KOMENTÁŘ | Fixovat či nefixovat? Sliby o levných energiích jsou nesmyslné, ušetřit ale můžeme

„Tak nám zdražili elektřinu,“ řekla posluhovačka, panu Švejkovi, napsal by jistě do svého světoznámého díla Jaroslav Hašek. „A o kolik, paní Müllerová?“ ptal by se pak jistě po všech hysterických výlevech současné politické parlamentní opozice a řady ještě hysteričtějších titulků v mediálním prostoru milý pan Švejk. A jen opravdu otrlí čtenáři by jistě s chutí dodali, že všechnu energii. Nicméně, očekávané zvýšení výše tzv. regulované složky ceny elektřiny a plynu na rok 2024 znovu otevřelo staronové otázky. 

Těm čtenářům, kteří se už nyní nadechují k tomu, aby ze sebe vylili množství nepěkných vulgarit a nadávek směrem k současné vládě za neschopnost, zdražování či za životní komplikace, hned zkraje říkám, že by to ani při „skvělých“ dovednostech multiministrů a odborníků a odbornic na slovo vzatých z případné levicově-populistické či extrémně-fašistické vlády nebylo s cenou energií jinak.

Energetický regulátor, totiž Energetický regulační úřad, by tak jako tak, jako nezávislá instituce, zmiňovanou regulovanou složku ceny elektřiny a plynu pro rok 2024 stejně zvýšil. Je jen asi otázkou na úkor koho by to navýšení řešili zmínění političtí prominenti. Jistě, dá se to platit ze státního, namítnete.  

Ale, kdo je stát? Stát jsme přece my a jsou to naše peníze. Takže znovu na dluh? A ještě víc? Možná to nevíte, ale stát na to prostě po všech pětitisícových vyhazovech peněz z vrtulníků prostě nemá. A když už podpora, tak ne všeobecná, nýbrž rozhodně lépe cílená. Navíc bylo dost dlouho jasné, a to nejen po spuštění všeobecné diskuse o výši konkrétního zvýšení regulované části poplatku za energie, že si odběratelé energií v příštím roce připlatí. Všichni. Nebudu proto spekulovat nad tím, zda je to dobře nebo špatně, spíše nad tím, co třeba dělat, abych ve výsledku nemusel platit za energie o hodně víc. 

Ještě než se rozhodnu, co dál, je nutné si uvědomit, že platí několik zásad. Mezi prvními je dobré vědět, že tzv. „fixace“ se může vyplatit, pokud se blíží skokové zvýšení ceny elektřiny (tak jako třeba teď). Dále je dobré si uvědomit, že ceny na fakturách za energie se mohou vlivem burzovního obchodování, a zvláště nyní kvůli geopolitickým okolnostem rychle měnit, tudíž nějaké delší fixace (dva tři roky) by se nemusely vyplatit. Je dobré si také jasně uvědomit to, jaké spotřebiče daná domácnost má, čím a jak topí, vaří a ohřívá vodu a jaké zdroje energie může využívat. 

Když se rozhodnu energetický tarif fixovat, platí, že mají většinou dopředu stanovenou cenu silové elektřiny pro celé období trvání smlouvy. Jenže ‒ to není všechno. Jsou tu totiž ještě ty poplatky. A ty nikdo ze zákazníků dodavatelů energií jen tak neovlivní. Jde totiž o poplatky za údržbu distribuční sítě, příspěvky na obnovitelné zdroje, měsíční plat za příkon hlavního jističe a tak.

Dodám ještě, že vývoj křivky ceny elektřiny (komodita), třeba podle zdrojů Power Exchange Central Europe v Praze ukazuje většinou pokles ceny od ledna 2023, nyní se stabilnějším vývojem. A protože v tržní ekonomice platí bez ohledu na přání či populistické výkřiky určitá pravidla, jedno z nich říká, že dlouhodobě nezůstává žádná cena jen na nízké úrovni. Ideální moment pro fixaci je proto ten, jak bylo řečeno, když cena energií roste na burze, ale dodavatelé ji dosud nezohlednili ve svých cenících. 

Určitě jste si sami, milí čtenáři, dali tu práci a ve virtuálním prostoru vyhledali rady a návody, co dělat s cenami energií, když roste obava ze zdražování. Jako radu nad zlato bych ale asi doporučil tuhle: Rozhodně nesrovnávat ceny energií s rokem 2021 či dříve, neboť, jak bylo řečeno, nízké ceny energií se nikdy neudrží dlouho. Odborníci na finance a energetiku nyní proto doporučují, fixovat cenu energií třeba jen na jednu zimní sezonu. (V tuzemsku je možné zafixovat ceny energií u některých z dodavatelů energií už jen na 6 měsíců.)

Všeobecné doporučení od těchto lidí pak dává jasnou zprávu v tom, že fixace na jeden rok je ideálním řešením v současném světě. Platí i vzkaz, že pokud nenastane nějaký otřes na trhu s energiemi nebo opravdu nějaká krutá zima, tak lze s největší pravděpodobností i od příštího roku čekat to, že nabídky dodavatelů energií se budou spíše ještě vylepšovat.  

Je nutné ale říct i to, že některá očekávání energetických analytiků, která se zabývají vývojem ceny elektřiny na další dva roky počítají s tím, že velkoobchodní ceny elektřiny by mohly v příštím roce dále oslabit (zlevnit) i v řádu několika desítek procent. Rok 2025 má pak prý mít podobnou tendenci. Můžete namítnout, že jde o věštění z křišťálové koule… Samozřejmě, že nakonec může mít cenová křivka zcela opačný vývoj. Možná to je ale i důvod pro nynější fixaci energetického tarifu. 

Pokud ale člověk není zastáncem fixace energetických kontraktů, ale nechce ani hodně platit za energie, i on má východisko. A tím je omezení spotřeby energií. Nemusím snad dodávat, že na řadu opatření, která ve výsledku dokážou s energiemi výrazně uspořit, lze od státu získat dotace. A že jsou pak čísla úspor vskutku zajímavá, což se samozřejmě odráží i ve fakturách za energie, je také fakt. Těm zákazníkům, kterým ještě i na konci roku 2023 a hlavně během příštího roku skončí smlouvy, které ještě zahrnují ceny před energetickou krizí je ale nutné říct, že je s čeká v řadě případů výrazné navýšení cen za energie.  

Ale ať tak či onak, ruku do ohně za to, že by právě teď měli lidé jen rozhodně fixovat cenové tarify energií nedá zřejmě žádný ekonomický, finanční či energetický specialista. Jak je totiž známo, žádná univerzální rada ohledně fixací cen ani energetických tarifů neexistuje. Ať už pro domácnosti, tak i pro firmy. Někteří ekonomové, jak lze zjistit ve veřejném prostoru, proto i firmám doporučují, chovat se k fixacím cenových tarifů stejně jako k tzv. kurzovému zajištění. Zkrátka hedging. V něm se zkrátka bráníte poklesu či nárůstu měnového kurzu a s cenami energií to má být podobné.  

Pokud vám tak milí čtenáři bude někdo slibovat, že za jeho vlády by se něco podobného nestalo a že ceny energií budou podporovány, seč to jde, nevěřte mu. Současná česká politická opozice jen těží z toho, že za ni odvádí špinavou práci nynější vláda a nic lepšího by nevymyslela. A slova o tom, že někdo dokáže zajistit cenové úrovně na jaké jsme byli zvyklí před rokem 2021? To jsou fakt kecy v kleci, nebo, chcete-li, lež jako věž. Takové ceny v dohledné době, ne-li vůbec, už prostě nebudou.

I přes někdy finanční náročnost, se místo uvěření podobným nesmyslům vyplatí modernizovat dům či byt úspornými opatřeními, vybavit domácnost nejmodernějšími spotřebiči, které dokáží s energiemi pracovat úsporně a aktivně sledovat cenové dění na trhu s energetickými komoditami a podle toho dělat svá rozhodnutí ohledně nastavení cen a tarifů. I když to bude klišé a tuzemskou opozicí, zvláště tou fašistickou, odsuzované a zatracované, snižovat energetickou spotřebu, zvyšovat úspory a udržitelnost, se rozhodně vyplatí. A ne že ne. 

Související

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 
Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Více souvisejících

Energetika ,  Elektřina

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy