KOMENTÁŘ | Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Aby těch otázek nebylo málo, dokreslím celý obraz ptaní se o další, zdánlivě jednoduchou otázku: Proč vláda vypadá, jako by byla stále pod silnějším a silnějším tlakem nějakých okolností, které jí nutí dělat, komunikovat a prosazovat stále divnější záležitosti? Řeč je o „pětitisícové“ pomoci nebo také příspěvku českým rodinám.

Když v lednu 2022 nastupovala koaliční vláda premiéra Petra Fialy z ODS, dala si do vínku jako jeden z nejdůležitějších bodů svého vládního prohlášení klauzuli o tom, že bude hledat na většinu problémů země taková řešení, která neohrozí prosperitu země. Po všemožných dluzích, nadělaných lidmi z ANO, ČSSD, KSČM a SPD, to opravdu nebylo vůbec snadné prohlášení. A všichni jsme věděli, že to nebude lehké a snadné. Nové politické uskupení také slibovalo, že proto bude nejen komunikovat, ale i jednat jinak než to uskupení před ní, aby rozhodnutí nepůsobila chaoticky, zmateně a proti záměrům, kterých se má dosáhnout. Vím, že namítnete, že to přece nejde pořád být jen ve všem úspěšný a každý přece může udělat někdy nějaký ten přešlap.

Ale dá se vůbec něco takového připustit v aktivitách, které mají přímý vliv už na 53 procent českých domácností, jak uvedl server Aktuálně.cz podle dat z průzkumu Institutu prevence a řešení předlužení, který navíc také zjistil, že pět milionů Čechů nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě. Bez obalu je nutné si přiznat, že onen zmiňovaný „pětitisícový“ příspěvek na pomoc rodinám s dětmi do osmnácti let takovým „nedodělkem“ je. V Česku se bohužel na dobré úmysly už nějaký ten pátek nehraje. Už samotný vznik této položky je dokladem toho, že dobrá předsevzetí mohou vzít pod tlakem rychle za své.

Vzpomněl jsem si přitom na scénu z jednoho dílu ze série Slunce, seno…, ve které se Helena Růžičková rozčiluje nad tím, že svatba její filmové dcery, kterou se snažila domluvit kvůli životním peripetiím původního plánovaného manžela, je nějak ohrožena. Scéna: „Se vemete‘, se nevemete‘...“, tak připomněla nejprve dohady o tom, jaké rodiny na zmiňovaný příspěvek budou mít vůbec nárok. Nejdřív milion korun hrubého, pak nějak jinak, a pak zase jinak. Achjo. Proč? Vždyť okolnosti vzniku příspěvku a jeho výše, mimochodem řadou renomovaných ekonomů spíše kritizovanou s odkazem na to, že rodinám, které mohou mít kvůli vysoké inflaci potíže, zkrátka vůbec nepomůže, neukazovaly žádnou příznivou atmosféru. I proto se objevuje spíše více otázek, jako třeba proč pět tisíc, když tato částka rodinám připomíná opravdu jakousi kapku v moři, navíc právě vládními politiky kdysi kritizovanou v podobné výši, a proč právě teď… A tak dále.A teď se hodí vrátit se zpátky k účetnictví. Státní kasa na tom sice není extrémně zle, ale každá podobná výdajová položka může bez předchozích jasně stanovených pravidel a okolností nadělat nejen u eráru víc škody než užitku. Pak se můžeme ptát, chceme-li tedy vyřešit co nejdříve až téměř po uši zadluženou zemi, nebo ne? A že se dá tušit, že rodiny na tom nebudou třeba jen co do splácení energetických záloh s prodlužováním ruské válečné agrese, zvláště před nadcházející topnou sezónou, nijak zvlášť dobře, a tudíž bude zřejmě nutné zamýšlet se nad další finanční a možná i jinou pomocí, není nutné snad ani dodávat. A to výše popsaná pomoc nepomoc vyjde českou státní kasu na desítky miliard korun.

Když pandemie covidu ukázala, že i rozhodnutími a činy tehdejší vlády lidé fatálně přestali důvěřovat autoritám (nutno říct, že to ale nebyl problém jen v ČR), není divu, že pro mnoho obyvatel této země jsou okolnosti vzniku zmiňovaného příspěvku, jeho komunikace a vůbec celý styl schvalování spíše nechtěným déjà vu. A možná, že se budete ptát se mnou, proč si vládní ministři takto lacino podřezávají pod sebou větev s přízní voličů, a právě teď, kdy se celý svět s obdivem dívá na to, jak kdysi „kývač a schvalovač“ východních totalit a nynějších válečných zločinců, dokáže nejen smysluplně pomáhat cizím lidem z války postižené země, ale i jednat se svými kdysi soupeři a odpůrci bez řvaní, nadávek a divného arogantního jazyka.

Je jasné, že pomáhat nejen uprchlíkům, ale hlavně ohroženým českým domácnostem s tím, aby nespadly do nečekaných finančních potíží a dluhů, musí všichni. A vláda jako první. Ale platí i to, že by měla dostát svým závazkům a slibům, díky kterým dokázala porazit předchozí garnituru. Je jasné, že i kvůli všem nepříznivým důsledkům, způsobeným v tomto roce nejen válkou na Ukrajině, bude s největší pravděpodobností původně plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun asi o dost vyšší. Snad se proto všichni ministři chytnou za nos a začnou víc přemýšlet o tom, co všechno a jak mají udělat, abychom se nemuseli příště ptát na to, proč?

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Petr Fiala (ODS) finance státní rozpočet rodina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

před 9 hodinami

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

před 10 hodinami

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

před 12 hodinami

Těžba ropy

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů (SAE) o náhlém vystoupení z kartelu OPEC je událostí mimořádného významu. Emiráty byly členy této organizace ještě dříve, než v roce 1971 vznikly jako samostatný stát. OPEC po celá desetiletí ovládal ceny ropy regulací těžby, přičemž zásadní roli sehrál už během ropných krizí v 70. letech, které tehdy od základů změnily globální energetickou politiku.

před 13 hodinami

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

před 14 hodinami

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají

Rusko letos výrazně omezí průběh tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Ministerstvo obrany oznámilo, že se akce obejde bez předvádění vojenské techniky, což je u události, která obvykle slouží k prezentaci vojenské síly státu, neobvyklé. Jako důvod úřady uvedly současnou operační situaci, aniž by poskytly podrobnější vysvětlení.

před 14 hodinami

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy