Češi a finanční gramotnost: Jen třetina z nás pozná výhodný úvěr

Česká bankovní asociace (ČBA) zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkumu o finanční gramotnosti Čechů. V celkovém hodnocení jsme si o pár bodů oproti loňsku pohoršili. Často tápeme nejen v oblasti investic, ale také úvěrů. Výhodnou půjčku pozná jen třetina dotázaných.

Jedním z nástrojů, jak si ověřit finanční gramotnost naší populace je tematicky zaměřený průzkum ČBA, jehož nedílnou součástí je každoročně i dotaz na výhodnou půjčku. Mimochodem, Češi si půjčují poměrně často. Zkušenost s půjčkou, úvěrem nebo nákupem na splátky má 59 % z nás. Přesto si celá třetina populace neumí správně ověřit, jestli se jim půjčka vyplatí. Největší problémy s určením výhodnosti půjčky mají pak lidé s nižším vzděláním a menšími příjmy.

Samotná úroková sazba k porovnání půjček totiž nestačí. Do ceny půjčky se započítávají i další položky – například poplatek za vedení účtu, poplatek za správu úvěru, pojištění schopnosti splácet a tak dále. Porovnávat půjčky mezi sebou je ale možné díky RPSN. Za touto zkratkou se skrývá roční procentní sazba nákladů a je povinnost každé banky nebo nebankovní instituce ji u své půjčky uvádět. RPSN tak zahrnuje skutečně všechny náklady spojené s úvěrem.

Pokud si nevíte rady, jak více půjček mezi sebou porovnat, využijte k tomu třeba úvěrovou kalkulačku na stránce banky, u které o sjednání půjčky uvažujete. Zadáte, kolik si chcete půjčit, na jak dlouho a banka vám obratem spočítá výši měsíční splátky a ukáže i další důležité parametry půjčky, včetně RPSN nebo toho, kolik zaplatíte navíc nad rámec toho, co jste si půjčili. Takovéto srovnání vás přitom nic víc než pár minut času nestojí a ani vás k ničemu u dané instituce nezavazuje.

Průzkum dále odhalil, že pandemie koronaviru poměrně výrazně zamávala s našimi financemi a způsobila alespoň částečný propad příjmů u 39 % domácností. Mnoha lidem naštěstí na porytí takového výpadku stačila vlastní finanční rezerva. Se svými úsporami vyšlo během koronavirové krize 55 % Čechů. Hůře na tom ale byly rodiny s dvěma a více dětmi. Ty v dotazníku velmi často uváděly, že nemají vytvořenou žádnou finanční rezervu.

V důsledku dopadů pandemie na rodinné rozpočty se více než dvě třetiny Čechů rozhodly intenzivněji o financích přemýšlet a plánovat si lépe své náklady. Vůbec nejvíc pak toto téma a uvažování nad financemi rezonovalo (možná trochu překvapivě) mezi mladými lidmi do 26 let.

Naopak zástupci nejstarší generace mezi 66 až 79 lety mají pocit, že dopady pandemie zvládají dobře sami bez cizí pomoci. Často totiž mají vlastní dům nebo byt, který jim dodává pocit většího finančního bezpečí. Jedno procento dotázaných pak přiznalo, že v době krize spoléhá především na stát a jeho finanční pomoc – a sami aktivně finanční rezervu neřeší. Obecně jsou ale Češi po pandemii opatrnější a více zvažují každý nákup.

Kde čerpáme informace o financích a finančních produktech? Nejpopulárnějším zdrojem je poměrně logicky internet. Oblibě se těší i srovnávače bankovních produktů – od běžných účtů po úvěry. Na ty nezávislé, které shromažďují parametry finančních produktů všech významných bank na tuzemském trhu, míří 65 % Čechů. Kalkulačky na stránkách bank pak využívá celých 63 % dotázaných.

Mimochodem, meziročně narostl počet těch, kteří si často v oblasti financí neví rady. Nejčastěji takto tápeme v oblasti investování. Naopak nejsilnější se cítíme v hospodaření, rozpočtech a ve spoření. A před sjednáním konkrétní finanční služby také více než polovina Čechů důkladněji než dříve zvažuje, jestli finanční produkt nebo službu skutečně potřebuje – větší opatrnost je tedy patrná i tady.