KOMENTÁŘ | Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Smutnou pravdou tak je, jak se i na těchto stránkách můžete často dočíst, milí čtenáři, že i kvůli výši řečenému se stále víc objevuje nesmyslný argument o tom, že kvůli drahé elektřině máme vystoupit z energetických burz a jednotného trhu EU. Bohužel to není i podle řady energetických expertů ničím jiným než jinak řečeným požadavkem na Czexit. Tedy vystoupení naší země z EU. V poslední době se také hodně šíří i další mýtus, který spojuje v tuzemsku za poslední měsíce rychle rostoucí kapacitu elektráren na obnovitelné zdroje s nutností postavit další bloky jaderných elektráren. Prý je nepotřebujeme, vystačíme údajně s těmi uhelnými, a když přidáme energie z obnovitelných, jsme v pohodě. No, uznejte, že pak při postoji milých Čechů k autoritám a institucím, je další argumentace o nějakých miliardových investicích do nových elektráren opravdu těžká. Dala by se shrnout otázkou: Proč?

Přesto je otázka, zda Česko potřebuje nové jaderné elektrárny, namístě. Virtuálním prostorem se šíří vážné i volně řečeno „fakeové“ argumenty o tom, proč neutrácet až biliony korun na posílení energetické nezávislosti a vyhnout se budoucím potížím s dovozem elektřiny. Vláda Petra Fialy nedávno konstatovala, že se Česká republika brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska. V případě dodávek plynu je podle předsedy vlády téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to (Petr Fiala) očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Z veřejně dostupných informací pak vyplývá, že podle ředitele ČEZu Daniela Beneše bude muset země do energetiky i tak investovat do roku 2050 až čtyři biliony korun. A to není opravdu málo.

Faktem je, že řada politiků, včetně premiéra Petra Fialy, dlouhodobě vyzdvihuje tuzemské know-how a představuje možná řešení energetické soběstačnosti, mj. v projektu malých a středních modulárních reaktorů či jiných technologií. Mimochodem, ten první by měl možná stát už do roku 2032. Jistě, že se dá právě k tomuto tématu najít v internetové informační síti řada argumentů pro i proti, ale nutné je respektovat sílu a argumentaci odborníků a lidí, kteří věci rozumí a také těm, kteří nakonec musí udělat politické rozhodnutí. A přiznejme si, že to fakt nebude žádná legrace. Všeobecné propočty k záměru vlády postavit čtyři nové jaderné bloky totiž počítají s tím, že jen jeden „dukovanský“ má stát až půl bilionu korun.

Na druhou stranu, Česká republika získává zhruba 34 % elektřiny z jaderných elektráren. Odhady energetických odborníků při argumentaci o tom, zda si mají Češi postavit nové „jaderky“, upozorňují nejen na to, že i přes značný pokrok ve výstavbě obnovitelných zdrojů v posledních letech tuzemská ekonomika stále třeba jen za svými sousedy hodně v OZE zaostává, ale i to, že dovést si elektřinu odněkud z Evropy nebude za několik let vůbec snadné. Uznejte, že nám pak moc možností už nezbývá. Velkým problémem v řešení zapeklitého energetického problému je navíc v tuzemsku politická spolupráce. Či spíše nespolupráce. Jedni nenávidí druhé a ti druzí jen kvůli mocichtivosti ignorují většinu návrhů těch prvních. A bohužel málokdo řeší, že právě v takto složitých záležitostech ani s výměnou vlády a přístupem „Budem prudit za každou cenu, abychom vládli a pak nás ty lidi zvolej“, daleko nedojdeme.

Otázek s tím spojených je řada. Třeba: Co s uhlím, co se zemním plynem, můžeme využívat víc vítr nebo vodu či jiné zdroje? A bude to stačit? Ať tak či onak, s největší pravděpodobností se hodně diskutovanému jádru nevyhneme. Jistě, nemusíme tolik svítit, nebo topit, ale slovy klasika: „Bude to stačit, myslíš?“ Řada západních médií a institucí si všímá, že na rozdíl od svých západních sousedů Rakouska a Německa Česká republika zdvojnásobuje jadernou energii a obnovitelné zdroje energie poté, co se rozhodla do roku 2033 vyřadit uhlí jako palivo pro výrobu energie s cílem snížit emise uhlíku. A i když v této souvislosti často zní, že nové jaderné zdroje staví i sousedé Česka, pořád jasná odpověď na to, zda teda máme investovat do jádra nebo ne, nezaznívá. Stavět se ale s největší pravděpodobností bude. A už teď se ví, že jaderné elektrárny jsou sice dosti drahé na výstavbu, ale relativně levné na provoz. Kolik to bude stát, sice opatrným Čechům jistě bude neustále vrtat hlavou, ale mohou se příznivě rozhodnout pro varianty energetického mixu, které jim v budoucnu zajistí cenově přijatelnou energii. Na slevy totiž milí Češi hodně slyší.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  jaderné elektrárny ,  Jaderná elektrárna Dukovany ,  Energetika ,  energie ,  plyn ,  ropa ,  ČEZ

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

12. října 2026 21:12

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy