Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Přijetí eura má Bulharsku přinést výhody v podobě posílení obchodu s ostatními členskými státy EU, snížení transakčních nákladů a většího vlivu na evropskou politiku. „Přijetí eura posílí bulharskou suverenitu – budeme mít hlas při rozhodování ECB,“ uvedl bývalý vicepremiér a ekonom Atanas Pekanov.

Bulharský lev je na euro pevně navázán již po desetiletí, ale země dosud neměla přímý vliv na měnovou politiku eurozóny. Po vstupu získá Bulharsko zastoupení v rozhodovacím sboru ECB, přestože s méně než 1 % HDP eurozóny bude mít omezený vliv.

Přestože většina politického spektra v bulharském parlamentu přijetí eura podporuje, panují mezi obyvatelstvem – zejména na venkově – vážné obavy. Kritici varují, že přechod na euro může vyvolat jednorázový cenový šok, který nejvíce dopadne na domácnosti s nízkými příjmy. Zejména základní potraviny, jako je zelenina, mohou kvůli zneužití situace obchodníky výrazně podražit.

Obavy z inflace nejsou bezdůvodné. Po přijetí eura se v jiných zemích – například na Slovensku, v Estonsku či Litvě – běžně stávalo, že se domácí ceny začaly přibližovat vyšším západoevropským standardům.

„Lidé na venkově nejsou euroskeptici. Mají však oprávněné obavy z růstu životních nákladů,“ připomněl Pekanov.

Napětí kolem tématu ještě zvýšil bulharský prezident Rumen Radev, který začátkem května překvapivě vyzval k uspořádání referenda o odložení přijetí eura. Tento návrh vyvolal silné reakce, ale podle expertů je málo pravděpodobné, že by referendum bylo v souladu s bulharskou ústavou. Ústavní soud se v minulosti k podobnému návrhu už postavil odmítavě.

Premiér Rossen Jeliazkov prezidentův návrh ostře kritizoval: „Je nesmyslné vnášet do veřejného prostoru debatu, která manipuluje občany a vyvolává zbytečné obavy. Zvláště teď, kdy máme být přesvědčeni o pozitivním dopadu eura na konkurenceschopnost naší ekonomiky.“

Jedním z hlavních požadavků pro vstup do eurozóny je nízká inflace. Bulharsko v uplynulém roce splnilo klíčové inflační kritérium – průměrná inflace od dubna 2024 do dubna 2025 se pohybovala v požadovaném pásmu, které stanoví, že inflace nesmí přesáhnout o více než 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejnižší inflací. Těmi byly Irsko (1 %), Itálie (1,4 %) a Lucembursko (1,6 %).

Bulharská inflace tak klesla z 4,7 % v roce 2023 na 2,6 % v roce 2024. Očekává se však, že letos mírně vzroste na 3,6 %, částečně kvůli zvýšení DPH na řadu položek.

Navzdory těmto výzvám zůstává Sofie na dobré cestě k tomu, aby se od ledna 2026 stala plnohodnotným členem eurozóny. Evropská komise i ECB považují vstup Bulharska za splnění důležité etapy evropské hospodářské integrace.