
Rusko varovalo, že použití amerických raket dlouhého doletu proti jeho území vyvolá „odpovídající a hmatatelnou“ reakci. Podle ruského ministerstva zahraničí by takový útok znamenal přímé zapojení Spojených států a jejich spojenců do bojů proti Rusku. Uvedl to server BBC s tím, že rozhodnutí USA je klíčovým momentem války.
Toto varování přichází poté, co prezident Joe Biden schválil použití raket ATACMS ukrajinskými silami na cíle uvnitř Ruska. Rozhodnutí představuje významný obrat v americké politice jen dva měsíce před koncem Bidenova mandátu.
Zatím není jasné, zda byl budoucí prezident Donald Trump s tímto krokem konfrontován nebo zda bude v této politice pokračovat. Trump dříve chtěl ukončit válku na Ukrajině, podrobnosti o tom jak ale neposkytl.
Bidenovo povolení používat rakety ATACMS s doletem 300 km přichází ve chvíli, kdy válka na Ukrajině trvá už 1 000 dní od začátku ruské invaze v únoru 2022. Doposud západní spojenci, včetně Francie a Velké Británie, bránili Ukrajině využívat rakety dlouhého doletu na útoky na ruské území.
Podle některých zpráv by Ukrajina mohla tyto zbraně použít nejprve v oblasti ruského Kursku, kde ukrajinské síly drží část území. Americké podmínky mohou však jejich použití omezit, aby vyslaly signál Severní Koreji, která podle nepotvrzených informací poslala do Ruska více než 10 000 vojáků a může vyslat až 100 000 dalších.
Prezident Vladimir Putin zatím veřejně nereagoval, avšak jeho mluvčí uvedl, že USA „přilévají olej do ohně“. Putin v září prohlásil, že použití takových zbraní by představovalo přímé zapojení NATO do konfliktu.
Na druhé straně Jon Finer, zástupce poradce pro národní bezpečnost USA, zdůraznil, že Washington varoval Moskvu, že na eskalaci ze strany Ruska odpoví. Tento postoj zahrnuje reakci na nasazení severokorejských jednotek i na intenzivní ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
Rusko během víkendu zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou síť, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny. Tyto útoky si vyžádaly oběti na životech a zranění desítek lidí, včetně smrtelného úderu na Oděsu, při kterém zemřelo 10 lidí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Bidenovo rozhodnutí za „zcela správné“, zatímco britský premiér Sir Keir Starmer zatím veřejně nereagoval na možnost povolit Ukrajině využití střel Storm Shadow na ruském území. Čínský prezident Si Ťin-pching mezitím vyzval světové lídry k „utišení ukrajinské krize“ a hledání politického řešení.
Donald Trump, který se ujme úřadu 20. ledna, zatím Bidenovo rozhodnutí nekomentoval. Sliboval však ukončení amerického zapojení ve válkách v zahraničí a vyčlenění zdrojů pro zlepšení života Američanů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že očekává tlak Trumpa na dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem během jeho funkčního období.
Rozhodnutí USA poskytnout Ukrajině povolení používat rakety dlouhého doletu zvyšuje tlak na Rusko a vysílá jasný signál, že vojenské vítězství Moskvy není možné. Západní země se snaží ukázat jednotu a zároveň varovat Rusko před dalším stupňováním konfliktu.
Související

Příměří nevydrželo ani půl dne. Rusko útočilo už šest hodin po jeho vyhlášení, prohlásil Zelenskyj

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS
Aktuálně se děje
před 52 minutami

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci
před 2 hodinami

Klíčový nástroj selhal. Algoritmus vyhodnotil, že oběti domácího násilí hrozí jen střední riziko, za tři týdny zemřela
před 3 hodinami

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou
před 4 hodinami

Příměří nevydrželo ani půl dne. Rusko útočilo už šest hodin po jeho vyhlášení, prohlásil Zelenskyj
před 5 hodinami

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?
před 6 hodinami

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly
včera

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad
včera

Důchody v Česku prošly velkou změnou. Úřad hlásí, že má hotovo
Aktualizováno včera

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině
včera

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“
včera

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský
včera

Fanouškům Baníku explodovala pyrotechnika. Policie hlásí několik zraněných
včera

Překvapivé počasí. Meteorologové vysvětlili, proč na Velký pátek tak pršelo
včera

Čecha přepadla skupinka mladíků ve Vídni. Případ řeší policie
včera

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje
včera

Řádění šílence na Tachovsku. Autem málem srazil několik lidí, byl pod vlivem drog
včera

Tragický náraz do stromu. Policie hledá svědky nehody na Orlickoústecku
včera

Obchody jsou zatím o Velikonocích otevřené. Nebude to platit po celé svátky
včera

Američané jsou připraveni na ústupky ve prospěch Ruska. Jde o Krym
včera
Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí
Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.
Zdroj: Jakub Jurek