Bude kvůli drahému plynu drahá zima? Počasí si to nemyslí

Statistiky Evropské unie ovšem mluví jasně. Nová zpráva Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) uvedla, že v srpnu 2023 vedl nárůst solární a větrné elektřiny vyrobené v zemích EU k vytlačení 18 terawatthodin (TWh) spotřeby fosilních paliv, což je ekvivalent 54 % celkového dovozu zemního plynu z Ruska (33 TWh) potrubím a LNG.

Pokles poptávky po zemním plynu je v této souvislosti důležitý, neboť podle ekonomické teorie její snížení může vést k poklesu ceny. A podle uvedeného zdroje v srpnu 2023 se kombinovaná výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu v EU meziročně snížila o 31 % (-22 TWh), když výroba elektřiny z uhlí zaznamenala pokles o 39 % (-14 TWh) a z plynu o 22 % (-8 TWh). Kombinovaná výroba solární a větrné energie zároveň zaznamenala výrazný nárůst o 22 % (+9 TWh).  
 
Před startem zimní topné sezóny se navíc podle veřejných zdrojů, rozhodli někteří tuzemští dodavatelé energií k výrazným úpravám cen. Tak třeba skupina ČEZ podle zjištění serveru Novinky.cz zlevní od příštího roku téměř dvěma milionům zákazníků elektřinu i plyn. U nefixovaných tarifů budou domácnosti od ledna platit za elektřinu o více než pětinu méně, za plyn pak skoro o 30 procent méně. A podle stejného zdroje už dokonce od listopadu sníží ceny energií společnost MND, od prosince pak Innogy.  
 
Dalo by se tak soudit, odhlédnuto od toho, že řada odborníků na energie říká, že třeba elektřina v příštím roce odběratelům kvůli zvýšení regulované části ceny elektřiny v tuzemsku určované státem zřejmě zdraží, že by se ceny klíčových energetických komodit nemusely už ani letos vyvíjet nějak hodně nepříznivě.

„Mimořádně horké léto a následně suverénně nejteplejší září naznačují podle klimatologů, že lze očekávat pokračování nadprůměrně teplých měsíců. To by mohlo s velkou pravděpodobností znamenat i to, že se rok 2023 stane nejteplejším v historii měření, což bude mít samozřejmě dopad na snížená spotřeby plynu v domácnostech a firmách,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. 
 
Podle něj globální ceny zemního plynu tedy především díky mírnému počasí a dostatečným zásobám (např. ČR má podle posledních dat svoje zásobníky naplněny z 99 %, Německo pak z 95 %) pozastavují růst. „Přesto ceny budou mírně zvýšené, protože izraelsko-palestinský konflikt a válka může ohrožovat budoucí dodávky. Pozitivně na nabídku naopak působí snížení rizika přerušení dodávek v Austrálii, když odbory odvolaly obnovenou stávku v zařízeních na zkapalněný zemní plyn společnosti Chevron. Zaměstnanci údajně přijali společností navrženou dohodu o mzdových a pracovních podmínkách. V klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku by se tak přes zimu ceny mohly pohybovat v pásmu 35-50 EUR za MWh s občasnými většími výkyvy,“ popsal cenový výhled Míšek. 
 
Někteří analytici soudí, že tzv. „slevová vlna“ u energií pro české zákazníky již proběhla. Ti, kteří neměli cenou fixovanou tak mohli konečně od letošního podzimu určité snížení nákladů počítat ve svých fakturách. Podle statistik Energetického regulačního úřadu ceny energií nad vládními stropy má zafixováno pouze 4,2 % domácností a firem.

„V příštích letech se pak bude na cenách plynu v evropské ekonomice zejména stav těžby v USA a jejich produkce LNG. Těžba zemního plynu v USA se v letech 2023 a 2024 zvýší díky lepší produktivitě a vyšším cenám ropy. Očekává se, že lepší produktivita vrtů a vyšší ceny ropy povzbudí vrtnou aktivitu v Permské oblasti a zvýší tamní produkci zemního plynu. Významná světová agentura EIA očekává, že těžba zemního plynu v této oblasti vzroste v roce 2023 o 11 % a v roce 2024 o 6 %,“ doplnil pro sever EuroZpravy.cz Míšek.