KOMENTÁŘ | Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Deník Shopaholičky

Smutnou pravdou tak je, jak se i na těchto stránkách můžete často dočíst, milí čtenáři, že i kvůli výši řečenému se stále víc objevuje nesmyslný argument o tom, že kvůli drahé elektřině máme vystoupit z energetických burz a jednotného trhu EU. Bohužel to není i podle řady energetických expertů ničím jiným než jinak řečeným požadavkem na Czexit. Tedy vystoupení naší země z EU. V poslední době se také hodně šíří i další mýtus, který spojuje v tuzemsku za poslední měsíce rychle rostoucí kapacitu elektráren na obnovitelné zdroje s nutností postavit další bloky jaderných elektráren. Prý je nepotřebujeme, vystačíme údajně s těmi uhelnými, a když přidáme energie z obnovitelných, jsme v pohodě. No, uznejte, že pak při postoji milých Čechů k autoritám a institucím, je další argumentace o nějakých miliardových investicích do nových elektráren opravdu těžká. Dala by se shrnout otázkou: Proč?

Přesto je otázka, zda Česko potřebuje nové jaderné elektrárny, namístě. Virtuálním prostorem se šíří vážné i volně řečeno „fakeové“ argumenty o tom, proč neutrácet až biliony korun na posílení energetické nezávislosti a vyhnout se budoucím potížím s dovozem elektřiny. Vláda Petra Fialy nedávno konstatovala, že se Česká republika brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska. V případě dodávek plynu je podle předsedy vlády téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to (Petr Fiala) očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Z veřejně dostupných informací pak vyplývá, že podle ředitele ČEZu Daniela Beneše bude muset země do energetiky i tak investovat do roku 2050 až čtyři biliony korun. A to není opravdu málo.

Faktem je, že řada politiků, včetně premiéra Petra Fialy, dlouhodobě vyzdvihuje tuzemské know-how a představuje možná řešení energetické soběstačnosti, mj. v projektu malých a středních modulárních reaktorů či jiných technologií. Mimochodem, ten první by měl možná stát už do roku 2032. Jistě, že se dá právě k tomuto tématu najít v internetové informační síti řada argumentů pro i proti, ale nutné je respektovat sílu a argumentaci odborníků a lidí, kteří věci rozumí a také těm, kteří nakonec musí udělat politické rozhodnutí. A přiznejme si, že to fakt nebude žádná legrace. Všeobecné propočty k záměru vlády postavit čtyři nové jaderné bloky totiž počítají s tím, že jen jeden „dukovanský“ má stát až půl bilionu korun.

Na druhou stranu, Česká republika získává zhruba 34 % elektřiny z jaderných elektráren. Odhady energetických odborníků při argumentaci o tom, zda si mají Češi postavit nové „jaderky“, upozorňují nejen na to, že i přes značný pokrok ve výstavbě obnovitelných zdrojů v posledních letech tuzemská ekonomika stále třeba jen za svými sousedy hodně v OZE zaostává, ale i to, že dovést si elektřinu odněkud z Evropy nebude za několik let vůbec snadné. Uznejte, že nám pak moc možností už nezbývá. Velkým problémem v řešení zapeklitého energetického problému je navíc v tuzemsku politická spolupráce. Či spíše nespolupráce. Jedni nenávidí druhé a ti druzí jen kvůli mocichtivosti ignorují většinu návrhů těch prvních. A bohužel málokdo řeší, že právě v takto složitých záležitostech ani s výměnou vlády a přístupem „Budem prudit za každou cenu, abychom vládli a pak nás ty lidi zvolej“, daleko nedojdeme.

Otázek s tím spojených je řada. Třeba: Co s uhlím, co se zemním plynem, můžeme využívat víc vítr nebo vodu či jiné zdroje? A bude to stačit? Ať tak či onak, s největší pravděpodobností se hodně diskutovanému jádru nevyhneme. Jistě, nemusíme tolik svítit, nebo topit, ale slovy klasika: „Bude to stačit, myslíš?“ Řada západních médií a institucí si všímá, že na rozdíl od svých západních sousedů Rakouska a Německa Česká republika zdvojnásobuje jadernou energii a obnovitelné zdroje energie poté, co se rozhodla do roku 2033 vyřadit uhlí jako palivo pro výrobu energie s cílem snížit emise uhlíku. A i když v této souvislosti často zní, že nové jaderné zdroje staví i sousedé Česka, pořád jasná odpověď na to, zda teda máme investovat do jádra nebo ne, nezaznívá. Stavět se ale s největší pravděpodobností bude. A už teď se ví, že jaderné elektrárny jsou sice dosti drahé na výstavbu, ale relativně levné na provoz. Kolik to bude stát, sice opatrným Čechům jistě bude neustále vrtat hlavou, ale mohou se příznivě rozhodnout pro varianty energetického mixu, které jim v budoucnu zajistí cenově přijatelnou energii. Na slevy totiž milí Češi hodně slyší.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto Komentář

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.
Petr Macinka a Filip Turek Komentář

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Více souvisejících

komentář jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Dukovany Energetika energie plyn ropa ČEZ

Aktuálně se děje

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

3. prosince 2025 19:54

Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu

Vážný incident se v úterý stal na lince A pražského metra. Ve stanici Hradčanská spadla pod soupravu mladá žena, která utrpěla vážná zranění. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu. Událost ovlivnila provoz na zmíněné lince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy