Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.

Výzkumu spojenému s pandemií koronaviru se věnovaly Petra Guasti ze SYRI a Lenka Buštíková z Oxfordské univerzity. Analyzovaly rozsah narušení rovnováhy moci a došly ke třem hlavním zjištěním. "Demokratická eroze nastává v zemích, kde započala už před pandemií a kde tedy již byly oslabeny institucionální prvky rovnováhy moci," uvedla Guasti.

Obě vědkyně se pak zaměřily podrobně na země visegrádské čtyřky a zjistily, že demokratická eroze pouze v důsledku pandemie je tam spíše vzácným jevem. "Našemu třetímu zjištění říkáme pandemická loupež, což je mechanismus, kterým k demokratické erozi dochází. Jinými slovy jde o manipulaci s prostředky, které stát v době pandemie přerozděluje,“ popsala Buštíková.

Většina dosavadních studií příliš nerozlišovala procesy a mechanismy, které k erozi demokratické kvality vedou. Odborníci se dosud věnovali hlavně nefunkčnosti státních institucí, ale ne fiskálním nástrojům během pandemie. Přitom pandemie covidu-19 byla provázena obřími veřejnými výdaji.

"Státní výdaje spojené s pandemií a omezený dohled vytvářejí nové příležitosti pro korupci při zadávání veřejných zakázek a distribuci pomoci. Navíc se otevírají dveře k politizaci státní podpory a klientelismu," upozornila Buštíková. "Přerozdělování státní pomoci lze využít k odměňování loajálních politických spojenců a oslabení politických oponentů. V podstatě jde o vychýlení rovnováhy moci v důsledku pandemie," doplnila Buštíková.

Expertky upozorňují také na rizika spjatá s budoucími národními a evropskými programy obnovy. "Bez silného dohledu na domácí a evropské úrovni by nové prostředky mohly urychlit erozi kvality demokracie v zemích s již oslabenou rovnováhou moci," uvedla Guasti.

Výzkumnice naopak dospěly k závěru, že formální instituce, jako jsou například parlament a Ústavní soud, jsou během pandemie poměrně odolné, protože soudy nižší instance, média, občanská společnost a politická opozice brání vychýlení rovnováhy moci směrem k exekutivě.

"Občanský aktivismus, sjednocená opozice a efektivní soudy jsou nezbytnou, ale nikoli dostačující podmínkou demokratické odolnosti,“ dodala Guasti.

Související

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

Více souvisejících

pandemie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Příroda

První předpověď počasí na další víkend. Očekává se změna

V Česku začíná pracovní týden, během kterého se očekává vlna veder. Maxima vyšplhají až na 37 °C. Místy přetrvají vysoké teploty i o víkendu, nakonec ale nastane ochlazení o několik stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

včera

9. srpna 2025 21:56

Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná

Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy