Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

Podle dokumentu, do něhož nahlédl server Politico, by navrhovaná částka představovala výdaje odpovídající 1,23 procenta hrubého národního důchodu (GNI) EU, což je nárůst oproti současným 1,1 procenta. Částka je uváděna v cenách roku 2025 a vychází z predikcí růstu evropských ekonomik.

Do pozdních nočních hodin jednali vysocí představitelé Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové o finální podobě návrhu. Ještě v úterý večer ho neviděla většina ze 27 eurokomisařů, kteří se mají ve středu ráno sejít k finálnímu schválení. Mluvčí Komise odmítl záležitost komentovat s odkazem na její citlivost a probíhající vnitřní debatu.

Rozpočet EU – známý jako víceletý finanční rámec – pokrývá veškeré výdaje Unie, od zemědělských dotací, přes podporu chudších regionů, až po rozvojovou pomoc či investice do dopravní a digitální infrastruktury.

Navýšení celkového objemu peněz v tomto raném stádiu není neobvyklé. Po schválení návrhu Komisí totiž obvykle následují dvouleté vyjednávání s členskými státy a Evropským parlamentem, během nichž národní vlády obvykle usilují o snížení počáteční částky. Konečná dohoda musí být jednomyslná a má být dosažena do konce roku 2027.

Zásadní podíl rozpočtu tvoří příspěvky jednotlivých členských států. Vedle toho EU disponuje vlastními příjmy například z celních poplatků či daně z plastového odpadu. V novém návrhu Komise zvažuje i tři nové daně – z elektroodpadu, tabákových výrobků a z firem s obratem nad 50 milionů eur – které mají pomoci splácet společné dluhy vzniklé během pandemie covidu-19. Roční náklady na splátky mají od roku 2028 dosahovat 25–30 miliard eur.

Von der Leyenová ve svém úterním projevu uvedla, že jednotlivé rozpočtové kapitoly budou muset počítat s škrty. Nový rozpočet má přesměrovat výdaje z tradičních oblastí – zejména zemědělství a regionálního rozvoje – na nové priority jako je obrana, inovace a bezpečnost.

Předběžný návrh počítá s těmito částkami:

  • 946 miliard eur na „evropský sociální model a kvalitu života“, tedy především zemědělské dotace a regionální politiku,
  • 522 miliard eur na „konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost“,
  • 190 miliard eur na „globální Evropu“, tedy zahraniční pomoc a sousedské politiky,
  • 107 miliard eur na administrativní výdaje včetně platů úředníků EU,
  • 88 miliard eur bude alokováno mimo hlavní rozpočet jako zvláštní fond na pomoc Ukrajině.

Plán přesměrovat značnou část výdajů do obranného sektoru přichází v době, kdy Evropa čelí zpomalení hospodářského růstu, geopolitickému napětí a rostoucím výdajům na bezpečnost.

Přes ambicióznost návrhu čelí von der Leyenová tvrdé opozici. Německo, jako největší plátce do unijní kasy, již dříve varovalo před navyšováním rozpočtu, zejména v kontextu rostoucí podpory protievropských a populistických sil. Francie, která se potýká s rekordním deficitem a veřejným dluhem, má rovněž rezervovaný postoj. Premiér François Bayrou v úterý oznámil domácí úsporný rozpočet ve výši 43,8 miliardy eur, což okamžitě vyvolalo hrozbu vyslovení nedůvěry jeho vládě.

Komise má před sebou náročné období – přetavit svůj návrh v přijatelný kompromis mezi 27 členskými státy bude vyžadovat vyjednávací obratnost, zejména s ohledem na rozpočtové napětí, rostoucí euroskepticismus a složité geopolitické prostředí.

Očekává se, že oficiální představení návrhu ve středu zahájí více než dvouleté vyjednávání, které bude pečlivě sledováno nejen vládami členských států, ale i evropskou veřejností. Rozhodne se nejen o podobě rozpočtu, ale i o prioritách, které bude Unie v příštím desetiletí sledovat. 

Související

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.
Evropský parlament

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 9 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 9 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 10 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 13 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 14 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy