KOMENTÁŘ | Fixovat či nefixovat? Sliby o levných energiích jsou nesmyslné, ušetřit ale můžeme

„Tak nám zdražili elektřinu,“ řekla posluhovačka, panu Švejkovi, napsal by jistě do svého světoznámého díla Jaroslav Hašek. „A o kolik, paní Müllerová?“ ptal by se pak jistě po všech hysterických výlevech současné politické parlamentní opozice a řady ještě hysteričtějších titulků v mediálním prostoru milý pan Švejk. A jen opravdu otrlí čtenáři by jistě s chutí dodali, že všechnu energii. Nicméně, očekávané zvýšení výše tzv. regulované složky ceny elektřiny a plynu na rok 2024 znovu otevřelo staronové otázky. 

Těm čtenářům, kteří se už nyní nadechují k tomu, aby ze sebe vylili množství nepěkných vulgarit a nadávek směrem k současné vládě za neschopnost, zdražování či za životní komplikace, hned zkraje říkám, že by to ani při „skvělých“ dovednostech multiministrů a odborníků a odbornic na slovo vzatých z případné levicově-populistické či extrémně-fašistické vlády nebylo s cenou energií jinak.

Energetický regulátor, totiž Energetický regulační úřad, by tak jako tak, jako nezávislá instituce, zmiňovanou regulovanou složku ceny elektřiny a plynu pro rok 2024 stejně zvýšil. Je jen asi otázkou na úkor koho by to navýšení řešili zmínění političtí prominenti. Jistě, dá se to platit ze státního, namítnete.  

Ale, kdo je stát? Stát jsme přece my a jsou to naše peníze. Takže znovu na dluh? A ještě víc? Možná to nevíte, ale stát na to prostě po všech pětitisícových vyhazovech peněz z vrtulníků prostě nemá. A když už podpora, tak ne všeobecná, nýbrž rozhodně lépe cílená. Navíc bylo dost dlouho jasné, a to nejen po spuštění všeobecné diskuse o výši konkrétního zvýšení regulované části poplatku za energie, že si odběratelé energií v příštím roce připlatí. Všichni. Nebudu proto spekulovat nad tím, zda je to dobře nebo špatně, spíše nad tím, co třeba dělat, abych ve výsledku nemusel platit za energie o hodně víc. 

Ještě než se rozhodnu, co dál, je nutné si uvědomit, že platí několik zásad. Mezi prvními je dobré vědět, že tzv. „fixace“ se může vyplatit, pokud se blíží skokové zvýšení ceny elektřiny (tak jako třeba teď). Dále je dobré si uvědomit, že ceny na fakturách za energie se mohou vlivem burzovního obchodování, a zvláště nyní kvůli geopolitickým okolnostem rychle měnit, tudíž nějaké delší fixace (dva tři roky) by se nemusely vyplatit. Je dobré si také jasně uvědomit to, jaké spotřebiče daná domácnost má, čím a jak topí, vaří a ohřívá vodu a jaké zdroje energie může využívat. 

Když se rozhodnu energetický tarif fixovat, platí, že mají většinou dopředu stanovenou cenu silové elektřiny pro celé období trvání smlouvy. Jenže ‒ to není všechno. Jsou tu totiž ještě ty poplatky. A ty nikdo ze zákazníků dodavatelů energií jen tak neovlivní. Jde totiž o poplatky za údržbu distribuční sítě, příspěvky na obnovitelné zdroje, měsíční plat za příkon hlavního jističe a tak.

Dodám ještě, že vývoj křivky ceny elektřiny (komodita), třeba podle zdrojů Power Exchange Central Europe v Praze ukazuje většinou pokles ceny od ledna 2023, nyní se stabilnějším vývojem. A protože v tržní ekonomice platí bez ohledu na přání či populistické výkřiky určitá pravidla, jedno z nich říká, že dlouhodobě nezůstává žádná cena jen na nízké úrovni. Ideální moment pro fixaci je proto ten, jak bylo řečeno, když cena energií roste na burze, ale dodavatelé ji dosud nezohlednili ve svých cenících. 

Určitě jste si sami, milí čtenáři, dali tu práci a ve virtuálním prostoru vyhledali rady a návody, co dělat s cenami energií, když roste obava ze zdražování. Jako radu nad zlato bych ale asi doporučil tuhle: Rozhodně nesrovnávat ceny energií s rokem 2021 či dříve, neboť, jak bylo řečeno, nízké ceny energií se nikdy neudrží dlouho. Odborníci na finance a energetiku nyní proto doporučují, fixovat cenu energií třeba jen na jednu zimní sezonu. (V tuzemsku je možné zafixovat ceny energií u některých z dodavatelů energií už jen na 6 měsíců.)

Všeobecné doporučení od těchto lidí pak dává jasnou zprávu v tom, že fixace na jeden rok je ideálním řešením v současném světě. Platí i vzkaz, že pokud nenastane nějaký otřes na trhu s energiemi nebo opravdu nějaká krutá zima, tak lze s největší pravděpodobností i od příštího roku čekat to, že nabídky dodavatelů energií se budou spíše ještě vylepšovat.  

Je nutné ale říct i to, že některá očekávání energetických analytiků, která se zabývají vývojem ceny elektřiny na další dva roky počítají s tím, že velkoobchodní ceny elektřiny by mohly v příštím roce dále oslabit (zlevnit) i v řádu několika desítek procent. Rok 2025 má pak prý mít podobnou tendenci. Můžete namítnout, že jde o věštění z křišťálové koule… Samozřejmě, že nakonec může mít cenová křivka zcela opačný vývoj. Možná to je ale i důvod pro nynější fixaci energetického tarifu. 

Pokud ale člověk není zastáncem fixace energetických kontraktů, ale nechce ani hodně platit za energie, i on má východisko. A tím je omezení spotřeby energií. Nemusím snad dodávat, že na řadu opatření, která ve výsledku dokážou s energiemi výrazně uspořit, lze od státu získat dotace. A že jsou pak čísla úspor vskutku zajímavá, což se samozřejmě odráží i ve fakturách za energie, je také fakt. Těm zákazníkům, kterým ještě i na konci roku 2023 a hlavně během příštího roku skončí smlouvy, které ještě zahrnují ceny před energetickou krizí je ale nutné říct, že je s čeká v řadě případů výrazné navýšení cen za energie.  

Ale ať tak či onak, ruku do ohně za to, že by právě teď měli lidé jen rozhodně fixovat cenové tarify energií nedá zřejmě žádný ekonomický, finanční či energetický specialista. Jak je totiž známo, žádná univerzální rada ohledně fixací cen ani energetických tarifů neexistuje. Ať už pro domácnosti, tak i pro firmy. Někteří ekonomové, jak lze zjistit ve veřejném prostoru, proto i firmám doporučují, chovat se k fixacím cenových tarifů stejně jako k tzv. kurzovému zajištění. Zkrátka hedging. V něm se zkrátka bráníte poklesu či nárůstu měnového kurzu a s cenami energií to má být podobné.  

Pokud vám tak milí čtenáři bude někdo slibovat, že za jeho vlády by se něco podobného nestalo a že ceny energií budou podporovány, seč to jde, nevěřte mu. Současná česká politická opozice jen těží z toho, že za ni odvádí špinavou práci nynější vláda a nic lepšího by nevymyslela. A slova o tom, že někdo dokáže zajistit cenové úrovně na jaké jsme byli zvyklí před rokem 2021? To jsou fakt kecy v kleci, nebo, chcete-li, lež jako věž. Takové ceny v dohledné době, ne-li vůbec, už prostě nebudou.

I přes někdy finanční náročnost, se místo uvěření podobným nesmyslům vyplatí modernizovat dům či byt úspornými opatřeními, vybavit domácnost nejmodernějšími spotřebiči, které dokáží s energiemi pracovat úsporně a aktivně sledovat cenové dění na trhu s energetickými komoditami a podle toho dělat svá rozhodnutí ohledně nastavení cen a tarifů. I když to bude klišé a tuzemskou opozicí, zvláště tou fašistickou, odsuzované a zatracované, snižovat energetickou spotřebu, zvyšovat úspory a udržitelnost, se rozhodně vyplatí. A ne že ne. 

Související

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Více souvisejících

Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 3 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 4 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 5 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 7 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy