USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku

Merz oznámil změnu v německé a spojenecké politice v reakci na největší ruský dronový útok na Ukrajinu od začátku války. „Už neexistují žádná omezení doletu zbraní dodávaných Ukrajině – ať už ze strany Británie, Francie, Německa nebo Spojených států,“ prohlásil kancléř v pondělí během konference Europaforum veřejnoprávní stanice WDR. „To znamená, že Ukrajina se nyní může bránit například útokem na vojenské pozice na ruském území,“ dodal.

Tento krok okamžitě vyvolal ostrou reakci Moskvy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí západních zemí za „nebezpečné“ a tvrdil, že by mohlo zkomplikovat veškeré úsilí o dosažení mírové dohody. „Pokud tato rozhodnutí skutečně padla, jsou v přímém rozporu s našimi snahami o politické řešení konfliktu,“ uvedl Peskov.

Zatím není jasné, zda Německo konkrétně vyšle na Ukrajinu své střely dlouhého doletu Taurus, které má ve výzbroji. Merz byl v opozici jejich zastáncem, ale jako kancléř zastává opatrnější přístup. Podle svých slov nechce Moskvu varovat předem a preferuje „strategickou nejednoznačnost“. Přesto se v Berlíně šíří spekulace, že by kancléř mohl brzy veřejně oznámit poskytnutí těchto střel.

Zásadní změna politiky přichází krátce před očekávanou návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně, která byla potvrzena na středu. Představuje významný symbolický i praktický signál o jednotě západních spojenců v podpoře Ukrajiny.

Merz svůj postoj obhajoval tím, že jedině zrušením doletových omezení může být Ukrajině umožněno efektivně se bránit. „Nazýváme to ‚palba na dálku‘, což znamená vybavit Ukrajinu zbraněmi, kterými může útočit na vojenské cíle za hranicemi,“ řekl. Zdůraznil přitom rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou: zatímco Moskva útočí na civilisty, Kyjev se zaměřuje na vojenské cíle.

Západní lídři se až dosud zdráhali prodloužit dosah zbraní kvůli obavám z eskalace konfliktu s jadernou velmocí. Rusko opakovaně varovalo, že použití zbraní dlouhého doletu by chápalo jako přímou účast dané země ve válce. Merz však zdůraznil, že současné jednání Moskvy ukazuje, že jakékoli diplomatické úsilí je pro Putina signálem slabosti.

Naděje, že by jednání mohla hostit Svatý stolec, narazily na tvrdé odmítnutí Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že by bylo „nepřístojné“, aby katolická církev hrála roli mediátora mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.

Merz přitom čelí domácí kritice z obou stran politického spektra – jak zprava, tak zleva – že se Západ dostatečně nesnaží o mírové řešení. Kancléř však odmítl, že by diplomacie nebyla využita na maximum. „Po posledních třech týdnech nás nikdo nemůže vážně obviňovat, že jsme nevyčerpali všechny diplomatické prostředky,“ uvedl. Podle něj Západ udělal vše kromě kapitulace.

Německo bylo dosud druhým největším dodavatelem zbraní Ukrajině po Spojených státech, avšak veškerá výzbroj měla dosah maximálně 70 kilometrů. Už během kampaně před únorovými volbami Merz signalizoval, že je otevřený dodávce střel Taurus, ale pouze v koordinaci s dalšími spojenci. Ti nyní dali zelenou.

Změna postoje Západu přichází v kritickém okamžiku, kdy Ukrajina čelí bezprecedentnímu leteckému teroru ze strany Ruska, který má podlomit morálku obyvatel i ochotu Západu dále pomáhat.