balistické strely ATACMS

Odpálení rakety ATACMS.

USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku

Ukrajina získala od svých hlavních západních spojenců významné posílení schopnosti bránit se proti ruské agresi. Jak oznámil německý kancléř Friedrich Merz, Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy se dohodly na odstranění dosavadních omezení týkajících se doletu zbraní dodávaných Kyjevu. Tento zásadní posun znamená, že ukrajinské ozbrojené síly nyní mohou cílit na vojenské cíle i hluboko na území Ruské federace.
ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Ukrajina poslala na Rusko další střely ATACMS

Ukrajina podle analýz OSINT (Open Source Intelligence) poprvé vypálila americké balistické střely ATACMS s kazetovou municí na ruské vojenské letiště Kursk-Vostočný. Tento útok znamená zásadní eskalaci a symbolický krok v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl server Ukrainska pravda.
ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Joe Biden Původní zpráva

Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu

Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.
ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.
Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 
ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.
Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.
Odpálení rakety ATACMS. Komentář

Situace na Krymu demonstruje neschopnost Rusů i Američanů chovat se jako zodpovědné velmoci

Situace na Krymském poloostrově jasně demonstruje, jak dvě světové mocnosti zatratily jakoukoli možnost situaci řešit, dokud byl čas. Stojí za tím neschopnost k jakémukoli jednání. Teď se musí Moskva a Washington popasovat s problémem, který si jejich lídři způsobili sami a postupem času ho ještě umocnili. Nenávist ale roste do nepřijatelných mezí a brzy nemusíme mluvit o diplomatických rozmíškách, ale otevřené válce. 
Odpálení rakety ATACMS.

Rusko obvinilo USA z útoku na civilisty v Sevastopolu

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že Spojené státy nesou hlavní odpovědnost za raketový útok na civilisty ve městě Sevastopol na Krymském poloostrově, který je pod kontrolou Moskvy. Tento útok byl proveden střelami ATACMS dodanými Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.
Odpálení rakety ATACMS.

Ukrajina údajně zaútočila na Luhansk raketami ATACMS

Ruské ministerstvo obrany v pátek obvinilo ukrajinskou armádu z útoku na město Luhansk v okupované části Donbasu na východě Ukrajiny, přičemž prý použila Západem dodané střely ATACMS. Zranění utrpělo nejméně 20 civilistů, informovaly ruské tiskové agentury s odvoláním na resort obrany.

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 2 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy