KOMENTÁŘ | Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

Dmitrij Medveděv, Putinův předchůdce a nástupce a současný místopředseda bezpečnostní rady Ruské federace, prohlásil, že pokud Západ nepřestane dodávat zbraně ukrajinské armádě, „bezpečnostní nárazníková zóna“ se podle jeho slov rozšíří na území celé Ukrajiny – s výjimkou úzkého pásu na západě země v okolí Lvova. V jeho světě by tak Rusko přímo sousedilo se Slovenskem a Rumunskem.

Ačkoli to zřejmě nebylo Putinovým záměrem, Medveděv svým výrokem nepokrytě objasnil, co měl jeho nadřízený skutečně na mysli – úplné ovládnutí Ukrajiny. To, co ruské síly aktuálně provádějí na ukrajinském území, je faktickým naplňováním konceptu tzv. „bezpečnostní nárazníkové zóny“. Pokud Kreml vydá jakékoli oficiální prohlášení o budoucích krocích, je na místě počítat s tím, že bude nutné jeho obsah nejprve obrátit naruby a zbavit ho jakékoli morální či právní legitimity, abychom se vůbec přiblížili reálným záměrům Moskvy.

Je nezbytné si připomenout, s jakými cíli Kreml do války proti Ukrajině vstupoval – oficiálně šlo o takzvanou denacifikaci a demilitarizaci země. Ve skutečnosti to však v překladu znamenalo jediné: úplnou kontrolu nad ukrajinským územím, bez ohledu na platné mezinárodní právo či jakékoli právní závazky. Tento cíl se v průběhu války nijak nezměnil – což zjevně došlo i šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který koncem týdne prohlásil, že Putin „zešílel“, když útočí na civilní infrastrukturu Ukrajiny.

Putin nezešílel, pouze naplňuje vizi, kterou nosí v hlavě celé dekády. Od chvíle, kdy opustil KGB, následně vedl FSB, a nakonec se vyšvihl do premiérského křesla, směřoval k jedinému cíli: uchvácení plné moci nad státem, který se v 90. letech, byť nedůsledně, pokoušel o demokratizaci. Obnova ruského impéria, návrat k mocenské velikosti Sovětského svazu, to je skutečný Putinův program. Každý, kdo si dnes myslí, že Kreml usiluje o mírové řešení, jednoduše ignoruje podstatu Putinových dlouhodobých ambicí.

Putin je zarytý imperialista. Udělá vše pro to, aby si znovu podrobil nejen Ukrajinu, ale i ostatní postsovětské státy. Jeho loajální figurky, jako je Dmitrij Medveděv, se čas od času, často pod vlivem alkoholu, nechají unést natolik, že bezděčně odhalí skutečné záměry svého tatíčka v Kremlu. V opileckém zápalu pak říkají pravdu, kterou Kreml na veřejnosti jinak pečlivě balí do propagandy.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Vladimír Putin Dmitrij Medveděv válka na Ukrajině Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy