Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.
Smutnou pravdou tak je, jak se i na těchto stránkách můžete často dočíst, milí čtenáři, že i kvůli výši řečenému se stále víc objevuje nesmyslný argument o tom, že kvůli drahé elektřině máme vystoupit z energetických burz a jednotného trhu EU. Bohužel to není i podle řady energetických expertů ničím jiným než jinak řečeným požadavkem na Czexit. Tedy vystoupení naší země z EU. V poslední době se také hodně šíří i další mýtus, který spojuje v tuzemsku za poslední měsíce rychle rostoucí kapacitu elektráren na obnovitelné zdroje s nutností postavit další bloky jaderných elektráren. Prý je nepotřebujeme, vystačíme údajně s těmi uhelnými, a když přidáme energie z obnovitelných, jsme v pohodě. No, uznejte, že pak při postoji milých Čechů k autoritám a institucím, je další argumentace o nějakých miliardových investicích do nových elektráren opravdu těžká. Dala by se shrnout otázkou: Proč?
Přesto je otázka, zda Česko potřebuje nové jaderné elektrárny, namístě. Virtuálním prostorem se šíří vážné i volně řečeno „fakeové“ argumenty o tom, proč neutrácet až biliony korun na posílení energetické nezávislosti a vyhnout se budoucím potížím s dovozem elektřiny. Vláda Petra Fialy nedávno konstatovala, že se Česká republika brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska. V případě dodávek plynu je podle předsedy vlády téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to (Petr Fiala) očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Z veřejně dostupných informací pak vyplývá, že podle ředitele ČEZu Daniela Beneše bude muset země do energetiky i tak investovat do roku 2050 až čtyři biliony korun. A to není opravdu málo.
Faktem je, že řada politiků, včetně premiéra Petra Fialy, dlouhodobě vyzdvihuje tuzemské know-how a představuje možná řešení energetické soběstačnosti, mj. v projektu malých a středních modulárních reaktorů či jiných technologií. Mimochodem, ten první by měl možná stát už do roku 2032. Jistě, že se dá právě k tomuto tématu najít v internetové informační síti řada argumentů pro i proti, ale nutné je respektovat sílu a argumentaci odborníků a lidí, kteří věci rozumí a také těm, kteří nakonec musí udělat politické rozhodnutí. A přiznejme si, že to fakt nebude žádná legrace. Všeobecné propočty k záměru vlády postavit čtyři nové jaderné bloky totiž počítají s tím, že jen jeden „dukovanský“ má stát až půl bilionu korun.
Na druhou stranu, Česká republika získává zhruba 34 % elektřiny z jaderných elektráren. Odhady energetických odborníků při argumentaci o tom, zda si mají Češi postavit nové „jaderky“, upozorňují nejen na to, že i přes značný pokrok ve výstavbě obnovitelných zdrojů v posledních letech tuzemská ekonomika stále třeba jen za svými sousedy hodně v OZE zaostává, ale i to, že dovést si elektřinu odněkud z Evropy nebude za několik let vůbec snadné. Uznejte, že nám pak moc možností už nezbývá. Velkým problémem v řešení zapeklitého energetického problému je navíc v tuzemsku politická spolupráce. Či spíše nespolupráce. Jedni nenávidí druhé a ti druzí jen kvůli mocichtivosti ignorují většinu návrhů těch prvních. A bohužel málokdo řeší, že právě v takto složitých záležitostech ani s výměnou vlády a přístupem „Budem prudit za každou cenu, abychom vládli a pak nás ty lidi zvolej“, daleko nedojdeme.
Otázek s tím spojených je řada. Třeba: Co s uhlím, co se zemním plynem, můžeme využívat víc vítr nebo vodu či jiné zdroje? A bude to stačit? Ať tak či onak, s největší pravděpodobností se hodně diskutovanému jádru nevyhneme. Jistě, nemusíme tolik svítit, nebo topit, ale slovy klasika: „Bude to stačit, myslíš?“ Řada západních médií a institucí si všímá, že na rozdíl od svých západních sousedů Rakouska a Německa Česká republika zdvojnásobuje jadernou energii a obnovitelné zdroje energie poté, co se rozhodla do roku 2033 vyřadit uhlí jako palivo pro výrobu energie s cílem snížit emise uhlíku. A i když v této souvislosti často zní, že nové jaderné zdroje staví i sousedé Česka, pořád jasná odpověď na to, zda teda máme investovat do jádra nebo ne, nezaznívá. Stavět se ale s největší pravděpodobností bude. A už teď se ví, že jaderné elektrárny jsou sice dosti drahé na výstavbu, ale relativně levné na provoz. Kolik to bude stát, sice opatrným Čechům jistě bude neustále vrtat hlavou, ale mohou se příznivě rozhodnout pro varianty energetického mixu, které jim v budoucnu zajistí cenově přijatelnou energii. Na slevy totiž milí Češi hodně slyší.
Související

Německo se hlásí o pozornost. Proč sledovat parlamentní volby u sousedů?

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné
komentář , jaderné elektrárny , Jaderná elektrárna Dukovany , Energetika , energie , plyn , ropa , ČEZ
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 28 minutami

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 1 hodinou

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 1 hodinou

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 2 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
před 2 hodinami

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?
před 2 hodinami

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli
před 4 hodinami

Počasí zůstane mrazivé do konce týdne, pak přijde výrazné oteplení
včera

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu
včera

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?
včera

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje
včera

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí
včera

Scholz se vymezil proti nasazené vojáků na Ukrajině. Kyjevu nelze nic diktovat, podotkl
včera

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce
včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy
včera

Zelenskyj rázně: Nepozvali jste nás na jednání, takže žádnou dohodu neuznáme
včera

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi
včera

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži
včera

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?
včera
Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.
Zdroj: Libor Novák