Kritické hodnocení veřejných financí rozpočtovou radou je oprávněné, míní analytici

Národní rozpočtová rada (NRR) dnes ve své každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. Vývoj by mohl podle rady zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění fungování veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, což by bylo o 19 let dříve, než uvádí projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

"Kritické hodnocení stavu českých veřejných financí ze strany NRR pokládám za zcela správné. Za hlavní příčinu neudržitelnosti zpráva NRR označuje stárnutí populace. V posledním roce se k němu ale bohužel přidal zcela nový fenomén, a tím je opakovaná ochota české politické reprezentace zcela vědomě a bez uzardění přijímat opatření, která už tak problematický výhled českých veřejných rozpočtů jednoznačně ještě zhoršují," uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Podle něj stav zhoršilo nejen snížení zdanění nebo nedávný návrh změn v důchodovém systému, ale i loňský mimořádný příspěvek důchodcům nebo již v roce 2019 přijaté vládní rozhodnutí nezvýšit věk pro odchod do důchodu.

"Zpráva Národní rozpočtové rady je neúprosným zrcadlem stavu veřejných financí. Dosud jsme měli především problémy v dlouhodobém horizontu vyplývající se stárnutím populace, nyní jsme si k nim přidali krátkodobé problémy se současnými vysokými rozpočtovými schodky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. NRR podle něj správně apeluje na vznik důvěryhodného plánu fiskální konsolidace, což ovšem bude politicky i odborně velmi náročný úkol.

"Plně se ztotožňuji se stanoviskem předsedkyně NRR Evy Zamrazilové, že problémem je rychlý růst výdajů, či pokles příjmů, které s pandemii nesouvisejí - a to zejména těch, které jsou dlouhodobé a mandatorní," uvedl ekonom a partner PwC Petr Kříž. Plně opodstatněné jsou podle něj jen jednorázové výdaje státního rozpočtu související s pandemií, které nezatěžují rozpočty po jejím skončení.

"Je nutné si též uvědomit, že růst mezd včetně poklesu jejich zdanění je jedním ze základních příčin současného růstu inflace. Na druhé straně vláda vzdala své záměry s penzijní reformou, takže nutnost jejího řešení si také tlačíme před sebou do doby, kdy to bude nákladnější. Nová vláda bude muset přijmout zásadní opatření, jak naše veřejné finance konsolidovat," uvedl dále Kříž.