Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
Současná čísla naznačují, že by celková volební účast mohla atakovat hranici 84 až 85 %. To by znamenalo zásadní změnu oproti minulým volbám v roce 2022, kdy se účast pohybovala kolem 70 %. Podle politologů za tímto jevem stojí extrémně vyostřený politický souboj a vysoká míra mobilizace obou hlavních táborů, tedy vládní strany Fidesz a opoziční strany Tisza.
Zajímavostí je pohled na geografické rozložení aktivity voličů. Nejvyšší účast tradičně vykazuje Budapešť, kde do 15. hodiny odvolilo přes 69 % občanů. Velmi podobná čísla však hlásí i Pešťská župa, což potvrzuje vysokou mobilizaci v centrální části země. Naopak nejnižší, i když stále vysokou účast, zaznamenaly župy Borsod-Abaúj-Zemplén a Szabolcs-Szatmár-Bereg, kde se pohybovala těsně nad 60 %.
Průběh voleb však narušilo několik incidentů. V Miskolci byla v odpoledních hodinách kvůli anonymní bombové hrozbě přerušena činnost hned ve třech volebních okrscích. Budovu místního kulturního střediska museli prohledat pyrotechnici se speciálně vycvičenými psy. Po zhruba půlhodinové pauze, během níž na ulici čekaly desítky voličů, byla hrozba vyloučena a hlasování mohlo pokračovat.
Miskolc se potýkal i s dalšími komplikacemi, které ztěžovaly lidem přístup k urnám. V jedné z částí města došlo k vážné dopravní nehodě, která si vyžádala úplné uzavření hlavní silnice. Doprava byla odkláněna přes vedlejší ulice, což způsobilo zácpy právě v okolí volebních místností. Místní úřady nicméně ujistily, že každý, kdo se do 19. hodiny postaví do fronty, bude mít možnost odvolit.
Analytici upozorňují, že tato „bitva o účast“ může mít drtivý dopad na menší politické subjekty. Pokud se celkový počet odevzdaných hlasů skutečně vyšplhá nad 80 %, hrozí Demokratické koalici (DK), recesistické Straně dvouhlavého psa (MKKP) a možná i hnutí Mi Hazánk, že se nedostanou přes pětiprocentní práh. Parlament by se tak mohl stát arénou pouze dvou nejsilnějších hráčů.
Politolog Gábor Fodor pro index.hu poznamenal, že intenzita kampaně byla v posledních týdnech nevídaná. Zejména u Viktora Orbána si všímá energie, kterou do mobilizace voličů vložil, což podle něj naznačuje, jak moc jsou tyto volby vnímány jako přelomové. Zároveň však varuje před předčasnými závěry – vysoká účast automaticky neznamená vítězství jedné či druhé strany, protože motivace voličů mohou být velmi různorodé.
Premiér Viktor Orbán na sociálních sítích znovu apeloval na své příznivce s varováním, že dnešní rozhodnutí nebude možné zítra vzít zpět. Napětí v zemi je cítit na každém kroku, což dokládají i stížnosti podané k Národní volební komisi, například proti aktivitám publicisty Róberta Puzséra a jeho nedávnému koncertu, který byl některými vnímán jako nepřípustná kampaň.
Vzhledem k předpokládaným těsným výsledkům a vysokému počtu odevzdaných hlasů se očekává, že sčítání bude letos mimořádně napínavé. Rozhodující roli mohou sehrát i hlasy ze zahraničí, jejichž zpracování může finální vyhlášení výsledků posunout o několik dní. Maďarsko tak pravděpodobně čeká noc plná nejistoty, která rozhodne o budoucím politickém směřování země na další čtyři roky.
Související
Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
Aktuálně se děje
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
včera
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
včera
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
23. července 2026 21:56
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
23. července 2026 21:07
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
23. července 2026 19:59
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
23. července 2026 19:15
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
23. července 2026 18:31
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
23. července 2026 17:44
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
23. července 2026 16:58
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.
Zdroj: Libor Novák