Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

Podle dokumentu, do něhož nahlédl server Politico, by navrhovaná částka představovala výdaje odpovídající 1,23 procenta hrubého národního důchodu (GNI) EU, což je nárůst oproti současným 1,1 procenta. Částka je uváděna v cenách roku 2025 a vychází z predikcí růstu evropských ekonomik.

Do pozdních nočních hodin jednali vysocí představitelé Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové o finální podobě návrhu. Ještě v úterý večer ho neviděla většina ze 27 eurokomisařů, kteří se mají ve středu ráno sejít k finálnímu schválení. Mluvčí Komise odmítl záležitost komentovat s odkazem na její citlivost a probíhající vnitřní debatu.

Rozpočet EU – známý jako víceletý finanční rámec – pokrývá veškeré výdaje Unie, od zemědělských dotací, přes podporu chudších regionů, až po rozvojovou pomoc či investice do dopravní a digitální infrastruktury.

Navýšení celkového objemu peněz v tomto raném stádiu není neobvyklé. Po schválení návrhu Komisí totiž obvykle následují dvouleté vyjednávání s členskými státy a Evropským parlamentem, během nichž národní vlády obvykle usilují o snížení počáteční částky. Konečná dohoda musí být jednomyslná a má být dosažena do konce roku 2027.

Zásadní podíl rozpočtu tvoří příspěvky jednotlivých členských států. Vedle toho EU disponuje vlastními příjmy například z celních poplatků či daně z plastového odpadu. V novém návrhu Komise zvažuje i tři nové daně – z elektroodpadu, tabákových výrobků a z firem s obratem nad 50 milionů eur – které mají pomoci splácet společné dluhy vzniklé během pandemie covidu-19. Roční náklady na splátky mají od roku 2028 dosahovat 25–30 miliard eur.

Von der Leyenová ve svém úterním projevu uvedla, že jednotlivé rozpočtové kapitoly budou muset počítat s škrty. Nový rozpočet má přesměrovat výdaje z tradičních oblastí – zejména zemědělství a regionálního rozvoje – na nové priority jako je obrana, inovace a bezpečnost.

Předběžný návrh počítá s těmito částkami:

  • 946 miliard eur na „evropský sociální model a kvalitu života“, tedy především zemědělské dotace a regionální politiku,
  • 522 miliard eur na „konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost“,
  • 190 miliard eur na „globální Evropu“, tedy zahraniční pomoc a sousedské politiky,
  • 107 miliard eur na administrativní výdaje včetně platů úředníků EU,
  • 88 miliard eur bude alokováno mimo hlavní rozpočet jako zvláštní fond na pomoc Ukrajině.

Plán přesměrovat značnou část výdajů do obranného sektoru přichází v době, kdy Evropa čelí zpomalení hospodářského růstu, geopolitickému napětí a rostoucím výdajům na bezpečnost.

Přes ambicióznost návrhu čelí von der Leyenová tvrdé opozici. Německo, jako největší plátce do unijní kasy, již dříve varovalo před navyšováním rozpočtu, zejména v kontextu rostoucí podpory protievropských a populistických sil. Francie, která se potýká s rekordním deficitem a veřejným dluhem, má rovněž rezervovaný postoj. Premiér François Bayrou v úterý oznámil domácí úsporný rozpočet ve výši 43,8 miliardy eur, což okamžitě vyvolalo hrozbu vyslovení nedůvěry jeho vládě.

Komise má před sebou náročné období – přetavit svůj návrh v přijatelný kompromis mezi 27 členskými státy bude vyžadovat vyjednávací obratnost, zejména s ohledem na rozpočtové napětí, rostoucí euroskepticismus a složité geopolitické prostředí.

Očekává se, že oficiální představení návrhu ve středu zahájí více než dvouleté vyjednávání, které bude pečlivě sledováno nejen vládami členských států, ale i evropskou veřejností. Rozhodne se nejen o podobě rozpočtu, ale i o prioritách, které bude Unie v příštím desetiletí sledovat. 

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.
Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

včera

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

včera

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

včera

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

včera

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují

Americký prezident Donald Trump oznámil pozastavení Projektu Svoboda. Spojené státy tak podle jeho slov vyslyšely prosby několika zemí. Trump dodal, že nyní se má pracovat na dokončení mírové dohody s Íránem. Dal však najevo, že dohoda není stoprocentně jistá. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy