V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.
Jedním z šokujících momentů, které svědek popsal, bylo, když strážný vystřelil z věže kvůli váhavému postupu skupiny civilistů. Následně další člen ostrahy podle něj vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl k zemi. Reakce kolegy, který se zasmál a poznamenal: „Sakra, myslím, žes ho trefil,“ ilustruje podle něj bezcitnost, jež na stanovištích panovala.
Organizace GHF obvinění odmítá a označuje je za „nepravdivá“. Muže, který výpověď poskytl, vykreslila jako nespokojeného zaměstnance, jenž byl propuštěn pro pochybení. On však předložil výplatní pásky, které dokazují, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.
Svědek tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF a že v celé organizaci panovala kultura beztrestnosti. Zásahová pravidla prý chyběla, přičemž nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.
Součástí svědectví jsou také obvinění z ponižujícího zacházení – pracovníci GHF měli označovat Palestince za „zombie hordy“. Docházet mělo k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem přímo do hlavy.
GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech, které poskytla BBC, pochází od izraelských jednotek, nikoli jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však mělo každé stanoviště vlastní kamerový dohled a tvrzení, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.
GHF, která vznikla s podporou Izraele a USA, začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května – po 11týdenní úplné blokádě, kdy se do Gazy nedostala žádná pomoc. Nový systém je ale ostře kritizován mezinárodními humanitárními organizacemi, které poukazují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami. Podle OSN a místních zdravotníků bylo při pokusu získat potravinovou pomoc izraelskými silami od začátku činnosti GHF zabito přes 400 lidí.
Izrael tvrdí, že model GHF brání tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu, a zajišťuje přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF, neboť podle nich izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi hledající pomoc.
Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a tvrdí, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání s tím, že během pěti týdnů rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly svou pomoc ochránit před rabováním.
Celý systém však zůstává pod silným tlakem mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze trvá od útoku Hamásu ze 7. října 2023, při němž bylo na izraelské straně zabito asi 1 200 lidí a více než 250 osob uneseno. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců.
Související
Netanjahu požádal prezidenta o milost. Izrael to potřebuje, tvrdí premiér
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Izrael , Izraelská armáda , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák