Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

„Zachování Ruska v jeho současné podobě, v hranicích bývalého Sovětského svazu, představuje permanentní hrozbu – nejen pro bezprostřední sousedy, ale pro celý svět,“ uvedl osmašedesátiletý lídr krymských Tatarů, který musel v roce 2014 opustit Krym po jeho násilné anexi Ruskem. Od té doby působí v exilu a neúnavně hájí právo krymskotatarského národa na návrat a spravedlnost.

Čubarov, jenž stojí v čele Medžlisu, neoficiálního parlamentu krymských Tatarů, zdůraznil, že vnější agrese je pro Moskvu nejen nástrojem expanze, ale i mechanismem vnitřního řízení. „Kreml neumí udržovat kontrolu nad tak rozlehlým a mnohonárodním územím jinak než prostřednictvím války. Vnější konflikt slouží jako záclona, za kterou se skrývá autoritářské utlačování menšin a centralizace moci,“ vysvětlil.

Podle jeho slov by vojenský neúspěch Ruska na Ukrajině mohl otevřít dveře k emancipaci a seberealizaci mnoha národů, které v současnosti žijí v područí Moskvy. „Naším cílem není pouze zastavení agrese, ale i probuzení národního vědomí uvnitř Ruské federace. Chceme, aby si lidé v těchto regionech uvědomili, že mají právo rozhodovat o svém osudu,“ dodal.

Ruská federace je domovem více než 190 etnických skupin, z nichž mnohé mají vlastní jazyk, kulturu i historické území. V rámci federace existuje 22 autonomních republik, kde žijí národy s dlouhou historií odporu vůči ruskému impériu. Patří mezi ně Čečenci, Ingušové, Dagestánci, ale i Volžští Tataři, kteří tvoří druhou nejpočetnější etnickou skupinu v zemi.

Čubarov uvedl, že Medžlis aktivně spolupracuje se zástupci těchto menšin, zejména v oblasti severního Kavkazu, kde se protiruské nálady udržují navzdory represím. „Ať už jde o muslimy, buddhisty nebo pravoslavné, tyto národy spojuje společná zkušenost s útlakem ze strany Moskvy. Jejich hlas musí být slyšet,“ řekl.

Podle něj je klíčové, aby vítězství Ukrajiny na bojišti mělo dopad i uvnitř samotného Ruska. „Pokud Putin uspěje, vyšle tím světu zprávu, že jeho impérium je nezničitelné. Ale jeho vojenská porážka se může stát spouštěčem hlubokých změn – nejen na Ukrajině, ale i uvnitř Ruska. Je to naděje pro všechny národy, které už příliš dlouho žijí v nesvobodě,“ uzavřel.

Jeho výzva přichází v době, kdy se Moskva přes zjevné vojenské ztráty snaží demonstrovat sílu a dále zastrašuje své sousedy – od Baltského moře až po Kaspik. Čubarov však tvrdí, že agresivita režimu je výrazem jeho nejistoty. „Režim se bojí vlastního obyvatelstva. Bojí se svobody. Proto se uchyluje ke zbrani,“ konstatoval.

Výzva Čubarova tak není pouze gestem solidarity s Ukrajinou, ale i apelem k národům uvnitř Ruska, které čekají na příležitost se osvobodit. Věří, že čas pro změnu se blíží – a že porážka ruského imperialismu může být začátkem nové éry svobody.