Když začátkem letních prázdnin vyšla zpráva o tom, že členské země Evropské unie (EU) společně snížily o 19 % množství spotřebovaného zemního plynu mezi srpnem 2022 a lednem 2023, což činilo 41,5 miliardy metrů krychlových této komodity, příliš pozornosti nevyvolala. Počasí bylo více než tropické a málokoho by napadlo, že se nějak může propsat i do vývoje cen energetických komodit. Nyní jsme ale na začátku topné sezóny a každého z nás může napadnout, i kvůli tomu, co se aktuálně ve světě děje, zda kvůli tomu nehrozí drahá zima.
Statistiky Evropské unie ovšem mluví jasně. Nová zpráva Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) uvedla, že v srpnu 2023 vedl nárůst solární a větrné elektřiny vyrobené v zemích EU k vytlačení 18 terawatthodin (TWh) spotřeby fosilních paliv, což je ekvivalent 54 % celkového dovozu zemního plynu z Ruska (33 TWh) potrubím a LNG.
Pokles poptávky po zemním plynu je v této souvislosti důležitý, neboť podle ekonomické teorie její snížení může vést k poklesu ceny. A podle uvedeného zdroje v srpnu 2023 se kombinovaná výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu v EU meziročně snížila o 31 % (-22 TWh), když výroba elektřiny z uhlí zaznamenala pokles o 39 % (-14 TWh) a z plynu o 22 % (-8 TWh). Kombinovaná výroba solární a větrné energie zároveň zaznamenala výrazný nárůst o 22 % (+9 TWh).
Před startem zimní topné sezóny se navíc podle veřejných zdrojů, rozhodli někteří tuzemští dodavatelé energií k výrazným úpravám cen. Tak třeba skupina ČEZ podle zjištění serveru Novinky.cz zlevní od příštího roku téměř dvěma milionům zákazníků elektřinu i plyn. U nefixovaných tarifů budou domácnosti od ledna platit za elektřinu o více než pětinu méně, za plyn pak skoro o 30 procent méně. A podle stejného zdroje už dokonce od listopadu sníží ceny energií společnost MND, od prosince pak Innogy.
Dalo by se tak soudit, odhlédnuto od toho, že řada odborníků na energie říká, že třeba elektřina v příštím roce odběratelům kvůli zvýšení regulované části ceny elektřiny v tuzemsku určované státem zřejmě zdraží, že by se ceny klíčových energetických komodit nemusely už ani letos vyvíjet nějak hodně nepříznivě.
„Mimořádně horké léto a následně suverénně nejteplejší září naznačují podle klimatologů, že lze očekávat pokračování nadprůměrně teplých měsíců. To by mohlo s velkou pravděpodobností znamenat i to, že se rok 2023 stane nejteplejším v historii měření, což bude mít samozřejmě dopad na snížená spotřeby plynu v domácnostech a firmách,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.
Podle něj globální ceny zemního plynu tedy především díky mírnému počasí a dostatečným zásobám (např. ČR má podle posledních dat svoje zásobníky naplněny z 99 %, Německo pak z 95 %) pozastavují růst. „Přesto ceny budou mírně zvýšené, protože izraelsko-palestinský konflikt a válka může ohrožovat budoucí dodávky. Pozitivně na nabídku naopak působí snížení rizika přerušení dodávek v Austrálii, když odbory odvolaly obnovenou stávku v zařízeních na zkapalněný zemní plyn společnosti Chevron. Zaměstnanci údajně přijali společností navrženou dohodu o mzdových a pracovních podmínkách. V klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku by se tak přes zimu ceny mohly pohybovat v pásmu 35-50 EUR za MWh s občasnými většími výkyvy,“ popsal cenový výhled Míšek.
Někteří analytici soudí, že tzv. „slevová vlna“ u energií pro české zákazníky již proběhla. Ti, kteří neměli cenou fixovanou tak mohli konečně od letošního podzimu určité snížení nákladů počítat ve svých fakturách. Podle statistik Energetického regulačního úřadu ceny energií nad vládními stropy má zafixováno pouze 4,2 % domácností a firem.
„V příštích letech se pak bude na cenách plynu v evropské ekonomice zejména stav těžby v USA a jejich produkce LNG. Těžba zemního plynu v USA se v letech 2023 a 2024 zvýší díky lepší produktivitě a vyšším cenám ropy. Očekává se, že lepší produktivita vrtů a vyšší ceny ropy povzbudí vrtnou aktivitu v Permské oblasti a zvýší tamní produkci zemního plynu. Významná světová agentura EIA očekává, že těžba zemního plynu v této oblasti vzroste v roce 2023 o 11 % a v roce 2024 o 6 %,“ doplnil pro sever EuroZpravy.cz Míšek.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Rusové trýzní obyčejné Ukrajince. Výpadky dodávek energií mají trvat většinu dne
Energetika , Počasí , Zemní plyn
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz
před 3 hodinami
Policie vyšetřuje tragédii na Jindřichohradecku. Převrátil se popelářský vůz
před 4 hodinami
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
před 5 hodinami
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 6 hodinami
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 7 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 8 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 9 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 10 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 10 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 11 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 12 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 13 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 14 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 15 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 16 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí oznámil, že ukrajinské drony zaútočily na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti. Ačkoliv incident nezpůsobil žádné škody ani oběti na životech, Moskva varovala, že kvůli tomuto útoku přehodnotí svou vyjednávací pozici v probíhajících mírových rozhovorech.
Zdroj: Libor Novák