Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Nor’easters jsou typické pro období mezi zářím a dubnem. Vznikají v důsledku teplotního kontrastu mezi studeným arktickým vzduchem ze severu a teplým, vlhkým vzduchem z Atlantského oceánu. Tento střet vytváří podmínky pro extrémně silné bouře, které už v minulosti zanechaly rozsáhlou zkázu.

Studie vedená klimatologem Michaelem Mannem z Pensylvánské univerzity, publikovaná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, analyzovala 900 nor’easters mezi lety 1940 a 2025 pomocí speciálního algoritmu pro sledování cyklón. Výsledky ukázaly, že maximální rychlost větru u nejsilnějších bouří se od roku 1940 zvýšila o přibližně 6 %. Přestože se toto číslo může zdát malé, znamená podle Manna přibližně 20% nárůst ničivého potenciálu těchto bouří.

Kromě větru se zvýšilo i množství srážek – průměrné množství deště nebo sněhu v těchto bouřích vzrostlo podle výzkumu o 10 %. Tento jev vědci vysvětlují základními fyzikálními principy: teplejší oceány a vzduch vedou k vyššímu odpařování a tím i větší koncentraci vlhkosti v atmosféře, která se pak v bouři uvolňuje.

Michael Mann, který sám zažil slavnou bouři „Snowmageddon“ v roce 2010, byl tehdy několik dní uvězněn v hotelovém pokoji ve Filadelfii. Právě tato zkušenost v něm vzbudila zájem o to, jak může globální oteplování ovlivnit chování zimních bouří. Po patnácti letech výzkumu má nyní konkrétní důkazy, že změny klimatu bouře nezastavují – naopak je zesilují.

Paradoxně tak může globální oteplování vést k silnějším zimním bouřím, i když se obecně očekává, že jich bude méně. Důvodem je zmenšující se teplotní rozdíl mezi Arktidou a jižními oblastmi, který je klíčový pro vznik těchto bouří. Místo menší aktivity ale přichází bouře o to ničivější.

V minulosti už podobné nor’easters způsobily katastrofální škody. Bouře známá jako „Storm of the Century“ z března 1993 přinesla vichry přes 160 km/h, až 150 cm sněhu a zabila více než 200 lidí. Bouře „Ash Wednesday“ z roku 1962 pak způsobila ekonomické škody srovnatelné s hurikánem kategorie 3, přepočtené na dnešní hodnotu v desítkách miliard dolarů.

Výsledky studie ukazují, že rizika spojená s nor’easters byla dosud podceňována, zejména co se týče hrozby záplav pro města jako New York, Boston či Washington D.C. „Nor’easters jsme zanedbávali, a to je další důvod, proč se zvyšuje riziko podél pobřeží,“ uvedl Mann.

Klimatoložka Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center, která se na výzkumu nepodílela, výzvu k větší připravenosti podporuje. „Pobřežní komunity na severovýchodě by měly zpozornět… prevence je vždy levnější než obnova po katastrofě,“ řekla pro CNN.

Judah Cohen z MIT, další odborník mimo autorský tým, připomíná, že klimatická krize má často nečekané důsledky. „Může působit proti intuici – například způsobit epizodické zesílení extrémního zimního počasí.“

Navzdory zkracující se sněhové sezóně ve Spojených státech se tedy podle vědců musíme připravit na to, že jednotlivé zimní události mohou být výrazně intenzivnější. Bouře jako „Snowmageddon“ či „Storm of the Century“ tak možná nebudou ojedinělou anomálií, ale stále reálnější hrozbou pro miliony obyvatel východního pobřeží.