Bouří se OSN i desítky států. Proč je izraelský plán na distribuci humanitární pomoci pro Gazu terčem kritiky?

V Pásmu Gazy čelí podle OSN akutnímu hladu přes 2,1 milionu lidí, přičemž více než 14 000 dětí mladších pěti let je v ohrožení vážné podvýživy. Padesát sedm dětí už zemřelo na následky hladu, a to kvůli jedenáctitýdennímu izraelskému blokování humanitární pomoci, které mělo sloužit jako prostředek tlaku na Hamás.

Pod rostoucím mezinárodním tlakem – zejména kvůli otřesným snímkům hladovějících dětí – izraelský premiér Benjamin Netanjahu minulý týden umožnil vstup omezeného množství kamionů s pomocí do Gazy. Paralelně však spustil nový systém distribuce pomoci, který vylučuje OSN a humanitární organizace působící v regionu po celá desetiletí.

Nový model okamžitě narazil na tvrdý odpor OSN, která ho označila za nelegální a v rozporu s principy humanitární činnosti. K výzvě OSN se připojily i Velká Británie, Kanada, Francie, Austrálie, Japonsko a většina států EU, které varují, že plán není schopný efektivně pokrýt potřeby civilního obyvatelstva a že navíc podmiňuje humanitární pomoc politickými a vojenskými cíli.

Důvěryhodnost nového systému navíc utrpěla poté, co vůdce nově vytvořené Gaza Humanitarian Foundation, která měla na starosti dohled nad distribucí potravin, v pondělí rezignoval. Jako důvod uvedl porušení humanitárních principů a nedostatek nezávislosti.

Podle dostupných informací má nový systém fungovat tak, že vzniknou čtyři bezpečnostně chráněná distribuční místa pod izraelskou vojenskou kontrolou, která budou spravována soukromými vojenskými dodavateli, například firmou Safe Reach Solutions, vedenou bývalým důstojníkem CIA. Právě toto spojení humanitární pomoci s armádou a tajnými službami považuje OSN za zásadní porušení neutrality a nezávislosti pomoci.

Zároveň nejsou známy klíčové detaily, kdo systém financuje ani kdo přesně bude pomoc přidělovat. Obavy se týkají i obtížného přístupu k těmto bodům, který by podle humanitárních pracovníků znevýhodnil starší osoby, ženy, osoby s postižením nebo nemocné.

Podle uniklého memoranda OSN existuje navíc riziko, že by se organizace mohla stát spoluviníkem na porušování mezinárodního práva – včetně možného rizika genocidy, pokud by spolupracovala na systému, který nedodržuje povinnosti okupující mocnosti.

Dalším znepokojivým prvkem je sběr biometrických údajů při výdeji potravin, včetně skenů obličejů, které by mohly být zneužity k dalšímu sledování palestinského obyvatelstva. Ochránci lidských práv to označují za zavádění podmíněné pomoci výměnou za souhlas s dohledem.

Expert na hladomory Alex de Waal navíc upozorňuje, že objem plánované pomoci je naprosto nedostatečný a neobsahuje specializovanou výživu potřebnou pro podvyživené děti, stejně jako přístup k čisté vodě a elektřině.

OSN ve své kritice připomíná, že Izrael dlouhodobě podrývá humanitární principy a že nový plán je součástí širšího vzorce chování, jehož cílem je vyřadit nezávislé humanitární aktéry a zároveň získat politickou kontrolu nad civilním obyvatelstvem.

Podle Thomase Fletchera, šéfa humanitární pomoci OSN, jde o "cílené odvádění pozornosti" a "zástěrku pro další násilí a vysidlování". Důrazně připomněl, že OSN už v minulosti selhala při varování před masovými porušeními lidských práv, například ve Srebrenici nebo Rwandě.

Mezinárodní právo však jasně vyžaduje, aby členské státy respektovaly pravidla vedení války a zajistily, že tak činí i ostatní. Země podepsané pod Úmluvou o genocidě jsou povinny přijmout opatření k zabránění a potrestání genocidy, bez ohledu na hranice.

Jak konstatuje OSN, humanitární pracovníci jsou nejlépe vybaveni k poskytování pomoci, ale bez politické vůle a tlaku států na ochranu civilistů se pomoc může stát nástrojem kontroly – a v nejhorším případě i zbraní.