Možnost použít ATACMS proti Rusku je klíčovým momentem války. USA se přímo zapojí do války, varuje Kreml

Rusko varovalo, že použití amerických raket dlouhého doletu proti jeho území vyvolá „odpovídající a hmatatelnou“ reakci. Podle ruského ministerstva zahraničí by takový útok znamenal přímé zapojení Spojených států a jejich spojenců do bojů proti Rusku. Uvedl to server BBC s tím, že rozhodnutí USA je klíčovým momentem války.

Toto varování přichází poté, co prezident Joe Biden schválil použití raket ATACMS ukrajinskými silami na cíle uvnitř Ruska. Rozhodnutí představuje významný obrat v americké politice jen dva měsíce před koncem Bidenova mandátu.

Zatím není jasné, zda byl budoucí prezident Donald Trump s tímto krokem konfrontován nebo zda bude v této politice pokračovat. Trump dříve chtěl ukončit válku na Ukrajině, podrobnosti o tom jak ale neposkytl.

Bidenovo povolení používat rakety ATACMS s doletem 300 km přichází ve chvíli, kdy válka na Ukrajině trvá už 1 000 dní od začátku ruské invaze v únoru 2022. Doposud západní spojenci, včetně Francie a Velké Británie, bránili Ukrajině využívat rakety dlouhého doletu na útoky na ruské území.

Podle některých zpráv by Ukrajina mohla tyto zbraně použít nejprve v oblasti ruského Kursku, kde ukrajinské síly drží část území. Americké podmínky mohou však jejich použití omezit, aby vyslaly signál Severní Koreji, která podle nepotvrzených informací poslala do Ruska více než 10 000 vojáků a může vyslat až 100 000 dalších.

Prezident Vladimir Putin zatím veřejně nereagoval, avšak jeho mluvčí uvedl, že USA „přilévají olej do ohně“. Putin v září prohlásil, že použití takových zbraní by představovalo přímé zapojení NATO do konfliktu.

Na druhé straně Jon Finer, zástupce poradce pro národní bezpečnost USA, zdůraznil, že Washington varoval Moskvu, že na eskalaci ze strany Ruska odpoví. Tento postoj zahrnuje reakci na nasazení severokorejských jednotek i na intenzivní ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu.

Rusko během víkendu zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou síť, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny. Tyto útoky si vyžádaly oběti na životech a zranění desítek lidí, včetně smrtelného úderu na Oděsu, při kterém zemřelo 10 lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Bidenovo rozhodnutí za „zcela správné“, zatímco britský premiér Sir Keir Starmer zatím veřejně nereagoval na možnost povolit Ukrajině využití střel Storm Shadow na ruském území. Čínský prezident Si Ťin-pching mezitím vyzval světové lídry k „utišení ukrajinské krize“ a hledání politického řešení.

Donald Trump, který se ujme úřadu 20. ledna, zatím Bidenovo rozhodnutí nekomentoval. Sliboval však ukončení amerického zapojení ve válkách v zahraničí a vyčlenění zdrojů pro zlepšení života Američanů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že očekává tlak Trumpa na dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem během jeho funkčního období.

Rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině povolení používat rakety dlouhého doletu zvyšuje tlak na Rusko a vysílá jasný signál, že vojenské vítězství Moskvy není možné. Západní země se snaží ukázat jednotu a zároveň varovat Rusko před dalším stupňováním konfliktu.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 3 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy