Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď

Kreml nedávné Trumpovy komentáře k ruskému náletu na Kyjev odbyl jako „emocionální výbuch“. Zkušenosti dávají Putinovi důvod nevěřit, že Trump půjde dál než za slova. V pondělí prezident sice označil Putina za „šílence“, ale současně kritizoval i Ukrajinu a prezidenta Zelenského, což vzbudilo pochybnosti o jeho skutečných záměrech.

Odborníci i spojenci v Evropě nyní zvažují dvě možné Trumpovy cesty. První, více konfrontační, by znamenala uvalení nových sankcí na Rusko či poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině. To by však vyžadovalo zásadní politický obrat a přiznání, že dosavadní politika Trumpova druhého mandátu selhala. Alternativou je scénář, který se v Evropě obávají nejvíce: že USA se jednoduše stáhnou s tím, že „ani jedna strana nechce mír“.

Tato možnost není zcela hypotetická. Izolacionistická část republikánského hnutí MAGA otevřeně volá po ukončení amerického angažmá ve válce. Výroky ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vancea z posledních týdnů, podle nichž by USA mohly svou podporu omezit, podle všeho nejsou jen vyjednávacími taktikami.

Trumpův pondělní příspěvek na Truth Social naznačil možný směr: „Tato válka by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem. Je to válka Zelenského, Putina a Bidena, ne moje,“ napsal.

Na stole ale leží i konkrétní možnosti, jak může Trump reagovat. Jednou z nich je zavedení sekundárních sankcí vůči třetím zemím, které s Ruskem nadále obchodují – například Číně nebo Indii. Návrh takového zákona už připravili senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal a má podporu více než 80 senátorů. Pokud by se Trump rozhodl, Kongres by ho mohl schválit prakticky okamžitě.

Další možností je poskytnout Ukrajině pokročilé systémy protivzdušné obrany – například další rakety Patriot – které by pomohly čelit masivním nočním útokům dronů a střel s plochou dráhou letu.

Současně však panuje oprávněná obava z vyostření konfliktu a možného přímého střetu mezi Ruskem a Západem. Tyto obavy byly přítomny i za Bidena, ale Trumpovo dosavadní váhání v porovnání s jeho předchůdcem působí ještě zdrženlivěji.

Podle některých pozorovatelů by však poslední útoky mohly být pro Trumpa zlomem. „V minulosti byly jen řeči a projevy frustrace, ale nikdy následné kroky,“ řekl bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William Taylor. „Otázkou je, zda tentokrát skutečně něco udělá.“

Podle některých analytiků si Trump skrze svou komunikaci připravuje prostor k politickému obratu. „Zjišťuje, zda by americká veřejnost podpořila hlubší zapojení do války,“ uvedl bývalý major americké armády Mike Lyons. „Možná si konečně uvědomuje, že věci nejsou tak jednoduché, jak si původně myslel.“

Evropští lídři pozorně sledují, co Trump udělá dál. Francouzský prezident Emmanuel Macron po nedávném telefonátu s Trumpem uvedl, že americký prezident už chápe, že Putin o mír nestojí. „Putin mu tvrdil, že je připraven na mír – stejně jako americkým vyslancům – ale lhal jim,“ řekl Macron při návštěvě Vietnamu.

Německý kancléř Friedrich Merz zároveň uvedl, že pro ukrajinské zbraně již neplatí žádné limity v dosahu – což znamená, že by mohly zasahovat cíle hluboko na ruském území. Zatím ale není jasné, zda jde o nový operační posun nebo jen rétorický signál.

Přesto nikdo netuší, jak se Trump nakonec rozhodne. Jeden evropský diplomat pro CNN uvedl, že sice nelze říci, zda Trumpova kritika Putina značí změnu kurzu, ale dodal, že „Evropa má rozhodně zájem o tvrdší sankce“.

Na místě je však i skepse. Trump nikdy neproslul kritikou Putina a ruská brutalita během války není ničím novým – trvá již přes tři roky. Trumpova ostrá slova proto podle expertů nelze brát jako definitivní obrat. „Jsou to jen řeči, a na činy stále čekáme,“ řekla CNN bývalá analytička amerických zpravodajských služeb Beth Sanner. „Musíte tlačit na stranu, která je problémem.“

Putin mezitím podle ní nevidí důvod věřit, že Trump své výhrůžky myslí vážně. A dokud se nic nezmění, Kreml bude vnímat Bílý dům jako prostor, kde se hraje pouze mediální divadlo, ne geopolitická realita.