KOMENTÁŘ | Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

O tom, že nejde o bezvýznamná místa, svědčí i to, že obě pobočky společnosti Chevron v Austrálii se podílejí na celosvětových dodávkách LNG více než pěti procenty. Agentura Bloomberg uvedla, že jen několik hodin po startu stávky stouply ceny plynu o více než 10 procent, protože Evropa je prý zranitelná na podobné události kvůli loňské energetické krizi. A jak to tak v těchto záležitostech bývá, vývoji ceny plynu na burzách nenahrává (bez ohledu na podstatu) ani vývoj ceny ropy. U té analytici očekávají, že až do konce letošního roku má vydržet trend vyšší ceny za barel ropy.

Mezinárodní energetická agentura EIA předpovídá, že průměrná cena ropy Brent bude ve druhé polovině roku 2023 86 USD/barel, což je zhruba o 7 dolarů za barel více než uváděla předchozí krátkodobá prognóza ropy na stejné období. Aby bylo jasno, o EIA nepíšu jen tak, protože její prognóza na cenu plynu do konce roku 2023 nepočítá ani kvůli stávkám s nějakým dramatickým růstem ceny.

Vyplývá z toho jediné. Ekonomika a cenový vývoj mají své „standardní“ procesy, mechanismy a časy, za kterých se proměňují klíčové ekonomické ukazatele a parametry. Naštěstí tohle obecné prohlášení platí. Tak třeba podle nedávno zveřejněné zprávy na iRozhlas.cz nás čekají další energetické krize. A výraznou (sebe)pomocí, jak se bránit velkým výkyvům cen, může být intenzivní hledání úsporných řešení a udržitelného bydlení. Podle této zprávy třeba konceptem energetického společenství, který umožní sdílet energii mezi drobnými výrobci navzájem. 

Ale zpět k zemnímu plynu. Predikce ceny zemního plynu na celý rok 2023 podle EIA říká: „Spotová cena zemního plynu v USA dosáhne v prosinci 2023 3,71 USD/MMBtu (měrná jednotka), což je v průměru o něco více než 2,91 USD/MMBtu za rok, což je více než 50% pokles oproti průměrné ceně 6,42 USD/MMBtu v roce 2022.” A predikce ceny zemního plynu na příštích 5 let a dále: Ratingové agentury nadále očekávají zmírnění cen v důsledku nižšího ekonomického růstu, který krátkodobě sníží poptávku po plynu, zatímco zmírnění geopolitických tlaků v delším horizontu povede k dalšímu poklesu cen.

Takže milí pracovníci Chevronu (a jistě i další), klidně si stávkujte za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, my se (dlouhodobého) zvýšení ceny kvůli tomu nebojíme. A to i přesto, jak uvádějí české veřejně dostupné informační zdroje, že podle propočtu tuzemského Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zaplatila za energie průměrná česká domácnost letos v červnu o 62 procent víc než před dvěma lety. Za nárůst cen mohl nejprve bankrot společnosti Bohemia Energy a následně válka na Ukrajině.

A pokud si myslíte, že mluvit o energetických úsporách v této souvislosti, jak lze zase vyčíst z nevyřčených slov mezi bláboly jistých politických kruhů, není vůbec na místě, tak je. A nejen kvůli ochraně klimatu. Ale pravidelně zveřejňovaná data o energetických úsporách v Česku ukazují, že místo hledání toho pravého zdroje, který předpoví příští správnou cenu energetické komodity, je lepší zamyslet se nad tím, jak jsem schopný s energiemi šetřit a co můžu udělat sám, abych nemusel platit vysoké účty za ně. Vyplatí se to.