritám (nutno říct, že to ale nebyl problém jen v ČR), není divu, že pro mnoho obyvatel této země jsou okolnosti vzniku zmiňovaného příspěvku, jeho komunikace a vůbec celý styl schvalování spíše nechtěným déjà vu. A možná, že se budete ptát se mnou, proč si vládní ministři takto lacino podřezávají pod sebou větev s přízní voličů, a právě teď, kdy se celý svět s obdivem dívá na to, jak kdysi „kývač a schvalovač“ východních totalit a nynějších válečných zločinců, dokáže nejen smysluplně pomáhat cizím lidem z války postižené země, ale i jednat se svými kdysi soupeři a odpůrci bez řvaní, nadávek a divného arogantního jazyka.

Je jasné, že pomáhat nejen uprchlíkům, ale hlavně ohroženým českým domácnostem s tím, aby nespadly do nečekaných finančních potíží a dluhů, musí všichni. A vláda jako první. Ale platí i to, že by měla dostát svým závazkům a slibům, díky kterým dokázala porazit předchozí garnituru. Je jasné, že i kvůli všem nepříznivým důsledkům, způsobeným v tomto roce nejen válkou na Ukrajině, bude s největší pravděpodobností původně plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun asi o dost vyšší. Snad se proto všichni ministři chytnou za nos a začnou víc přemýšlet o tom, co všechno a jak mají udělat, abychom se nemuseli příště ptát na to, proč?

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Petr Fiala (ODS) finance státní rozpočet rodina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

včera

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

včera

Aktualizováno 18. května 2026 23:02

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy