Španělsko a Portugalsko se vzpamatovávají po blackoutu. Elektřina je zpět, ale chaos trvá

Desítky milionů Španělů a Portugalců mají po rozsáhlém blackoutu opět elektřinu, dopravní chaos ale trvá. Úřady příčinu selhání zatím neznají, premiéři se vzájemně obviňují. Incident odhalil slabiny iberské infrastruktury a znovu otevřel debatu o propojení evropských energetických sítí.

Desítky milionů Španělů a Portugalců mají opět přístup k elektřině. Přerušení dopravních služeb však podle úřadů potrvá minimálně další den. „Elektřina byla obnovena ve 99 % území,“ uvedl španělský provozovatel rozvodné sítě. Přesto obě země nadále setrvávají ve stavu nouze. Španělský ministr dopravy Raquel Sánchez Jiménez informoval podle zpravodajské stanice CNN, že „některé vlaky nebudou jezdit vůbec nebo budou fungovat s omezenou kapacitou, včetně vysokorychlostní železniční sítě“.

Španělští a portugalští představitelé se nedokážou shodnout na odpovědnosti za rozsáhlý výpadek elektřiny. Španělský premiér Pedro Sánchez připustil, že „úřady stále neznají příčinu výpadku“. Portugalský premiér Luis Montenegro naproti tomu obvinil Madrid a prohlásil, že „výpadek nepochází z Portugalska a veškeré indicie ukazují na vznik problému na území Španělska“.

Co skutečně způsobilo blackout?

Podle společnosti Red Eléctrica vedla k selhání „extrémně silná oscilace v elektrické síti“, jež odpojila Španělsko od evropské přenosové soustavy a následně způsobila domino efekt zhroucení celé iberské sítě ve 12:38 místního času. Portugalský provozovatel REN upřesnil, že příčinou byla pravděpodobně kombinace vysokých teplot a přetížení vedení, což vyústilo v řetězovou reakci.

Úřady zatím odmítají spekulovat o definitivní příčině, vyšetřování nadále pokračuje. Přesto je nepochybné, že tento incident odhalil hluboké slabiny v infrastruktuře Pyrenejského poloostrova.

Kyberútok vyloučen, ale otázky zůstávají

Podezření na kybernetický útok se rychle rozšířilo především na sociálních sítích. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera však jakoukoli sabotáž rázně vyloučila: „Neexistují žádné důkazy o útoku.“ Přesto je třeba si přiznat, že španělská infrastruktura je častým cílem útoků kvůli napjatým vztahům se zahraničím – například kvůli postojům vůči Rusku a Izraeli.

Experti zároveň upozorňují, že úspěšný kybernetický útok na přenosové sítě dvou členských států EU by vyžadoval nesmírně sofistikované prostředky – a taková operace by pravděpodobně nezůstala zcela bez stop.

Propojení se zbytkem Evropy nemusí být nutně řešením

Události posledních dní znovu rozdmýchaly debatu o slabé energetické propojenosti Pyrenejského poloostrova se zbytkem Evropy. Španělsko a Portugalsko mají k dispozici jen několik málo interkonektorů s Francií, což Evropská komise dlouhodobě kritizuje jako zranitelnost celé EU.

Objevují se však i skeptické hlasy: někteří odborníci varují, že větší propojení by sice mohlo usnadnit dodávky v době krize, ale zároveň by mohlo urychlit šíření poruch napříč celou Evropou. Příklad z Pyrenejského poloostrova ukazuje, že robustnost vnitřní sítě je stejně klíčová jako samotné propojení.

Pomoc z Francie zabránila horšímu scénáři

Francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE dodal Španělsku v kritických hodinách 700 MW elektřiny, čímž výrazně pomohl stabilizovat situaci v severních a jižních regionech země.

Obnova dodávek ukazuje, že evropská solidarita v energetice funguje – byť za cenu přiznání, že bez lepší přípravy na podobné krizové situace zůstane kontinent nadále zranitelný.

Související

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.
Ruské drony, ilustrační fotografie.

Ruské drony by mohly zaútočit ve Středomoří, varovala CIA

Ruská eskalace proti evropským státům NATO by mohla být i jinou podobu, než se předpokládá. Podle nejnovějších informací jsou ohroženy i země ve Středomoří, které se od ruských hranic nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje. 

Více souvisejících

Španělsko ,  portugalsko ,  blackout ,  Elektřina ,  Energetika

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy