Možnost použít ATACMS proti Rusku je klíčovým momentem války. USA se přímo zapojí do války, varuje Kreml

Rusko varovalo, že použití amerických raket dlouhého doletu proti jeho území vyvolá „odpovídající a hmatatelnou“ reakci. Podle ruského ministerstva zahraničí by takový útok znamenal přímé zapojení Spojených států a jejich spojenců do bojů proti Rusku. Uvedl to server BBC s tím, že rozhodnutí USA je klíčovým momentem války.

Toto varování přichází poté, co prezident Joe Biden schválil použití raket ATACMS ukrajinskými silami na cíle uvnitř Ruska. Rozhodnutí představuje významný obrat v americké politice jen dva měsíce před koncem Bidenova mandátu.

Zatím není jasné, zda byl budoucí prezident Donald Trump s tímto krokem konfrontován nebo zda bude v této politice pokračovat. Trump dříve chtěl ukončit válku na Ukrajině, podrobnosti o tom jak ale neposkytl.

Bidenovo povolení používat rakety ATACMS s doletem 300 km přichází ve chvíli, kdy válka na Ukrajině trvá už 1 000 dní od začátku ruské invaze v únoru 2022. Doposud západní spojenci, včetně Francie a Velké Británie, bránili Ukrajině využívat rakety dlouhého doletu na útoky na ruské území.

Podle některých zpráv by Ukrajina mohla tyto zbraně použít nejprve v oblasti ruského Kursku, kde ukrajinské síly drží část území. Americké podmínky mohou však jejich použití omezit, aby vyslaly signál Severní Koreji, která podle nepotvrzených informací poslala do Ruska více než 10 000 vojáků a může vyslat až 100 000 dalších.

Prezident Vladimir Putin zatím veřejně nereagoval, avšak jeho mluvčí uvedl, že USA „přilévají olej do ohně“. Putin v září prohlásil, že použití takových zbraní by představovalo přímé zapojení NATO do konfliktu.

Na druhé straně Jon Finer, zástupce poradce pro národní bezpečnost USA, zdůraznil, že Washington varoval Moskvu, že na eskalaci ze strany Ruska odpoví. Tento postoj zahrnuje reakci na nasazení severokorejských jednotek i na intenzivní ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu.

Rusko během víkendu zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou síť, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny. Tyto útoky si vyžádaly oběti na životech a zranění desítek lidí, včetně smrtelného úderu na Oděsu, při kterém zemřelo 10 lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Bidenovo rozhodnutí za „zcela správné“, zatímco britský premiér Sir Keir Starmer zatím veřejně nereagoval na možnost povolit Ukrajině využití střel Storm Shadow na ruském území. Čínský prezident Si Ťin-pching mezitím vyzval světové lídry k „utišení ukrajinské krize“ a hledání politického řešení.

Donald Trump, který se ujme úřadu 20. ledna, zatím Bidenovo rozhodnutí nekomentoval. Sliboval však ukončení amerického zapojení ve válkách v zahraničí a vyčlenění zdrojů pro zlepšení života Američanů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že očekává tlak Trumpa na dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem během jeho funkčního období.

Rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině povolení používat rakety dlouhého doletu zvyšuje tlak na Rusko a vysílá jasný signál, že vojenské vítězství Moskvy není možné. Západní země se snaží ukázat jednotu a zároveň varovat Rusko před dalším stupňováním konfliktu.

Související

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Pentagon

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci

Vývoj umělé inteligence prudce zvyšuje poptávku po elektrické energii, včetně jaderné. I když zájem investorů roste, dosud jej brzdily praktické a regulační překážky. Pentagon nyní podnikl klíčový krok: jeho agentura Defense Innovation Unit (DIU) vybrala nové firmy, které mohou začít stavět malé jaderné elektrárny, takzvané mikrоrеaktory, na základnách amerického ministerstva obrany.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Země, pohled z Měsíce

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?

Ve výjimečném rozhodnutí přijatém během noci z pátku na sobotu zablokoval Nejvyšší soud Spojených států deportaci skupiny venezuelských migrantů zadržovaných v Texasu. Tento krok přišel pouhých několik dní poté, co stejný soud umožnil prezidentu Donaldu Trumpovi využít kontroverzní zákon z 18. století – Alien Enemies Act – pro urychlení vyhošťování imigrantů.

před 6 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

včera

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

včera

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

včera

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

včera

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

včera

včera

včera

včera

včera

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy