KOMENTÁŘ | Fiala slibuje nesplnitelné. Z ČR chce vyspělou zemi, za dva roky mu ale vyprší mandát

Fiala na akci s názvem Česko na křižovatce představil svou střednědobou vizi. Podle premiéra by se Česko mělo do deseti let stát hlavní křižovatkou Evropy. „V dopravě, v energetice, v inovacích a v kultuře,“ vyjmenoval několik oblastí. „Věřím, že můžeme patřit mezi nejvyspělejší země světa,“ napsal na sociální síti X.

„Česko může opět patřit mezi nejvyspělejší země světa, pokud v následujících deseti letech dokáže naplno využít svoji geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál a stane se z ní opravdová hlavní křižovatka Evropy,“ citoval jeho další výrok Úřad vlády.

Současná vláda má závažné problémy s řešením krize. Nejde jen o tu ekonomickou, nýbrž i společenskou. Podobnými výroky na sebe i svou administrativu Fiala plete bič, který se mu následně vrátí nejen na sociálních sítích. 

Komunikace vlády je komplikovaná a často nicneříkající. Když jsme se před několika dny obraceli na ministra financí Zbyňka Stanjuru prostřednictvím e-mailu adresovanému jeho tiskovému oddělení s dotazy na konsolidační balíček, jeho resort ani neodpověděl. 

Lidé tak mají většinou k dispozici jen velmi odborná a komplexní vysvětlení jednotlivých kroků. Následně předseda vlády přijde s vyjádřením, kterým v podstatě slibuje udělat z České republiky novou, přinejmenším evropskou mocnost. Plánuje využít „geografické polohy, ekonomického a lidského potenciálu“. Z Česka se tak má stát „křižovatka Evropy“. 

Nutno podotknout – Česká republika má opravdu unikátní geografickou polohu uprostřed Evropy. Naše dopravní infastruktura sice nepatří na světovou špičku, ale rozhodně není problém jejím prostřednictvím přepravovat zboží. Konkurovat skutečně velkým ekonomikám ale (ještě) nemůžeme.

Jednoznačně totiž chybí špičková úroveň dálnic. Pro obchodníky z jižní Evropy může české území znamenat zajímavou dopravní tepnu se severem. Stejně tak pro obchod mezi východní a západní Evropou. V tuto chvíli je lepší a rychlejší využívat německé a polské dálnice. 

Jiné druhy obchodu, které nejsou natolik objemné, by mohly využívat velkých letišť – a stále je i pro obyčejné Čechy mnohdy daleko výhodnější koupit letenky z Vídně, Katovic nebo Frankfurtu nad Mohanem. Pražské letiště není v tomto ohledu příliš konkurenceschopné. 

Jen zdokonalení dálniční a letecké infrastruktury tedy stát přijde na desítky miliard korun. A ten má v tuto chvíli bezpočet problémů s udržením rozpočtového deficitu a vlastního dluhu. Mezitím premiér vidí Českou republiku jako křižovatku Evropy „do deseti let“. 

Vize máme, chybí iniciativa

Česká republika, respektive Československo, svého času byla na vrcholu a platila za ekonomickou mocnost. Ve 20. letech sice Československo nebylo tak bohaté jako rostoucí Spojené státy, dokázalo ale obstát proti předním evropským mocnostem. Jenže co bylo, bylo. Pomyslný blahobyt naše země zažívala téměř před sto lety, od té doby nás okupovaly dvě velmoci – nacistické Německo a Sovětský svaz, chcete-li vojska Varšavské smlouvy. 

Česko je takzvanou „montovnou Evropy“ a až na malý vzorek firem nemá schopnost dobře obstát v mezinárodní konkurenci. Že se české společnosti ještě musí učit získávat velké zakázky, potvrdil i zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v červencovém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. A to jsme společně hovořili jen o obnově Ukrajiny. 

„Celkově úspěšnost českých firem a neziskových organizací u velkých mezinárodních finančních institucí je opravdu mizivá. Vidíme to ve všech sektorech, od civilních po vojenské. Učíme se to například na Evropském obranném fondu. Máme několik firem, které jsou schopné a mají zkušenosti s podáváním nabídek do Evropské banky pro rozvoj a obnovu, Světové banky, ale i do USAID. Opravdu jsou to ale jednotky firem, které jsou v tomto ohledu dlouhodobě úspěšné,“ shrnul tehdy Kopečný. 

Pravdou zůstává, že v České republice žijí velice chytří a šikovní lidé. Ne nadarmo se říká „zlaté české ručičky“. Čeští vědci rovněž často patří mezi světovou špičku ve svých oborech. Zejména od německé okupace nám ale chybí iniciativa (a finance) sami tvořit a vyvíjet ve velkém měřítku. 

Dá se to ještě považovat za sekundární dopady druhé světové války – a primární studené války. Státní rozpočet se nachází v potížích už příliš dlouho, a ekonomicky vyspělejší země ochotně využívají chybějící iniciativy a našich šikovných lidí – z České republiky se tak stala ona pomyslná „montovna Evropy“. Nemůže za to ale Evropská unie – ta do nás sama investuje. 

Fiala nemá šanci plán dodržet

Premiér na páteční konferenci hovořil o střednědobé vizi. Ta rozhodně přesahuje zbývající dva roky, po které ještě bude svůj mandát držet. K tomu existuje velmi malá šance, že ho dokáže obhájit. Stejně jako Andrej Babiš ztratil premiérské křeslo po nezvládnuté pandemii covidu-19, Fiala ho podle všeho ztratí po nepříliš zvládnuté krizi následující. A ruku na srdce, na Babiše nelze svést úplně všechno.

Průzkumy dávají hnutí ANO běžně přes třicet procentních bodů, zatímco vládní strany KDU-ČSL a TOP09 mají problém vůbec udržet procenta tak, aby dostaly pár křesel ve Sněmovně. Ze „střednědobé vize“ se tak pravděpodobně stane prohlášení, které bude zapomenuto a nebude ho mít kdo dodržet, protože k tomu nedostane politický mandát. Navíc spolupráce ANO a ODS ve Sněmovně se jeví silně nepravděpodobná. Leda by Fiala a jeho ministři chtěli ztratit další, už tak nepříliš početné politické body.