Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech

Meteorický roj byl zařazen do pracovního seznamu meteorických rojů IAU Meteor Data Center (mezinárodní databáze meteorických rojů ve spolupráci s IAU) pod dočasným názvem M2026-P1. Roj byl nezávisle pozorován 114 kamerami v Austrálii, Bosně a Hercegovině, Brazílii, Chorvatsku a na Novém Zélandu.

Hledání možných mateřských těles odhalilo jednoho možného kandidáta: 2023 VN9. Tyto meteory pronikají hluboko do atmosféry a v důsledku tření o vzduch se začínají tavit a odpařovat níže, přibližně ve výšce 70 až 80 kilometrů nad zemským povrchem, což je u křehkých kometárních částic neobvyklé a naznačuje i možný asteroidální původ.

Na tomto objevu má svůj podíl také Milan Kalina, člen České astronomické společnosti (ČAS). Jeho účast je příkladem toho, že ČAS se vedle popularizace astronomie věnuje také odborné a vědecké činnosti a že i amatérští zájemci o vesmír mohou aktivně podílet na vědeckém výzkumu.

Vědecká analýza odhalila zajímavý historický kontext. Původní náznaky existence tohoto roje lze vystopovat už v pozorováních z minulého století. Již v roce 1935 zaznamenal australský astronom R. A. MacIntosh při vizuálním pozorování roj, který by mohl odpovídat dnešnímu objevu. Podobnou aktivitu hlásil v 70. letech i pozorovatel Buhagiar. Kvůli nepřesnostem starých vizuálních metod a silnému vlivu sporadického pozadí však tehdy nebylo možné roj jednoznačně potvrdit. Až současná data z Globální meteorické sítě a moderní matematické metody (analýza oběžných drah a shlukování v radiantových mapách) umožnily roj bezpečně identifikovat a zařadit do pracovního seznamu Mezinárodní astronomické unie (IAU MDC) pod oficiálním označením M2026-P1.

Zatímco dříve se astronomové spoléhali pouze na vizuální pozorování lidským okem, dnešní věda využívá moderní technologie. Klíčovou roli dnes hraje sít Global Meteor Network (GMN), což je celosvětová síť vysoce citlivých videokamer monitorujících noční oblohu 24 hodin denně. Pomocí pokročilého softwaru dokážou kamery přesně změřit dráhu, rychlost a směr tisíců meteorů najednou. Místo, odkud se zdá, že meteory na obloze vyletují, nazýváme radiant. Pokud má velký počet meteorů shodný radiant a podobnou oběžnou dráhu, jedná se o organizovaný proud – meteorický roj.