Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.
Podle dokumentu, do něhož nahlédl server Politico, by navrhovaná částka představovala výdaje odpovídající 1,23 procenta hrubého národního důchodu (GNI) EU, což je nárůst oproti současným 1,1 procenta. Částka je uváděna v cenách roku 2025 a vychází z predikcí růstu evropských ekonomik.
Do pozdních nočních hodin jednali vysocí představitelé Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové o finální podobě návrhu. Ještě v úterý večer ho neviděla většina ze 27 eurokomisařů, kteří se mají ve středu ráno sejít k finálnímu schválení. Mluvčí Komise odmítl záležitost komentovat s odkazem na její citlivost a probíhající vnitřní debatu.
Rozpočet EU – známý jako víceletý finanční rámec – pokrývá veškeré výdaje Unie, od zemědělských dotací, přes podporu chudších regionů, až po rozvojovou pomoc či investice do dopravní a digitální infrastruktury.
Navýšení celkového objemu peněz v tomto raném stádiu není neobvyklé. Po schválení návrhu Komisí totiž obvykle následují dvouleté vyjednávání s členskými státy a Evropským parlamentem, během nichž národní vlády obvykle usilují o snížení počáteční částky. Konečná dohoda musí být jednomyslná a má být dosažena do konce roku 2027.
Zásadní podíl rozpočtu tvoří příspěvky jednotlivých členských států. Vedle toho EU disponuje vlastními příjmy například z celních poplatků či daně z plastového odpadu. V novém návrhu Komise zvažuje i tři nové daně – z elektroodpadu, tabákových výrobků a z firem s obratem nad 50 milionů eur – které mají pomoci splácet společné dluhy vzniklé během pandemie covidu-19. Roční náklady na splátky mají od roku 2028 dosahovat 25–30 miliard eur.
Von der Leyenová ve svém úterním projevu uvedla, že jednotlivé rozpočtové kapitoly budou muset počítat s škrty. Nový rozpočet má přesměrovat výdaje z tradičních oblastí – zejména zemědělství a regionálního rozvoje – na nové priority jako je obrana, inovace a bezpečnost.
Předběžný návrh počítá s těmito částkami:
- 946 miliard eur na „evropský sociální model a kvalitu života“, tedy především zemědělské dotace a regionální politiku,
- 522 miliard eur na „konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost“,
- 190 miliard eur na „globální Evropu“, tedy zahraniční pomoc a sousedské politiky,
- 107 miliard eur na administrativní výdaje včetně platů úředníků EU,
- 88 miliard eur bude alokováno mimo hlavní rozpočet jako zvláštní fond na pomoc Ukrajině.
Plán přesměrovat značnou část výdajů do obranného sektoru přichází v době, kdy Evropa čelí zpomalení hospodářského růstu, geopolitickému napětí a rostoucím výdajům na bezpečnost.
Přes ambicióznost návrhu čelí von der Leyenová tvrdé opozici. Německo, jako největší plátce do unijní kasy, již dříve varovalo před navyšováním rozpočtu, zejména v kontextu rostoucí podpory protievropských a populistických sil. Francie, která se potýká s rekordním deficitem a veřejným dluhem, má rovněž rezervovaný postoj. Premiér François Bayrou v úterý oznámil domácí úsporný rozpočet ve výši 43,8 miliardy eur, což okamžitě vyvolalo hrozbu vyslovení nedůvěry jeho vládě.
Komise má před sebou náročné období – přetavit svůj návrh v přijatelný kompromis mezi 27 členskými státy bude vyžadovat vyjednávací obratnost, zejména s ohledem na rozpočtové napětí, rostoucí euroskepticismus a složité geopolitické prostředí.
Očekává se, že oficiální představení návrhu ve středu zahájí více než dvouleté vyjednávání, které bude pečlivě sledováno nejen vládami členských států, ale i evropskou veřejností. Rozhodne se nejen o podobě rozpočtu, ale i o prioritách, které bude Unie v příštím desetiletí sledovat.
Související
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák