Finanční svět prochází transformací. Společnost se mění na bezhotovostní

Tempo růstu bezhotovostních plateb, které pandemie ještě urychlila, v následujících letech nezpomalí. Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent. V roce 2030 se uskuteční třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC. Nyní se ve světě uskuteční více než bilion bezhotovostních transakcí ročně.

V roce 2025 už to bude téměř 1,9 bilionu transakcí a v roce 2030 více jak tři biliony plateb. "Finanční svět prochází obrovskou transformací a v jejím středu jsou právě bezhotovostní platby. Stále větší roli při digitalizaci plateb přitom hrají nebankovní instituce, smartphony a nové způsoby plateb, jako jsou QR kódy nebo speciální mobilní peněženky a aplikace. To vše může vést až ke vzniku zcela bezhotovostní společnosti," uvedl vedoucí partner pro technologické poradenství PwC ČR Petr Ložek.

Nejrychlejší tempo růstu se přitom dá čekat v Asii a Pacifiku. To je pro bezhotovostní platby a nové technologie největší světový trh již nyní a tempo růstu tam nadále bude nejrychlejší. Ze současných zhruba 500 miliard bezhotovostních transakcí ročně se asijský trh dostane přes bilion v roce 2025 a téměř dva biliony v roce 2030. Pro srovnání, v Evropě je aktuálně provedeno kolem 230 miliard bezhotovostních plateb ročně, v roce 2025 to bude 375 miliard a v roce 2030 522 miliard.

S prudkým nárůstem bezhotovostních plateb se logicky velkým tématem stává i kyberbezpečnost a ochrana klientských dat. Pro banky a další finanční i nefinanční instituce jsou právě bezhotovostní platby hlavním zdrojem dat o chování klientů. "Platby generují zhruba 90 procent klientských dat, informací o tom, co klienti kupují, kde a jak často," upozornil Ložek.

Největšími hráči na trhu zůstanou i nadále banky. Už ale nebudou tím odvětvím, kterému rostou příjmy z bezhotovostních operací nejrychleji. Příjmy bank z platebních transakcí dosáhly loni 342 miliard dolarů, v roce 2030 to bude 561 miliard, tedy o 60 procent více. Příjmy u alternativních platebních metod, jako jsou fintechy, mobilní operátoři nebo maloobchodní řetězce, vzrostou čtyřnásobně na 313 miliard. Naopak postupně bude klesat význam karetních asociací i provozovatelů terminálů.

Rozvoj bezhotovostních transakcí půjde i nadále ruku v ruce s rozšířením smartphonů do dalších koutů světa, které budou nabízet jednoduché a pohodlné platební metody. V roce 2025 by globální rozšíření chytrých telefonů mělo dosáhnout 80 procent světové populace.

V počtu transakcí na člověka vládnou rozvinuté regiony severní Ameriky a Evropy. V Evropě průměrně dojde ke zhruba 250 platbám ročně, v roce 2030 to bude skoro 600 plateb. Nejvýraznější růst i po přepočtu na obyvatele čeká Asii, která se dostane ze současné stovky na trojnásobek.

Zájem o bezhotovostní platby roste i v ČR. Obyvatelé ČR loni uskutečnili 1,5 miliardy bezhotovostních plateb navázaných na platební karty (karty samotné a platby chytrými mobily, hodinkami, nálepkami apod.) v objemu téměř jeden bilion korun. Meziročně to bylo zhruba o 15 procent více.

Související

Marek Hejdušek Rozhovor

U podnikatelů a firem vidíme podobné chování, jako během pandemie. Cenu určujeme i podle psychologického profilu, říká zakladatel Cashbot

Fintech Cashbot.cz působí na trhu čtyři roky a za tu dobu poskytnul tisícům tuzemských klientů financování v objemu téměř 1.5 miliardy korun. K podnikatelům a firmám přistupuje jinak, než zavedené banky, a dokáže jim nabídnout služby, které by u jiných finančních institucí poptávali marně. Využívá při tom jak automatizaci, tak i důraz na individualitu každého klienta. "Díváme se i na osobnost podnikatele. Chceme vědět, kdo firmu řídí, a na základě příznivého psychologického profilu klientovi nabídneme lepší cenu. Díky tomuto šetření máme o 26 procent méně nesplácených úvěrů," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zakladatel společnosti Marek Hejdušek.
Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka Komentář

Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Více souvisejících

finance platební karty

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 19 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

Sisyfův balvan valili střídající se dobrovolníci v čele protestního pochodu Prahou směrem na Hrad.

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační foto

Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Aktualizováno včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie pokračuje ve stávkách proti penzijní reformě, v ulicích je 13 tisíc policistů

V Paříži a dalších francouzských městech dnes znovu vypukly střety mezi demonstranty a policií při už desátém kole protestů proti nepopulární penzijní reformě, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro nárok na plný důchod. V ulicích je podle ministerstva vnitra 13.000 policistů, z toho 5500 v Paříži, kde krátce po začátku odpolední manifestace skončilo ve vazbě 22 lidí. Ráno byla ve Francii narušená železniční doprava, protestující také zablokovali silnice v okolí měst Rennes a Nantes, uvedla agentura AFP.

včera

Záporožská jaderná elektrárna

Boje u Záporožské JE zesílily. Podle MAAE se rýsuje dohoda

Dohoda, která má ochránit ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, by mohla být blízko. Agentuře AP to dnes řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zároveň upozornil, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje rizika týkající se této největší evropské atomové elektrárny.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA chtějí zvláštní tribunál, který který by soudil Rusko za agresi proti Ukrajině

Spojené státy podporují zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Navrhuje, aby takový orgán byl zakotven v ukrajinském soudním systému a zároveň měl "mezinárodní prvky". Washington tak podle agentury Reuters poprvé informuje o tom, jak plánuje podporovat snahu Kyjeva pohnat Rusy k zodpovědnosti za válku, kterou zahájili před více než rokem.

včera

Britská vláda chce vystěhovat tisíce afghánských uprchlíků z hotelů

V Británii se mají v příštích měsících vystěhovat tisícovky afghánských uprchlíků z hotelů, které jim Londýn na státní útraty nabídl jako dočasné útočiště. Konzervativní vláda premiéra Rishiho Sunaka dnes podle deníku The Times oznámila, že dotyční obdrží na konci dubna dopis s příslušnou výzvou.

Zdroj: ČTK

Další zprávy