KOMENTÁŘ | Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

Nezaujatého pozorovatele musí dozajista napadnout, proč se třeba politici, dlouhá léta odmítající seriózní poltickou diskusi, objevují nyní u řečnického pultíku v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a doslova blábolí hodiny o ničem, co by se vztahovalo k probíranému tématu. Na druhou stranu ani předkládaná podoba všech možných opatření ke snížení katastrofického zadlužení země nenabízí ale úplně dobré zprávy.

Onen pozorovatel se tak musí jistě ptát: Proč se třeba přijímají taková nějaká „polovičatá“ řešení úspor státního rozpočtu, když nejen většina makroekonomů, ale i aktivně činných politiků říká, že podoba úspor musí být razantnější? A co víc, uvědomují si všichni, že odkládat do nekonečna opravdu potřebná řešení šílených dluhů pak bude stát mnohem víc, než by to mohlo stát teď? Anebo: Jaké skutečné dopady bude mít konsolidační balíček na lidi, stát a byznys? 
 
Úsporná opatření jsou v mnoha položkách doslova výbušnou směsí. Je totiž nepopiratelným faktem, že škrty ve výdajových řádcích účetních výkazů státu mohou zkomplikovat život nejen lidem, ale i podnikatelům. Jde totiž o dotace. „Vládnoucí garnitura by měla poškrtat veškeré dotace plynoucí přímo do podnikatelského sektoru, jedná se o tzv. neinvestiční dotace,“ řekl serveru EuroZpravy.cz k navrhovaným úsporným opatřením Kryštof Míšek, analytik Argos Capital. Nejen on tvrdí, že v domácí ekonomice se nejrůznější dotace rozbujely do takové míry, že začaly likvidovat tržní ekonomiku, což ostatně nedávno připomněl předseda Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. „Konec těchto dotací vytvoří signál, že podnikatelé mají zvyšovat produktivitu práce, přidanou hodnotu svých výrobků a spoléhat se více sami na sebe,“ vysvětlil Kryštof Míšek. 
 
Jistě mi dáte za pravdu, milí čtenáři, že na každé položce navrhovaných úspor se dají najít jak plusové, tak mínusové body. A vzhledem k tomu, že je ten seznam opatření dosti dlouhý, nemá cenu detailně rozebírat jedno za druhým. Ptejme se spíše proto, zda celková navrhovaná podoba konsolidačních opatření může lidem a ekonomice této země pomoci nebo ne. „Věřím, že rozpočtová konsolidace i v této variantě může přispět ke snížení inflačních očekávání, vrátit do hry racionálnější debatu do směřování výdajů vlády a v neposlední řadě přispět k pročištění trhu o nekonkurenceschopné podnikatelské subjekty,“ konstatoval pro server EuroZpravy.cz Kryštof Míšek. Podle něj z hlediska HDP by ale restriktivní fiskální politika měla přinést v roce 2024 snížení ekonomického růstu o 0,7 %. 
 
Jedno je tak jasné. Ať už budou poslanecké rozmíšky ohledně úsporných opatření trvat sebevíc dlouho, dopadnou na všechny. A o to jde. Nikdo nemusí mít pocit, že něco ztratil, protože ztratí všichni. Že si lidé uvědomují konec laciného kupování voličů a rozhazování peněz z helikoptéry v časech, kdy se Česku vedlo ekonomicky o poznání lépe, je znát i z průzkumů veřejného mínění. A to nejen o voličských preferencí. Z veřejně dostupných informací totiž vyplývá, že dopadů konsolidačního balíčku se obává 81 procent lidí. Nejvíce se lidé bojí navyšování DPH u některých produktů. A že to nic příznivého nepřinese nakonec ani vládnoucím reprezentacím není snad nutné dodávat. Průzkumu veřejného mínění mluví samy za sebe. 
 
Začít konečně šetřit a nastavit systém výdajů státu do skutečně udržitelné formy není jen nutné, ale životně potřebné. A i přesto, jak upozorňuje řada politologů, že je vládnoucí koalice ve věci konsolidace rozpočtů tažena spíše dolů kvůli tomu, že se sestává z tolika různých stran s rozdílnými zájmy, platí, že pořád je lepší udělat něco než nedělat nic. „Pravdou je, že snaha o jakékoliv snížení vysokých schodků státního rozpočtu (jen letos jde o 295 miliard korun) je jednoznačně vítaná, a to i vzhledem k vysoké inflaci v ekonomice, která je podporována právě i nebývale vysokými schodky rozpočtu z minulých let,“ potvrdil názor Kryštof Míšek.

Podle něj veřejné rozpočty potřebují dlouhodobě výrazně ořezat rovněž proto, že se rychle zvyšují náklady na dluhovou službu (dříve kolem 40 miliard korun, ale příští rok již 90 miliard korun). A pro ty, co by snad chtěli mít znovu u vesla lidi, kteří budou vyhazovat naslepo peníze z vrtulníků jenom proto, aby se na konci kariéry mohli vyfotit v zahradě s pávi platí připomínky, že peníze zmíněné v předchozí větě pak mohou chybět ve výdajích na infrastrukturu, školství, nebo obranu. Platí totiž milí přátelé, že roky, kdy se stát financoval na trzích za směšné úroky jsou definitivně pryč. 

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by teď v Česku vyhrálo ANO, ve Sněmovně by bylo sedm subjektů

Ve stínu předčasných parlamentních voleb na sousedním Slovensku vyšel průzkum preferencí českých politických stran. Nejvíce voličů, konkrétně 30,8 procenta, by oslovilo opoziční hnutí ANO. Druhá by byla vládní ODS se 13 procenty, přes deset procent by se dostalo ještě hnutí SPD. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Vláda ČR komentář

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

před 10 hodinami

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy