Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky

Drsný rozkaz proniká šumem vysílačky: „Velitele zajmout, ostatní zabít.“ Tato děsivá slova zazněla v rámci série rádiových komunikací mezi ruskými jednotkami, které podle ukrajinských úřadů dokazují, že vyšší důstojníci ruské armády přikazují vojákům popravovat kapitulující ukrajinské vojáky – což je hrubé porušení mezinárodního práva.

Záznamy z vysílaček, které odposlechla Ukrajina a které získala stanice CNN od zdroje z ukrajinské rozvědky, časově odpovídají záběrům z dronu zachycujícím údajnou popravu ve východoukrajinské Záporožské oblasti z loňského listopadu. Na videu leží šest ukrajinských vojáků tváří k zemi, přičemž nejméně dva jsou zastřeleni z bezprostřední blízkosti a další je odváděn pryč.

Ukrajinští prokurátoři tuto událost vyšetřují a po incidentu sdíleli screenshot z dronu na sociálních sítích. Úředník obeznámený s vyšetřováním uvedl, že stejné odposlechy, které má CNN, se zkoumají jako důkaz v rámci šetření.

CNN zatím nemohla nezávisle ověřit autenticitu rádiových záznamů ani jednoznačně spojit jejich obsah s konkrétními událostmi na videu. Forenzní odborník na audio však uvedl, že nahrávky nejeví známky manipulace a jsou z hlediska autenticity konzistentní.

Zvláštní zpravodaj OSN pro mimosoudní a svévolné popravy Morris Tidball-Binz označil incident za „vážné porušení“ mezinárodního práva. Dodal, že taková chování mohou být povolena pouze nejvyššími autoritami v Rusku. „Takové případy by se neděly v takovém rozsahu a frekvenci bez rozkazu, nebo přinejmenším bez souhlasu nejvyššího velení – což v Rusku znamená prezidenta,“ řekl CNN.

Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo. Moskva však v minulosti popírala jakékoli válečné zločiny a tvrdila, že s válečnými zajatci zachází v souladu s mezinárodním právem.

Zjištění přicházejí v době, kdy prezident Donald Trump usiluje o rychlé ukončení války na Ukrajině, přičemž jeho přístup je podle kritiků nepředvídatelný a vstřícný vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Trumpova administrativa dokonce krátce přerušila iniciativu ministerstva zahraničí zaměřenou na sledování ruských válečných zločinů.

Západní zpravodajský zdroj sdělil CNN, že přezkoumal odposlechy a považuje je za autentické, důvěryhodné a v souladu s jinými zaznamenanými popravami. „Je zřejmé, že voják dostal příkaz popravit ukrajinské vojáky, kteří se vzdali,“ uvedl s tím, že podobné důkazy přibývají.

Podle ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) se na listopadovém útoku podílela jednotka „Štorm“ z 394. motostřeleckého pluku 127. divize 5. kombinované armády. Tato jednotka byla údajně spojena i s jinou popravou v téže oblasti – uříznutím hlavy zajatému ukrajinskému vojákovi. SBU již vznesla obvinění v nepřítomnosti proti velitelům této jednotky.

Generální prokuratura Ukrajiny uvedla, že do 5. května letošního roku zahájila 75 trestních řízení týkajících se poprav 268 ukrajinských válečných zajatců. Počet těchto případů dramaticky roste: zatímco v roce 2022 jich bylo osm (57 vojáků), v roce 2023 osm (11 vojáků), v roce 2024 již 39 případů (149 vojáků) a letos zatím 20 případů zahrnujících 51 obětí.

Šéf odboru válečných zločinů u prokuratury Jurij Bielousov uvedl, že nárůst je důsledkem rozkazů shora. „Zatím nemáme písemný příkaz, ale máme několik důkazů o ústních rozkazech,“ řekl.

Podle Bohdana Ochrymenka z ukrajinské Koordinačního štábu pro záležitosti válečných zajatců mohla ruská armáda rozhodnout o likvidaci zajatců i z logistických důvodů. „Zadržení a správa zajatců ztěžuje logistiku. Ruské velení si zřejmě řeklo: bude jednodušší je rovnou zastřelit.“

Odposlech zachycuje opakované výzvy ruského velitele k zabití kapitulujících vojáků. Záznam, který má CNN k dispozici, obsahuje přinejmenším šest případů, kdy velitel dává rozkaz k popravě.

„Zjistěte, kdo je velitel. Velitele zajmout, ostatní zabít,“ zaznívá ve 12:22. O čtyři minuty později rozkaz opakuje: „Vem velitele, ostatní sejměte.“

Velitel se snaží získat zpětnou vazbu, zatímco vojáci na frontě reagují váhavě. Jedna z přezdívek, „Arta“, označuje vojáka, který velitele informuje, že žádného skutečného velitele mezi zajatými Ukrajinci nenašli – jen „nějakého staršího“.

Záběry z dronu pokrývají období mezi 12:27 a 12:30 a podle časového kódu na videu jasně korespondují s průběhem komunikace. Ve 12:28 se opět ozývá rozkaz a na videu se objevuje voják v zelené uniformě, který zamíří k zajatcům. Jeden z ukrajinských vojáků zvedne ruku – a je zastřelen. Poté velitel z vysílačky znovu ověřuje, zda byl rozkaz splněn. „Sundali jste je? Odpovězte. Sundali jste je?“

Záznam končí tím, že zbývající ukrajinský voják, zřejmě velitel, je odváděn a nad místem se objevuje dron. Ruský velitel nařizuje ústup.

Záběry z dronu odpovídají satelitním snímkům vesnice Novodarivka, které v říjnu 2024 pořídila společnost Maxar Technologies. Stromové linie, vegetace i krátery v poli sedí se záběry z dronu.

Robert Maher, expert na forenzní analýzu zvuku z Montanské státní univerzity, analyzoval záznamy pro CNN a uvedl, že nahrávky se zdají být konzistentní a autentické.

Podle ukrajinských i mezinárodních úřadů se jedná o jeden z prvních případů, kdy se podařilo propojit přímý rozkaz k popravě s obrazovým záznamem z místa činu.

CNN o podobném případu informovala už v září, kdy ruské jednotky údajně popravily tři ukrajinské vojáky, kteří se vzdali u města Pokrovsk.

Ukrajinští představitelé věří, že cílem těchto činů je nejen fyzická likvidace protivníků, ale i psychologický nátlak. Ochrymenko připomněl, že ruské síly zveřejnily videa poprav a mrzačení ukrajinských vojáků. „Násilí plodí násilí,“ řekl a dodal, že Ukrajina posílila výcvik svých jednotek, aby zajatci zůstali v bezpečí a mohli být později vyměněni. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy