Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

V polovině ledna 2024 představil Evropský statistický úřad data z celého kontinentu právě o inflaci, ze kterých vyšlo, že míra inflace v zemích EU v prosinci zrychlila na 3,4 % z listopadových 3,1 %. Nejvyšší inflaci v celé Unii má pak Česko, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta, zatímco v listopadu to bylo o osm procent.

Každého jistě napadne otázka, proč je Česko „pořád“ s inflací nejhorší v EU, i přesto, že už i tam inflace stoupá. Kde je ten problém? „Ano, z krátkodobého hlediska při meziměsíčním srovnání a z pohledu na listopadová a prosincová čísla můžeme vidět, že inflace v Maďarsku i na Slovensku klesala o něco více než v Česku, kde se snižovala pomalejším tempem,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Olivia Lacenová, hlavní analytička Wonderinterest Trading LTD. 

Jak ale upozornila, při pohledu na roční data vývoje inflace nebyla ČR v EU nejhorší. „Za celý loňský rok zpomalila průměrná inflace v ČR na 10,7 procenta, což znamená, že postupně se situace zlepšuje, jelikož v roce 2022 dosáhla průměrná roční míra inflace v České republice úrovně 15,1 procenta,“ vysvětlila.

Podle ní je na tom podobně i sousední Slovensko, jehož průměrná roční míra inflace za loňský rok dosáhla hodnoty 10,5 procenta. Příčku toho „nejhoršího“ si ale v tomto ohledu odnesli Maďaři, kde za celý loňský rok dosáhla průměrná míra inflace 17,6 procenta. 

Řada analytiků, jak dokládají veřejná vystoupení, proto nevidí situaci se zdražováním v Česku tak dramaticky. Lze snadno dohledat informace, ve kterých ekonomičtí experti například vyzdvihují to, že prosincová čísla o inflaci ukázala, že ČR byla jedinou zemí v celé EU, kde v tomto měsíci poklesly ceny potravin.

Faktem ale je, že nižší inflaci si udržuje většina států západní Evropy. V této souvislosti je proto dobrý čas na to, vyřešit další důležitou otázku, kterou si musíme položit, totiž, zda není na místě konečně dělat všechno pro přijet jednotné evropská měny. Ale o tom detailněji až jindy. 

Řada ekonomů i přesto, že většinu populace vysvětlení k inflaci nemusí zajímat, říká, že významným inflačním faktorem jsou i vysoké schodky českého státního rozpočtu. Proč? Vysvětlení je jednoduché: Schodky, které vznikly, jsou vlastně nadměrné peníze, které uměle zvyšují kupní sílu lidí i firem a tím posilují poptávku po zboží a službách.

A platí-li ekonomická pravidla o tom, že větší poptávka rovná se většinou i vyšší ceny, je výsledek vidět denodenně na každém kroku. Připočte-li se podle ekonomů nepříznivá situace v Česku se „zamrzlým“ trhem práce, je zmiňovaná poptávková vlna také problémem. A to proto, že v jejím důsledku rychleji rostou mzdy a inflační spirála se tak pěkně roztáčí. 

Lze také říci, že většina ekonomických expertů se shoduje na tom, že nehorší časy s inflací má Česko zřejmě za sebou. „I s ohledem na to, že v prosinci dosáhla míra inflace v ČR 6,9 procenta, je jasné, že postupně se ji daří snižovat. A lze očekávat, že v lednu by mohla nadále klesat a postupně se v průběhu roku 2024 přibližovat ke dvouprocentnímu cíli centrální banky,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Lacenová.

Podle ní je důležité si uvědomit, že díky vlastní měnové politice, která umožňuje nastavit úrokové sazby vyšší, než nastavila Evropská centrální banka, může ČNB krotit zdražování vlastním tempem.  

Faktem totiž je, že tuzemská centrální banka dlouho držela klíčovou úrokovou sazbu na sedmi procentech a koncem roku 2023 ji upravila na 6,75 procenta. V průběhu letošního roku se podle řady ekonomů očekává spíše další snižování úrokové sazby. Má se tak za to, že rok 2024 by měl v inflaci přinést výraznější zlepšení, v jehož rámci se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle, jak již řečeno, stanoveného ČNB.

Neznamená to ale, že už je definitivně vyhráno. „Samozřejmě přesto, že některé problémy, jako například energetické šoky související s válkou na Ukrajině postupně odeznívají, stále existují určitá rizika, která mohou mít na vývoj inflace negativní vliv, jako je například růst daňových sazeb nebo deficit státního rozpočtu, rizika spojená s globální ekonomikou apod.,“ uzavřela pro server EuroZprávy.cz Lacenová.