USA tlačí na Rusko, aby povolilo Evropě účastnit se mírových jednání

Washingtonští představitelé odůvodňují tento krok potřebou přizvat evropské delegáty do diskusí hned po skončení probíhajícího třístranného kola. Snaha americké strany však zároveň urychluje dosud neuzavřenou debatu uvnitř Evropské unie ohledně toho, kdo by měl kontinent v takových jednáních jednotně reprezentovat a jakým způsobem by měly jednotlivé vládní špičky s Moskvou komunikovat.

Samotná ukrajinská delegace v čele s Rustemem Umerovem již v Abú Zabí zahájila úvodní koordinační schůzky se západními partnery, kterých se zúčastnili zástupci Británie, Francie, Německa, Itálie, Severoatlantické aliance a Evropské komise. Setkání se měli zúčastnit rovněž američtí vyjednavači Witkoff a Kushner, přičemž Kyjev na schůzkách prosazuje jako své hlavní priority zastavení nepřátelských akcí, spolehlivé bezpečnostní záruky, hospodářskou obnovu a řešení humanitárních otázek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti potvrdil probíhající diplomatické kontakty a uvedl, že Ukrajina a její partneři jsou připraveni věcně pracovat na účinné deeskalaci konfliktu. Zároveň zdůraznil, že od ruské strany je zapotřebí vstřícnější postoj, přičemž vývoj situace a detailní poznatky z jednání s Moskvou průběžně konzultuje se spojenci včetně finského prezidenta Alexandra Stubba.

Snaha o zapojení Evropy však naráží na vnitřní neshody v unijních strukturách ohledně formátu zastoupení. Italská premiérka Giorgia Meloniová nedávno varovala v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi, že roztříštěné diplomatické aktivity oslabují vliv Evropy, a vyzvala k vytvoření jednotného zastoupení s jasným mandátem, přičemž tato otázka bude jedním z hlavních témat nadcházejícího neformálního summitu v Dublinu.

Američtí představitelé na druhou stranu přivítali nedávné přímé telefonické rozhovory nejvyšších představitelů Finska a Norska s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, neboť přímá komunikace podle jejich názoru umožňuje vládám jasně sdělovat vlastní postoje. Diskuze se však neomezují pouze na samotné ukrajinské území, nýbrž zahrnují i širší návrhy týkající se budoucí evropské bezpečnostní architektury.

Návrhy předkládané americkou stranou obsahují pravidelné bezpečnostní konzultace, zřízení krizových komunikačních linek, vojenskou transparentnost a opatření ke snížení rizik eskalace mezi Moskvou a Západem. Evropští partneři a představitelé Ukrajiny však v této souvislosti vyjadřují obavy z nedostatku konkrétních detailů a zdůrazňují, že jakýkoliv nový rámec musí plně doplňovat stávající kolektivní obranu Severoatlantické aliance.

Zástupci Spojených států ujistili, že NATO zůstane i nadále centrem kolektivní obrany Evropy, a to bez ohledu na chystané úpravy vztahů s Ruskem. Pro samotný Kyjev zůstává v celé této debatě klíčovou otázkou to, jaké konkrétní záruky obdrží pro případ budoucího ohrožení, přičemž prezident Zelenskyj opakovaně připomněl nutnost přesně definovat, které státy přijdou na pomoc a jakou rychlostí bude tato podpora poskytnuta.