Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.

Výzkumu spojenému s pandemií koronaviru se věnovaly Petra Guasti ze SYRI a Lenka Buštíková z Oxfordské univerzity. Analyzovaly rozsah narušení rovnováhy moci a došly ke třem hlavním zjištěním. "Demokratická eroze nastává v zemích, kde započala už před pandemií a kde tedy již byly oslabeny institucionální prvky rovnováhy moci," uvedla Guasti.

Obě vědkyně se pak zaměřily podrobně na země visegrádské čtyřky a zjistily, že demokratická eroze pouze v důsledku pandemie je tam spíše vzácným jevem. "Našemu třetímu zjištění říkáme pandemická loupež, což je mechanismus, kterým k demokratické erozi dochází. Jinými slovy jde o manipulaci s prostředky, které stát v době pandemie přerozděluje,“ popsala Buštíková.

Většina dosavadních studií příliš nerozlišovala procesy a mechanismy, které k erozi demokratické kvality vedou. Odborníci se dosud věnovali hlavně nefunkčnosti státních institucí, ale ne fiskálním nástrojům během pandemie. Přitom pandemie covidu-19 byla provázena obřími veřejnými výdaji.

"Státní výdaje spojené s pandemií a omezený dohled vytvářejí nové příležitosti pro korupci při zadávání veřejných zakázek a distribuci pomoci. Navíc se otevírají dveře k politizaci státní podpory a klientelismu," upozornila Buštíková. "Přerozdělování státní pomoci lze využít k odměňování loajálních politických spojenců a oslabení politických oponentů. V podstatě jde o vychýlení rovnováhy moci v důsledku pandemie," doplnila Buštíková.

Expertky upozorňují také na rizika spjatá s budoucími národními a evropskými programy obnovy. "Bez silného dohledu na domácí a evropské úrovni by nové prostředky mohly urychlit erozi kvality demokracie v zemích s již oslabenou rovnováhou moci," uvedla Guasti.

Výzkumnice naopak dospěly k závěru, že formální instituce, jako jsou například parlament a Ústavní soud, jsou během pandemie poměrně odolné, protože soudy nižší instance, média, občanská společnost a politická opozice brání vychýlení rovnováhy moci směrem k exekutivě.

"Občanský aktivismus, sjednocená opozice a efektivní soudy jsou nezbytnou, ale nikoli dostačující podmínkou demokratické odolnosti,“ dodala Guasti.

Související

Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 
Adam Vojtěch (ANO)

Spolu chce od Vojtěcha vědět, jak v létě využije pandemický stav

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) by měl podle koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) příští týden ve Sněmovně jasně informovat, zda a jak plánuje využívat v létě pro boj s epidemií covidu-19 pandemický zákon. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek.

Více souvisejících

pandemie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy