NATO: Svět testuje první orbitální zbraně. Evropa potřebuje v přístupu k vesmírným technologiím zásadní obrat

„Bez vesmírného úsilí není evropská suverenita možná. Evropané se musí rychle probrat,“ prohlásil Vandier. Podle něj i samotní Američané vyzývají Evropu k větší samostatnosti – včetně vesmíru.

Důležitost vesmíru se podle Vandiera ukázala během války na Ukrajině, kdy byly satelitní systémy zásadní pro komunikaci a sběr zpravodajských informací. Evropě přitom chybí vlastní spolehlivé alternativy k americkým službám – zejména těm od SpaceX. Evropský satelitní systém IRIS² má být plně funkční až v roce 2030.

Vesmír se navíc rychle mění v samostatné bojiště. USA označily vesmír za „silně sporné strategické prostředí“, kde budou ke zvládnutí situace klíčoví spojenci. Generální tajemník NATO Mark Rutte mezitím varoval, že Rusko zvažuje rozmístit ve vesmíru jaderné zbraně.

Podle Vandiera některé země již testují tzv. orbitální zbraně, tedy střely, které mohou kdykoliv zasáhnout cíl na Zemi a obejít systémy včasného varování. Patří sem také technologie pro rušení, ničení nebo vychýlení satelitů z oběžné dráhy.

Vandier vyzývá evropské státy, aby změnily ekonomický model vesmírného průmyslu. Místo velkých a drahých geostacionárních satelitů by se měly soustředit na levnější družice na nízké oběžné dráze, které se dají vypouštět častěji a levněji – cena jedné se pohybuje mezi 100 až 150 tisíci dolary, zatímco geostacionární satelity stojí stovky milionů.

Evropa je sice silná v klasických satelitech, především díky firmám jako ArianeGroup, ale trh tzv. New Space, kde dominují flexibilní startupy a opakovaně použitelné rakety, zcela ovládá americká SpaceX.

„Evropa je dnes daleko od centra dění. Ekonomický model založený na geostacionárních družicích už nestačí. Pokud ho nezměníme, hrozí nám vytlačení z trhu,“ varoval Vandier.

Na evropském trhu se sice objevují nové firmy, jako například německý startup Isar Aerospace, jehož raketa ale letos v březnu explodovala krátce po startu. Norská firma Kongsberg pak svůj satelit vypustila přes SpaceX.

Admirál Vandier prosazuje vznik evropského obranného zákona, který by podporoval startupy a technologické inovace s využitím i v armádě. Navrhuje daňové a regulační pobídky pro mladé firmy zaměřené na tzv. „duální“ technologie – použitelné jak civilně, tak vojensky.

Podporuje také americký návrh na vytvoření evropského „vesmírného tržiště“ podle vzoru amerického Joint Commercial Operations, kde může armáda snadno nakupovat komerční služby.

NATO se podle Vandiera snaží hrát ve vesmíru čím dál aktivnější roli – zejména v oblasti tzv. „space domain awareness“, tedy sledování a porozumění vesmírnému dění. To má umožnit alianci lépe koordinovat reakce a případně podnikat odvetné kroky v případě incidentů.

„Rozhodnutí NATO mají mnohem větší politickou váhu než jednostranné kroky Francie nebo USA,“ podotkl Vandier. Vedle Francie a Spojených států považuje za hlavní vesmírné síly aliance také Velkou Británii, Itálii, Norsko, Kanadu a Německo.

Přesto zůstává vesmír na okraji zájmu: nové obranné cíle NATO na rok 2025 se zatím zaměřují hlavně na pozemní, námořní a vzdušné síly. Vandier očekává, že v příštích letech se v rámci obranného plánování bude diskutovat o rozdělení úkolů nebo společném vlastnictví družic.

Na červnovém summitu NATO v Haagu ale podle něj zatím nebude vesmír hlavním tématem. „Hlavní bude požadavek Donalda Trumpa na zvýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP. Bylo by hezké slyšet nějaké prohlášení o vesmíru, ale ještě jsme tam nedošli,“ uzavřel Vandier.