Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu

Bezpečnostní analytici a odborníci na vesmírné vojenství nicméně na základě současných technologických možností sestavili přehled pravděpodobných variant, o jaký systém by se mohlo jednat, píše server BBC.

Nejčastěji skloňovanou možností je systém určený pro elektronický boj a rušení rádiového či datového signálu. Jedná se o nedestruktivní protidružicovou zbraň, která je schopna přerušit komunikaci mezi cizím satelitem a pozemním řídicím střediskem. Bez funkčního spojení se družice stává v podstatě nepoužitelnou, aniž by došlo k jejímu fyzickému poškození.

Další pravděpodobnou variantou je takzvaný inspekční nebo manipulační satelit, který dokáže v těsné blízkosti manévrovat kolem cizích objektů. Tato technologie umožňuje k cizí družici přistoupit, uchopit ji pomocí mechanického ramene a následně ji odtáhnout na jinou oběžnou dráhu nebo ji zcela vychýlit z určené trasy.

Za méně pravděpodobnou, avšak stále možnou variantu odborníci považují kinetickou zbraň. Tento typ zařízení vypouští projektil, který do cizího satelitu narazí ve vysoké rychlosti a fyzicky ho zničí. Hlavním důvodem, proč je tato možnost považována za rizikovou, je obrovské množství vesmírného odpadu, které při takovém nárazu vzniká a následně ohrožuje i ostatní objekty na oběžné dráze.

Sami odborníci zdůrazňují, že militarizace vesmíru není novým jevem a sahá až do šedesátých let minulého století, kdy Sovětský svaz testoval satelity schopné ničit jiné objekty pomocí šrapnelů. V současnosti využívají pokročilé armády satelity k průzkumu, zabezpečené komunikaci, detekci startu raket nebo k přesnému navádění zbraní na pozemní cíle.

Čína, Rusko i Indie již v minulosti vyvinuly různé typy protidružicových zbraní. Rusko navíc disponuje pozemními i ze vzduchu odpalovanými střelami schopnými zasáhnout objekty na nízké oběžné dráze, a v krajním případě by mohlo použít i jadernou zbraň, jejíž elektromagnetický impuls by vyřadil z provozu většinu nechráněných satelitů.

Americké oznámení o rozmístění zbraně na oběžné dráze tak analytici chápou především jako politický a strategický signál. Jde o přímou reakci na masivní modernizaci čínských i ruských vojenských schopností ve vesmíru z posledních let. Jelikož Čína výrazně navýšila počet svých vojenských satelitů, vytvořila tím pro americké síly řadu potenciálních cílů, což vedlo k vyšší potřebě vytvořit protiváhu přímo v kosmu.