KOMENTÁŘ | Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Smutnou pravdou tak je, jak se i na těchto stránkách můžete často dočíst, milí čtenáři, že i kvůli výši řečenému se stále víc objevuje nesmyslný argument o tom, že kvůli drahé elektřině máme vystoupit z energetických burz a jednotného trhu EU. Bohužel to není i podle řady energetických expertů ničím jiným než jinak řečeným požadavkem na Czexit. Tedy vystoupení naší země z EU. V poslední době se také hodně šíří i další mýtus, který spojuje v tuzemsku za poslední měsíce rychle rostoucí kapacitu elektráren na obnovitelné zdroje s nutností postavit další bloky jaderných elektráren. Prý je nepotřebujeme, vystačíme údajně s těmi uhelnými, a když přidáme energie z obnovitelných, jsme v pohodě. No, uznejte, že pak při postoji milých Čechů k autoritám a institucím, je další argumentace o nějakých miliardových investicích do nových elektráren opravdu těžká. Dala by se shrnout otázkou: Proč?

Přesto je otázka, zda Česko potřebuje nové jaderné elektrárny, namístě. Virtuálním prostorem se šíří vážné i volně řečeno „fakeové“ argumenty o tom, proč neutrácet až biliony korun na posílení energetické nezávislosti a vyhnout se budoucím potížím s dovozem elektřiny. Vláda Petra Fialy nedávno konstatovala, že se Česká republika brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska. V případě dodávek plynu je podle předsedy vlády téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to (Petr Fiala) očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Z veřejně dostupných informací pak vyplývá, že podle ředitele ČEZu Daniela Beneše bude muset země do energetiky i tak investovat do roku 2050 až čtyři biliony korun. A to není opravdu málo.

Faktem je, že řada politiků, včetně premiéra Petra Fialy, dlouhodobě vyzdvihuje tuzemské know-how a představuje možná řešení energetické soběstačnosti, mj. v projektu malých a středních modulárních reaktorů či jiných technologií. Mimochodem, ten první by měl možná stát už do roku 2032. Jistě, že se dá právě k tomuto tématu najít v internetové informační síti řada argumentů pro i proti, ale nutné je respektovat sílu a argumentaci odborníků a lidí, kteří věci rozumí a také těm, kteří nakonec musí udělat politické rozhodnutí. A přiznejme si, že to fakt nebude žádná legrace. Všeobecné propočty k záměru vlády postavit čtyři nové jaderné bloky totiž počítají s tím, že jen jeden „dukovanský“ má stát až půl bilionu korun.

Na druhou stranu, Česká republika získává zhruba 34 % elektřiny z jaderných elektráren. Odhady energetických odborníků při argumentaci o tom, zda si mají Češi postavit nové „jaderky“, upozorňují nejen na to, že i přes značný pokrok ve výstavbě obnovitelných zdrojů v posledních letech tuzemská ekonomika stále třeba jen za svými sousedy hodně v OZE zaostává, ale i to, že dovést si elektřinu odněkud z Evropy nebude za několik let vůbec snadné. Uznejte, že nám pak moc možností už nezbývá. Velkým problémem v řešení zapeklitého energetického problému je navíc v tuzemsku politická spolupráce. Či spíše nespolupráce. Jedni nenávidí druhé a ti druzí jen kvůli mocichtivosti ignorují většinu návrhů těch prvních. A bohužel málokdo řeší, že právě v takto složitých záležitostech ani s výměnou vlády a přístupem „Budem prudit za každou cenu, abychom vládli a pak nás ty lidi zvolej“, daleko nedojdeme.

Otázek s tím spojených je řada. Třeba: Co s uhlím, co se zemním plynem, můžeme využívat víc vítr nebo vodu či jiné zdroje? A bude to stačit? Ať tak či onak, s největší pravděpodobností se hodně diskutovanému jádru nevyhneme. Jistě, nemusíme tolik svítit, nebo topit, ale slovy klasika: „Bude to stačit, myslíš?“ Řada západních médií a institucí si všímá, že na rozdíl od svých západních sousedů Rakouska a Německa Česká republika zdvojnásobuje jadernou energii a obnovitelné zdroje energie poté, co se rozhodla do roku 2033 vyřadit uhlí jako palivo pro výrobu energie s cílem snížit emise uhlíku. A i když v této souvislosti často zní, že nové jaderné zdroje staví i sousedé Česka, pořád jasná odpověď na to, zda teda máme investovat do jádra nebo ne, nezaznívá. Stavět se ale s největší pravděpodobností bude. A už teď se ví, že jaderné elektrárny jsou sice dosti drahé na výstavbu, ale relativně levné na provoz. Kolik to bude stát, sice opatrným Čechům jistě bude neustále vrtat hlavou, ale mohou se příznivě rozhodnout pro varianty energetického mixu, které jim v budoucnu zajistí cenově přijatelnou energii. Na slevy totiž milí Češi hodně slyší.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Dukovany Energetika energie plyn ropa ČEZ

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí

Ukrajinské drony opakovaně zasáhly rozsáhlý skladovací komplex online prodejce Wildberries u Moskvy, což pro řadu ruských drobných podnikatelů znamenalo okamžitou katastrofu. Prodejci, kteří v prostorách přišli o veškeré své sezónní zásoby i investované úspory, vyjadřují na sociálních sítích obrovské zoufalství. Ničivé požáry přímo zasáhly jejich obživu a zanechaly za sebou jen zmar.

včera

Evropská unie

Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU

Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem

V Bílém domě se v úterý 28. července uskuteční klíčové jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Zprávu podle webu Kyiv Post v pátek oficiálně potvrdil představitel americké administrativy pod podmínkou anonymity. Schůzka se odehraje v době, kdy se Washington snaží vystupovat v roli hlavního vyjednávače a stupňuje svůj diplomacie zaměřený na ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku

Čtvrteční havárii vojenského vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou nepřežila jedna příslušnice české armády. Další čtyři vojáci, kteří v momentě neštěstí seděli v havarovaném stroji, utrpěli zranění, avšak podle oficiálních informací ozbrojených sil jsou v současnosti ve stabilizovaném stavu, nacházejí se při vědomí a nejsou v bezprostředním ohrožení života. Vedení armády potvrdilo, že zraněným i jejich rodinám poskytuje veškerou potřebnou péči a podporu.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam

Čínské ministerstvo obchodu oznámilo zavedení vývozních restrikcí namířených proti čtrnácti evropským subjektům. Tento krok představuje přímou odvetu za nejnovější sankční opatření Evropské unie, která v předchozích dnech zařadila na svůj sankční seznam stejný počet čínských firem kvůli jejich údajnému zapojení do podpory Ruska. Uvedla to televize ABC News.

včera

Ilustrační foto

Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?

Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.

včera

Ilustrační foto

Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab

Útoky jemenských povstalců ze skupiny Hútíů v Rudém moři vyvolávají rostoucí obavy ze zvětšování blízkovýchodního konfliktu a možného prohloubení hospodářských škod po celém světě. Povstalci svou vojenskou aktivitou přinutili řadu nákladních lodí k odklonu z klíčové úžiny Báb al-Mandab. Tento krok hrozí narušením jedné z nejvýznamnějších námořních tras, která spojuje obchodní cesty mezi Evropou a Asií.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa těsně před vypršením dočasných dovozních poplatků oznámila zavedení nové vlny cel. Opatření se týká více než osmdesáti zemí světa a sazby se pohybují v rozmezí od deseti do dvanácti a půl procenta. Nová celní zátěž vstupuje v platnost okamžitě a představuje další zřetelný pokus Bílého domu obcházet americký zákonodárný sbor v otázkách mezinárodního obchodu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují

Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

včera

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

23. července 2026 21:56

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

23. července 2026 21:07

23. července 2026 19:59

Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte

Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy