Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Trump se k situaci vyjádřil prostřednictvím obsáhlého příspěvku na síti Truth Social poté, co obdržel podrobné hlášení o průběhu vyjednávání v Islámábádu. Přestože schůzka s íránskými zástupci podle něj v mnoha bodech probíhala nadějně, k dohodě v té nejpodstatnější otázce nedošlo. Prezident zdůraznil, že Teherán se odmítá vzdát svých jaderných ambicí, což je pro Washington naprosto nepřijatelné.

Podle šéfa Bílého domu Írán sice slíbil znovuotevření průlivu, ale svůj slib vědomě nedodržel. To podle něj způsobilo úzkost a ekonomické potíže mnoha zemím po celém světě. Trump varoval, že Írán by měl proces zprůchodnění této mezinárodní vodní cesty zahájit okamžitě, jinak ponese následky. Spojené státy již nehodlají tolerovat íránské tvrzení, že se v oblasti mohou nacházet námořní miny, o kterých ví pouze Teherán.

Součástí nových instrukcí pro americké námořnictvo je také rozkaz vyhledávat a zadržovat každé plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu poplatek za průjezd. Trump jasně vzkázal, že nikdo, kdo platí tyto podle něj nelegální poplatky, nebude mít na širém moři zajištěn bezpečný průjezd. Námořnictvo USA má navíc začít s likvidací min, které Íránci v úžině rozmístili.

Vojenská rétorika prezidenta se vyostřila i směrem k přímým střetům. Prohlásil, že jakýkoli Íránec, který vypálí na americké jednotky nebo na poklidná plavidla, bude zničen. Blokáda má podle jeho slov začít v nejbližší době. Trump v této souvislosti ocenil práci svého týmu, zejména viceprezidenta JD Vance a Jareda Kushnera, a poděkoval pákistánskému premiérovi za snahu o zprostředkování dialogu.

K situaci se kriticky vyjádřili také představitelé Spojených arabských emirátů. Ministr průmyslu Sultan Ahmed Al Jaber zdůraznil, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu a Teherán nemá právo jej uzavírat nebo omezovat v něm dopravu. Podle něj nejde o regionální problém, ale o přímé ohrožení globální energetické, potravinové a zdravotní bezpečnosti každého národa na světě.

Hormuzský průliv je přitom pro světovou ekonomiku naprosto zásadní. Tato úzká vodní cesta, která má v nejužším bodě pouze 33 kilometrů, spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Obvykle tudy protéká přibližně 20 % světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Nejde jen o suroviny z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a právě Spojených arabských emirátů.

Data z roku 2025 ukazují, že průlivem denně projde zhruba 20 milionů barelů ropy, což představuje obchod s energiemi v hodnotě téměř 600 miliard dolarů ročně. Od začátku vojenských operací USA a Izraele proti Íránu na konci února se však námořní doprava v oblasti drasticky snížila. Teherán navíc pohrozil, že každou loď, která se pokusí cestu využít, nechá zapálit.

Tato hrozba vedla k virtuálnímu zastavení dodávek a prudkému nárůstu světových cen ropy a plynu. Pro asijské země je tato situace obzvláště bolestivá, protože v minulosti směřovalo přes 80 % fosilních paliv z průlivu právě na jejich trhy. Odhaduje se, že například samotná Čína kupuje přibližně 90 % veškerého íránského exportu ropy.

Trump ve svém hodnocení islámábádských jednání uvedl, že dosažené body dohody byly v mnoha ohledech lepší než pokračování vojenských operací. Přesto trvá na tom, že nic z toho nemá smysl, pokud by jaderná energie zůstala v rukou lidí, které označil za nevyzpytatelné a obtížné partnery. Jaderné ambice Íránu tak zůstávají hlavní překážkou pro jakékoli mírové řešení.

Blokáda, kterou Spojené státy ohlašují, má být rychlá a nekompromisní. Námořnictvo dostalo za úkol zajistit, aby íránský režim nemohl dál profitovat z kontroly nad touto strategickou úžinou. Spojené arabské emiráty i další spojenci v Perském zálivu volají po mezinárodní akci, která by zabránila precedentu, kdy jeden stát může jednostranně uzavřít životně důležitou tepnu světového obchodu.