Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

Jedním z šokujících momentů, které svědek popsal, bylo, když strážný vystřelil z věže kvůli váhavému postupu skupiny civilistů. Následně další člen ostrahy podle něj vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl k zemi. Reakce kolegy, který se zasmál a poznamenal: „Sakra, myslím, žes ho trefil,“ ilustruje podle něj bezcitnost, jež na stanovištích panovala.

Organizace GHF obvinění odmítá a označuje je za „nepravdivá“. Muže, který výpověď poskytl, vykreslila jako nespokojeného zaměstnance, jenž byl propuštěn pro pochybení. On však předložil výplatní pásky, které dokazují, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.

Svědek tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF a že v celé organizaci panovala kultura beztrestnosti. Zásahová pravidla prý chyběla, přičemž nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.

Součástí svědectví jsou také obvinění z ponižujícího zacházení – pracovníci GHF měli označovat Palestince za „zombie hordy“. Docházet mělo k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem přímo do hlavy.

GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech, které poskytla BBC, pochází od izraelských jednotek, nikoli jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však mělo každé stanoviště vlastní kamerový dohled a tvrzení, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.

GHF, která vznikla s podporou Izraele a USA, začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května – po 11týdenní úplné blokádě, kdy se do Gazy nedostala žádná pomoc. Nový systém je ale ostře kritizován mezinárodními humanitárními organizacemi, které poukazují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami. Podle OSN a místních zdravotníků bylo při pokusu získat potravinovou pomoc izraelskými silami od začátku činnosti GHF zabito přes 400 lidí.

Izrael tvrdí, že model GHF brání tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu, a zajišťuje přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF, neboť podle nich izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi hledající pomoc.

Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a tvrdí, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání s tím, že během pěti týdnů rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly svou pomoc ochránit před rabováním.

Celý systém však zůstává pod silným tlakem mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze trvá od útoku Hamásu ze 7. října 2023, při němž bylo na izraelské straně zabito asi 1 200 lidí a více než 250 osob uneseno. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců. 

Související

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy