Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Únik, ke kterému došlo už v únoru 2022, ohrozil životy tisíců Afghánců, jejichž jména a osobní údaje se ocitly mimo kontrolu ministerstva obrany. Incident se týká žadatelů o pomoc v rámci programu ARAP (Afghan Relocation and Assistance Policy), jehož cílem je chránit ty, kteří pomáhali britské armádě během války proti Talibanu. Z celkového počtu jmen na seznamu se pouze 10 až 15 % kvalifikovalo pro přijetí do Británie, přesto bylo rozhodnuto evakuovat až 7 000 osob.

Celý incident se britská vláda pokusila utajit pomocí superinzultu, který bránil zveřejnění informací v médiích. Toto opatření bylo uvaleno v září 2023 a teprve nyní, v červenci 2025, bylo soudem zrušeno. Rozhodnutí soudce umožňuje odhalit rozsah zmatku, v němž se britská administrativa ocitla, a také obrovské finanční náklady, které operace vyvolala – samotné relokační výdaje se odhadují na 850 milionů liber, přičemž podle dřívějších interních odhadů mohly vystoupat až na 7 miliard liber.

Právní kancelář Barings Law, která zastupuje asi 1 000 poškozených Afghánců, viní vládu ze snahy utajit pravdu před veřejností. Podle jejího právního experta na ochranu osobních údajů Adnana Malika se jedná o mimořádně závažné selhání, které vystavilo tisíce lidí riziku odvety ze strany Talibanu. Právníci připravují hromadné žaloby a očekávají „významné finanční kompenzace“ za utrpěnou újmu.

Britský ministr obrany John Healey se v úterý odpoledne veřejně omluvil poslancům v Dolní sněmovně. Přiznal, že situace ho „hluboce znepokojuje“ a že vláda „nikdy nechtěla zadržovat informace před veřejností, parlamentem ani médii“. Přesto právě jeho úřad incident dlouhodobě tajil.

Zdroj z prostředí bezpečnostních složek potvrdil, že část lidí ze seznamu byla později zabita, není však jasné, zda přímo v důsledku úniku dat. Stejně tak není prokázáno, že by se seznam dostal přímo do rukou Talibanu. Podle interní revize britské vlády z počátku letošního roku je navíc nepravděpodobné, že samotné zařazení na seznam by znamenalo okamžité ohrožení, což byla klíčová premisa při rozhodování soudu o zrušení superinzultu.

Afghánistán pod vládou Talibanu však považuje každého, kdo spolupracoval se západními silami, za zrádce, a tisíce lidí i jejich rodin tak čelí reálnému riziku perzekuce. Afghánci, kteří byli tajně převezeni do Británie, žijí podle svých zástupců „v permanentním strachu“ o životy svých blízkých.

Závažnost situace potvrzuje i předchozí podobný incident z roku 2021, kdy ministerstvo obrany omylem sdílelo osobní údaje 265 Afghánců se stovkami jiných lidí ve stejné e-mailové skupině. Tento případ vedl k pokutě 350 000 liber od britského komisaře pro informace, který únik označil za „mimořádně závažný a potenciálně život ohrožující“.

Aféra se poprvé objevila za vlády Borise Johnsona, ovšem aktuální odpovědnost nese nový kabinet vedený premiérem Keirem Starmerem. Interní vládní vyšetřování případu vedl bývalý vysoký úředník Paul Rimmer. Jeho závěry však vyvolaly spíše rozpaky, neboť v podstatě zlehčily potenciální dopady úniku.

Skandál přichází v době, kdy otázka zacházení se spojenci ze zahraničních konfliktů stále více rezonuje britskou politikou. Ukazuje na hluboké trhliny v řízení bezpečnostních operací a ochraně lidských práv těch, kteří v minulosti nasazovali životy ve službě britským zájmům.

Zatím není jasné, zda bude následovat demise některého z odpovědných činitelů, nebo jak dlouho potrvá plná integrace přemístěných Afghánců. Jedno je však jisté: důvěra v kompetentnost britského ministerstva obrany utrpěla další vážnou ránu.