Ukrajina podle analýz OSINT (Open Source Intelligence) poprvé vypálila americké balistické střely ATACMS s kazetovou municí na ruské vojenské letiště Kursk-Vostočný. Tento útok znamená zásadní eskalaci a symbolický krok v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl server Ukrainska pravda.
Podle informací webového portálu Militarnyi a ukrajinského projektu Kiberboroshno byly v noci z 24. na 25. listopadu na taktické letecké letiště v Kurské oblasti vypáleny balistické střely ATACMS. Analýza fotografií ukazuje exploze submunice z dvou střel typu M39 s kazetovou hlavicí na území letiště.
Cílem útoku bylo parkoviště pro letadla, včetně bojových strojů. Zatím není jasné, zda na místě v době útoku skutečně byly letouny.
Ruský vojenský bloger napojený na letectvo potvrdil úder balistickými střelami. Tvrdí, že Ukrajina vypustila osm střel, přičemž Rusové údajně proti sedmi z nich „provedli bojovou činnost“. Tento termín však naznačuje spíše pokus o zachycení než skutečné sestřelení střel.
Střely ATACMS (Army Tactical Missile System), vyráběné ve Spojených státech, mají podle typu dosah od 140 do 300 kilometrů. Podle The New York Times povolil americký prezident Joe Biden poprvé 17. listopadu Ukrajině použití těchto střel k úderům na ruské území.
Ukrajina provedla svůj první útok těmito střelami již v noci z 18. na 19. listopadu, ale nový úder na letiště v Kursku naznačuje další fázi intenzivnějšího využívání této zbraně.
Použití střel ATACMS představuje zásadní eskalaci konfliktu, protože umožňuje Ukrajině útočit hluboko na ruské území, čímž výrazně rozšiřuje dosavadní schopnosti ukrajinských sil.
Pro Ukrajinu jde nejen o vojenský úder, ale i o symbolický krok směrem k posílení svých pozic na mezinárodní scéně. Naopak pro Rusko tento útok znamená narušení jeho bezpečnosti a možnou ztrátu důvěry v obranné systémy, zejména proti moderním balistickým střelám.
Tento útok může mít i širší geopolitické důsledky. Dodávky pokročilých zbraní ze strany USA mohou vyvolat další napětí v mezinárodních vztazích a eskalovat konflikt, který již nyní přesahuje hranice Ukrajiny.
Je otázkou, jak Rusko na tento útok odpoví a zda Ukrajina bude v použití střel ATACMS pokračovat. Dále zůstává nejasné, jaká bude reakce ostatních mezinárodních hráčů, kteří sledují vývoj konfliktu.
Související
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 1 hodinou
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 2 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 3 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 4 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
včera
Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal
včera
ANO by vyhrálo, ale přišlo by o Motoristy, ukázal květnový průzkum
včera
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
včera
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
včera
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
včera
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
včera
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
včera
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
včera
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
včera
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
včera
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
včera