KOMENTÁŘ | Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Smutnou pravdou tak je, jak se i na těchto stránkách můžete často dočíst, milí čtenáři, že i kvůli výši řečenému se stále víc objevuje nesmyslný argument o tom, že kvůli drahé elektřině máme vystoupit z energetických burz a jednotného trhu EU. Bohužel to není i podle řady energetických expertů ničím jiným než jinak řečeným požadavkem na Czexit. Tedy vystoupení naší země z EU. V poslední době se také hodně šíří i další mýtus, který spojuje v tuzemsku za poslední měsíce rychle rostoucí kapacitu elektráren na obnovitelné zdroje s nutností postavit další bloky jaderných elektráren. Prý je nepotřebujeme, vystačíme údajně s těmi uhelnými, a když přidáme energie z obnovitelných, jsme v pohodě. No, uznejte, že pak při postoji milých Čechů k autoritám a institucím, je další argumentace o nějakých miliardových investicích do nových elektráren opravdu těžká. Dala by se shrnout otázkou: Proč?

Přesto je otázka, zda Česko potřebuje nové jaderné elektrárny, namístě. Virtuálním prostorem se šíří vážné i volně řečeno „fakeové“ argumenty o tom, proč neutrácet až biliony korun na posílení energetické nezávislosti a vyhnout se budoucím potížím s dovozem elektřiny. Vláda Petra Fialy nedávno konstatovala, že se Česká republika brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska. V případě dodávek plynu je podle předsedy vlády téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to (Petr Fiala) očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Z veřejně dostupných informací pak vyplývá, že podle ředitele ČEZu Daniela Beneše bude muset země do energetiky i tak investovat do roku 2050 až čtyři biliony korun. A to není opravdu málo.

Faktem je, že řada politiků, včetně premiéra Petra Fialy, dlouhodobě vyzdvihuje tuzemské know-how a představuje možná řešení energetické soběstačnosti, mj. v projektu malých a středních modulárních reaktorů či jiných technologií. Mimochodem, ten první by měl možná stát už do roku 2032. Jistě, že se dá právě k tomuto tématu najít v internetové informační síti řada argumentů pro i proti, ale nutné je respektovat sílu a argumentaci odborníků a lidí, kteří věci rozumí a také těm, kteří nakonec musí udělat politické rozhodnutí. A přiznejme si, že to fakt nebude žádná legrace. Všeobecné propočty k záměru vlády postavit čtyři nové jaderné bloky totiž počítají s tím, že jen jeden „dukovanský“ má stát až půl bilionu korun.

Na druhou stranu, Česká republika získává zhruba 34 % elektřiny z jaderných elektráren. Odhady energetických odborníků při argumentaci o tom, zda si mají Češi postavit nové „jaderky“, upozorňují nejen na to, že i přes značný pokrok ve výstavbě obnovitelných zdrojů v posledních letech tuzemská ekonomika stále třeba jen za svými sousedy hodně v OZE zaostává, ale i to, že dovést si elektřinu odněkud z Evropy nebude za několik let vůbec snadné. Uznejte, že nám pak moc možností už nezbývá. Velkým problémem v řešení zapeklitého energetického problému je navíc v tuzemsku politická spolupráce. Či spíše nespolupráce. Jedni nenávidí druhé a ti druzí jen kvůli mocichtivosti ignorují většinu návrhů těch prvních. A bohužel málokdo řeší, že právě v takto složitých záležitostech ani s výměnou vlády a přístupem „Budem prudit za každou cenu, abychom vládli a pak nás ty lidi zvolej“, daleko nedojdeme.

Otázek s tím spojených je řada. Třeba: Co s uhlím, co se zemním plynem, můžeme využívat víc vítr nebo vodu či jiné zdroje? A bude to stačit? Ať tak či onak, s největší pravděpodobností se hodně diskutovanému jádru nevyhneme. Jistě, nemusíme tolik svítit, nebo topit, ale slovy klasika: „Bude to stačit, myslíš?“ Řada západních médií a institucí si všímá, že na rozdíl od svých západních sousedů Rakouska a Německa Česká republika zdvojnásobuje jadernou energii a obnovitelné zdroje energie poté, co se rozhodla do roku 2033 vyřadit uhlí jako palivo pro výrobu energie s cílem snížit emise uhlíku. A i když v této souvislosti často zní, že nové jaderné zdroje staví i sousedé Česka, pořád jasná odpověď na to, zda teda máme investovat do jádra nebo ne, nezaznívá. Stavět se ale s největší pravděpodobností bude. A už teď se ví, že jaderné elektrárny jsou sice dosti drahé na výstavbu, ale relativně levné na provoz. Kolik to bude stát, sice opatrným Čechům jistě bude neustále vrtat hlavou, ale mohou se příznivě rozhodnout pro varianty energetického mixu, které jim v budoucnu zajistí cenově přijatelnou energii. Na slevy totiž milí Češi hodně slyší.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Dukovany Energetika energie plyn ropa ČEZ

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 3 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 4 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 6 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak

Exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně očkování nevyvolává změny v oficiálních zdravotnických doporučeních Spojených států, podle odborníků však mezi veřejností rozšiřuje nejistotu, zmatek a obavy. Dekret se snaží obnovit rozsáhlé změny v očkovacím kalendáři, které dříve prosazoval ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a které následně pozastavil federální soudce. Jelikož exekutivní příkazy slouží pouze jako vodítko pro úřady a nemění legislativu ani doporučení odborných vládních agentur, oficiální pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zůstávají beze změny.

včera

Andrej Babiš

Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem

Premiér Andrej Babiš se rozhodl opětovně otevřít téma dlouhotrvajícího sucha v České republice a oznámil záměr obnovit Národní koalici boje proti suchu. Reaguje tak na pokračující vlny veder a tropických teplot, které doprovází jedna z nejsilnějších vln sucha za poslední desetiletí. K řešení situace si přizval bývalého ministra životního prostředí a současného hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, který se doposud věnoval především svému regionu a otázkám klimatu se vyhýbal.

včera

včera

Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol

Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy