Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.
Systém Patriot – zkratka pro „Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target“ – je páteří americké raketové obrany. V nedávném incidentu pomohl sestřelit 13 z 14 íránských raket útočících na americkou základnu Al Udeid v Kataru, čímž opět potvrdil svou vysokou účinnost.
Moderní verze těchto střel mohou zasahovat balistické rakety krátkého doletu, řízené střely i bezpilotní letouny. Dokážou operovat ve výšce až 15 kilometrů a na vzdálenost do 35 kilometrů. Jediná baterie může chránit plochu přibližně 100 až 200 čtverečních kilometrů, v závislosti na terénu a rozmístění odpalovačů. To ale není mnoho v zemi velikosti Ukrajiny, která má rozlohu přes 600 000 km². Právě proto Kyjev žádá dodání nejméně deseti nových baterií.
Jedna baterie Patriot se skládá ze šesti až osmi odpalovacích zařízení, z nichž každé může nést až 16 raket. Součástí je i radar s fázovým polem, velitelské stanoviště a generátory – vše mobilní na nákladních vozech. Obsluhu baterie zajišťuje asi 90 vojáků, přičemž tři z nich ji mohou ovládat v reálném boji.
Cena těchto systémů je však značná – kompletní baterie včetně raket může stát přes jednu miliardu dolarů. Jediná střela stojí až 4 miliony dolarů. Používání těchto drahých střel proti levným ruským dronům, které mohou stát pouhých 50 000 dolarů, vyvolává oprávněné obavy o nákladovou efektivitu.
USA nyní zvažují, že některé systémy Patriot, které byly původně objednány jinými státy, by mohly být rychle přesměrovány na Ukrajinu. Trump podle agentury Reuters uvedl, že těchto 17 objednaných baterií by mohlo být „velmi rychle“ odesláno na Ukrajinu. Poté by byly dotčené země kompenzovány novými dodávkami ze Spojených států.
Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia vlastní Patrioty tyto evropské země NATO: Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Přesto zatím není jasné, kdo skutečně tyto systémy Kyjevu poskytne. Generální tajemník NATO Mark Rutte jmenoval jako možné dodavatele také Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko – aniž by konkrétně zmínil Patrioty.
Zaznívají i obavy, že americké zásoby systémů Patriot jsou již tak napjaté. Generál James Mingus, zástupce náčelníka štábu armády USA, nedávno upozornil, že systém v Kataru je nasazen už přes 500 dní a jde podle něj o „nejvíce přetížený prvek síly“.
Ukrajina už podle britské organizace Action on Armed Violence získala šest plně funkčních baterií Patriot – dvě od USA, dvě od Německa, jednu od Rumunska a jednu společnou od Německa a Nizozemska. K dosažení plné ochrany ale Kyjev tvrdí, že potřebuje minimálně deset dalších.
Analytici upozorňují, že samotné Patrioty válku neukončí. Podle bývalého velitele NATO generála Wesleyho Clarka by účinná pomoc musela jít ještě dál. „Pokud to chcete skutečně zastavit, musíte zasáhnout Rusko hluboko na jeho území,“ řekl CNN. „Musíte zasáhnout lučištníka, ne jen šípy, které vypouští.“
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města a sílícím výzvám k dodávkám moderních obranných systémů tak Patrioty představují sice klíčovou, ale pouze jednu část komplexní bezpečnostní skládanky, kterou Ukrajina zoufale potřebuje, aby přežila.
Související
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
válka na Ukrajině , rakety Patriot
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
včera
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
včera
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
včera
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
včera
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
včera
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
včera
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
včera
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
včera
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
včera
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
11. června 2026 21:03
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
11. června 2026 20:17
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.
Zdroj: David Holub