PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?

Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB v rozhovoru v pořadu 90´ČT24 uvedl, že „proces obnovování cenové stability je nastartován, je pevně zakořeněn. Tento statistický artefakt s tím nemůže nic nadělat. A podle všech známek se inflace velice brzo vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky.“ Lze ale počítat s tím, že se silné zdražování konečně v příštích měsících obrátí?

„Růst cen většinou vyžaduje souhru dvou faktorů: Záminky nebo důvodu na straně prodejce zboží či dodavatele služby a schopnosti a ochoty platit víc na straně spotřebitele. Záminkou může být velký zájem zákazníků, růst nákladů, nebo třeba i všeobecné očekávání, že ceny porostou,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Jiří Schwarz ml., děkan na Anglo-American University v Praze.

Podle něj ani jedno z výše uvedeného teď neplatí a platit nebude ani v dohledné budoucnosti. „Od ledna se sice zvýší některé poplatky související se spotřebou elektřiny, to ale bude pro většinu odběratelů kompenzované poklesem samotné ceny elektřiny, takzvané komoditní složky. A schopnost a ochota spotřebitelů platit více? Ta se vyčerpala již začátkem tohoto roku a ani zdaleka to nevypadá, že by se měla brzy obnovit,“ uvedl Jiří Schwarz.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd. průměrná roční míra inflace v České republice byla v roce 2022 na úrovni 15,1 procenta, přičemž v posledních měsících jsme mohli sledovat její pokles a v říjnu 2023 dosáhla 12,1 procenta. „Obecně tedy můžeme říci, že je na ústupu. Samozřejmě stále to představuje vysoké číslo oproti poslední dekádě, kdy se před prudkým nárůstem v loňském roce pohybovala maximálně na úrovni 3,8 procenta,“ konstatovala pro EuroZprávy.cz analytička Wonderinterest Trading Ltd.

Čísla říkají, že co se týká samotných spotřebitelských cen, v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, a zároveň 1,6 procenta oproti předchozímu měsíci. Zatím se tedy stále drží na vyšších hodnotách. Král ale tvrdí, že číslo 8,5 % je takový makroekonomický optický klam, protože když odečteme letošní leden, kdy cenová hladina meziměsíčně oproti prosinci předchozího roku vzrostla o 6 %, tak v dalších devíti měsících se cenová hladina zvyšovala jenom minimálně.

„To znamená, kdybychom protáhli ten trend posledních devíti měsíců o další tři měsíce a získali nové pravdivé meziroční číslo, tak se budeme nacházet někde mezi dvojkou a trojkou. A to je přesně to, co čekáme, že nastane začátkem příštího roku. Inflace se bude počítat z těch posledních 12 meziměsíčních pohybů, které nebudou ten leden zahrnovat. A inflace se ukáže v plné kráse na velice nízkých hodnotách. Čili platí to, co jsme opakovaně říkali, že dezinflační trend, proces obnovování cenové stability je nastartován, je pevně zakořeněn. Tento statistický artefakt s tím nemůže nic nadělat. A podle všech známek se inflace velice brzo vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky,“ míní.

Další pokles inflace čeká ale i Lacenová. „Lze však očekávat, že inflace v České republice by v lednu mohla nadále klesat a postupně se může v průběhu roku 2024 začít opět pomalu přibližovat k dvouprocentnímu cíli ECB, neboť některé problémy, například energetické šoky již postupně odeznívají. Zatím však nad tímto vývojem visí velká nejistota. Stále existují rizika, která mohou tlačit inflaci nahoru jako je deficit státního rozpočtu, zvyšování daňových sazeb nebo zelená politika. Vyšší inflace znamená vyšší úrokové sazby, těžší dostupnost hypoték, což samozřejmě neprospívá ani ekonomice jako takové. Klíčový bude v tomto směru postoj ČNB. Zapomínat nelze ani na rizika plynoucí z globální ekonomiky,“ tvrdí.

A i když se ve vývoji klíčových ekonomických parametrů, jakým je třeba právě inflace, může stát cokoliv, s velkou dávkou jistoty se dá vyloučit scénář, který straší vysokým nárůstem inflace. Jiří Schwarz ml. na otázku serveru EuroZpravy.cz, zda je možné, že bychom v tuzemsku mohli nyní zažít inflaci třeba v řádu dvou desítek procent, podotkl, že tak vysokou inflaci si neumí představit v žádném případě.

„Extrémně vysokou inflaci loni způsobila souhra mnoha okolností, které se snad už nebudou opakovat,“ doplnil. Přesto i podle něj je důležité, aby stát nezaspal a přiložil pořádně ruku k dílu.

„Stát může udržení cenové stability pomoct tím, že omezí vysoké deficity. Deficit totiž financuje dluhem, čímž vznikají nové peníze. A když hodně peněz honí málo zboží, ceny rostou. Menší tlak na růst cen umožní snížit úrokové sazby, což zlevní úvěry na investice. Zatímco poptávka domácností se obnoví přirozeně, dlouhodobý ekonomický růst se neobejde bez investic do fyzického, ale hlavně lidského kapitálu, tedy do vzdělávání. To je cesta,“ konstatoval pro server EuroZprávy.cz děkan.