EU je z používání chemických zbraní Ruskem zděšena. Kallasová označila situaci za nesnesitelnou

„Podle zpravodajských služeb se používání chemických zbraní stupňuje. Je to skutečně velmi, velmi znepokojující,“ prohlásila Kallasová. „Je zřejmé, že cílem Ruska je způsobit co největší utrpení, aby Ukrajina složila zbraně. A to je prostě… nesnesitelné.“

Estonská politička se odvolala na informace německé a nizozemské rozvědky, podle nichž Rusko od začátku své plnohodnotné invaze použilo chemické zbraně již ve více než 9 000 případech. Tyto útoky se podle těchto zdrojů nejen opakují, ale nyní i zesilují.

Ruská federace přitom v roce 1997 ratifikovala Úmluvu o zákazu chemických zbraní z roku 1993, která zakazuje vývoj, výrobu, skladování i použití těchto prostředků. Porušení této úmluvy znamená vážné porušení mezinárodního práva.

Kallasová svým vyjádřením rozšířila narůstající obavy v evropských metropolích z eskalace ruského tažení proti Ukrajině. Rusko podle pozorovatelů v posledních týdnech zintenzivnilo noční raketové útoky a zároveň pokračuje v letní ofenzivě na východní frontě.

Situace přiměla amerického prezidenta Donalda Trumpa k oznámení, že podpoří návrh zákona, který uvalí tvrdá cla na ruský export. Podle něj by měl tento krok Moskvu ekonomicky zasáhnout. Zároveň však dodal, že pokud prezident Putin neukončí útoky do 50 dnů, sankce vstoupí v platnost až poté, což podle evropských a ukrajinských představitelů znamená nepřijatelný odklad.

Trump zároveň navrhl, aby zbraně pro Ukrajinu vyráběl americký zbrojní průmysl, přičemž náklady by nesly evropské země. „My to nevykoupíme, jen to vyrobíme, a zaplatí to naši velmi bohatí evropští spojenci,“ prohlásil americký prezident.

Kallasová jeho přístup komentovala s tím, že vítá možnost dodávek zbraní, ale zdůraznila, že Evropa očekává férové dělení nákladů: „Pokud ty zbraně zaplatíme, pak je to evropská podpora. A tak by měli přistupovat k věci i ostatní.“

Přestože americká administrativa deklaruje pokračující materiální podporu Ukrajině, její posun k obchodnímu modelu „vyrobíme, vy zaplatíte“ naráží na odpor mezi některými evropskými diplomaty, kteří se obávají, že oslabení amerického závazku by mohlo ohrozit celkovou koordinaci pomoci.

Kallasová nicméně uzavřela, že EU bude i nadále hledat způsoby, jak Ukrajině pomoci: „Naší povinností je bránit mezinárodní právo. A pokud Rusko systematicky používá chemické zbraně, pak nemůžeme mlčet.“

Závažné obvinění, které EU nyní formuluje vůči Moskvě, zřejmě vyvolá ostrou reakci z ruské strany a může vést k mezinárodnímu vyšetřování. Zároveň sílí tlak na to, aby Západ učinil další kroky nejen v oblasti sankcí, ale i vojenské pomoci napadené Ukrajině.