Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie

Technologický pokrok v oblasti umělé inteligence (AI) podle nové odborné studie výrazně zvyšuje riziko uměle vyvolané pandemie. Odborníci varují, že současné schopnosti AI nástrojů mohou zpřístupnit biologické zbraně širší skupině lidí a tím pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy.

Výzkum, který byl exkluzivně sdílen s magazínem Time, ukazuje, že nové generace AI, jako jsou modely od společností OpenAI a Anthropic, jsou již dnes schopny poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i amatérům, kteří by se mohli pokusit vytvořit smrtící virus.

Podle Setha Donougheho, výzkumníka z neziskové organizace SecureBio a spoluautora studie, byla dosud hlavní překážkou při tvorbě biologických zbraní právě složitost procesu a nedostatek odborných znalostí. Nyní však AI dokáže tento problém obejít – nabízí totiž rady na úrovni zkušených virologů. To znamená, že vytvoření nebezpečného patogenu by teoreticky zvládl mnohem širší okruh lidí než dříve.

Studie probíhala mezi prosincem 2024 a únorem 2025. Výzkumný ústav pro predikce budoucnosti (Forecasting Research Institute) oslovil 46 odborníků na biologickou bezpečnost a 22 tzv. superpředpovídačů – lidí, kteří v minulosti prokázali mimořádně přesné odhady budoucích událostí. Průměrná odhadovaná pravděpodobnost pandemie způsobené člověkem byla 0,3 % za rok.

Vědci však položili ještě jednu otázku: co se stane, pokud AI dosáhne úrovně týmu expertů při řešení složitých virologických problémů? Odpověď: pravděpodobnost pandemie vyskočí na 1,5 %, tedy pětinásobně. A právě tuto hranici již dnes AI podle Donougheho testů překročila – nástroje jako ChatGPT a Claude dokáží předčit i PhD odborníky v obtížných virologických úkolech.

Zjištění potvrzují dřívější obavy, které v posledních měsících vznesly samy technologické společnosti. OpenAI i Anthropic veřejně připustily, že jejich systémy mohou být zneužity ke konstrukci biologických zbraní, a proto zavedly nová ochranná opatření.

Navzdory znepokojivým výsledkům si ale odborníci uvědomují i limity své metodiky. Předpovídání tak vzácných jevů, jako jsou pandemie, je mimořádně složité. Mnozí z dotázaných navíc podcenili rychlost pokroku AI – většina se domnívala, že systém překonávající virologické experty vznikne až po roce 2030, což se ale už nyní ukazuje jako mylný odhad.

Josh Rosenberg, výkonný ředitel Forecasting Research Institute, přesto trvá na tom, že studie poukazuje na reálný a rostoucí problém. „Zdá se, že současné schopnosti AI mohou skutečně zvýšit riziko epidemie způsobené člověkem,“ uvedl. Upozorňuje však, že situace není bezvýchodná a existují způsoby, jak rizika zmírnit.

Studie navrhuje dvě hlavní oblasti opatření. První zahrnuje technologická omezení samotných modelů – například posílení filtrů, které zabrání AI odpovídat na nebezpečné dotazy, omezení dostupnosti modelů s otevřenými váhami nebo zabránění jejich prolomení (tzv. jailbreaking).

Druhou oblastí jsou regulace v oblasti syntézy DNA. V současnosti totiž některé firmy nabízejí možnost objednat si biologický materiál na základě zaslané genetické sekvence – bez povinnosti ověřit, zda se nejedná o nebezpečný kód. Autoři studie navrhují, aby tyto laboratoře povinně prováděly kontrolu sekvencí a zavedly systém „poznej svého zákazníka“, který by zamezil zneužití.

Podle expertů by kombinace těchto opatření mohla riziko AI-podpořené pandemie snížit z 1,5 % na 0,4 %, tedy téměř zpět na výchozí hodnotu.

Rosenberg uzavírá, že nový typ rizika si zaslouží naši pozornost, ale zároveň nepanikaří. „Máme k dispozici funkční politická řešení. Jde o to je co nejdříve začít uplatňovat.“ 

Související

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.
Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.

Více souvisejících

pandemie umělá inteligence (AI)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

před 1 hodinou

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

před 2 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

před 3 hodinami

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

před 6 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

před 9 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

před 10 hodinami

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

před 11 hodinami

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

včera

včera

Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá

Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy