Blackout může nastat kdekoliv a kdykoliv. Jak se mohou zhroutit energetické systémy po celém světě?

Podle profesora Jianzhonga Wua z Cardiffské univerzity mohou blackouty nastat „kdekoliv“. „Dnešní standardy spolehlivosti jsou sice vysoké, ale i tak se mohou vyskytnout události s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem,“ vysvětluje Wu s tím, že vytvořit zcela výpadkům odolnou síť by si vyžádalo ekonomicky nepřijatelnou investici.

Přesná příčina výpadku stále není jasná. První zprávy hovořily o vzácném atmosférickém jevu a prudké změně teplot, která mohla narušit stabilitu sítě. Tuto hypotézu ale španělský provozovatel přenosové soustavy Red Eléctrica později popřel.

Co víme, je, že během několika sekund došlo ke dvěma velkým výpadkům ve výrobě elektřiny v jižním Španělsku, které mohly narušit spojení s francouzskou sítí a vyvolat řetězovou reakci vedoucí k celkovému kolapsu.

Experti identifikují tři hlavní oblasti, které mohou vést k rozsáhlým blackoutům:

1. Extrémní počasí a přírodní katastrofy – bouře, vlny veder, zemětřesení či sluneční erupce mohou poškodit klíčové komponenty sítě, jako jsou trafostanice a přenosová vedení. Například v Texasu v roce 2021 způsobily tři zimní bouře masivní výpadky dodávek elektřiny.
2. Lidské zásahy a kyberútoky – ať už úmyslné nebo nechtěné. V minulosti čelila Ukrajina útokům na svou síť v letech 2015, 2016 a také po ruské invazi v roce 2022. Podle odborníků už nejde o sci-fi – útočníci mohou zasáhnout kritickou infrastrukturu a ochromit dodávky.
3. Technické poruchy a kolaps řízení sítě – i drobné závady, pokud se sejdou ve špatný okamžik, mohou způsobit kaskádový kolaps. V roce 2019 ochromil velký výpadek části Anglie a Walesu po zásahu bleskem a následné chybě ochranných systémů.

Ačkoliv nebylo potvrzeno, že za výpadkem na Pyrenejském poloostrově stála solární či větrná energie, diskutuje se o jejich vlivu na stabilitu sítě. Tyto zdroje totiž – na rozdíl od tradičních elektráren – nevytvářejí tzv. setrvačnost, která pomáhá udržet stabilní frekvenci sítě.

Pokud dojde k prudké změně frekvence, může to způsobit automatické odpojení dalších zdrojů, což celý systém destabilizuje. To ovšem neznamená, že obnovitelné zdroje jsou nestabilní – pouze vyžadují nové technologie a strategii řízení.

„Přechod na obnovitelné zdroje vyžaduje jiné nástroje odolnosti,“ vysvětluje expertka Charmalee Jayamaha z britského výzkumného centra Energy Systems Catapult. To zahrnuje například bateriová úložiště nebo pokročilé systémy řízení zátěže.

Velké blackouty často vznikají kombinací více drobných událostí – například zásahu bleskem, poruchy dvou generátorů a chybných reakcí ochranných systémů. V takových případech mluvíme o tzv. „černých labutích“ – výjimečných, nepředvídatelných situacích s extrémními důsledky.

Podle odborníků zůstávají evropské sítě jedny z nejspolehlivějších na světě. Riziko rozsáhlého výpadku tedy nelze vyloučit, ale lze ho výrazně omezit důsledným plánováním, investicemi do moderní infrastruktury a připraveností na mimořádné situace.