Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky

Drsný rozkaz proniká šumem vysílačky: „Velitele zajmout, ostatní zabít.“ Tato děsivá slova zazněla v rámci série rádiových komunikací mezi ruskými jednotkami, které podle ukrajinských úřadů dokazují, že vyšší důstojníci ruské armády přikazují vojákům popravovat kapitulující ukrajinské vojáky – což je hrubé porušení mezinárodního práva.

Záznamy z vysílaček, které odposlechla Ukrajina a které získala stanice CNN od zdroje z ukrajinské rozvědky, časově odpovídají záběrům z dronu zachycujícím údajnou popravu ve východoukrajinské Záporožské oblasti z loňského listopadu. Na videu leží šest ukrajinských vojáků tváří k zemi, přičemž nejméně dva jsou zastřeleni z bezprostřední blízkosti a další je odváděn pryč.

Ukrajinští prokurátoři tuto událost vyšetřují a po incidentu sdíleli screenshot z dronu na sociálních sítích. Úředník obeznámený s vyšetřováním uvedl, že stejné odposlechy, které má CNN, se zkoumají jako důkaz v rámci šetření.

CNN zatím nemohla nezávisle ověřit autenticitu rádiových záznamů ani jednoznačně spojit jejich obsah s konkrétními událostmi na videu. Forenzní odborník na audio však uvedl, že nahrávky nejeví známky manipulace a jsou z hlediska autenticity konzistentní.

Zvláštní zpravodaj OSN pro mimosoudní a svévolné popravy Morris Tidball-Binz označil incident za „vážné porušení“ mezinárodního práva. Dodal, že taková chování mohou být povolena pouze nejvyššími autoritami v Rusku. „Takové případy by se neděly v takovém rozsahu a frekvenci bez rozkazu, nebo přinejmenším bez souhlasu nejvyššího velení – což v Rusku znamená prezidenta,“ řekl CNN.

Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo. Moskva však v minulosti popírala jakékoli válečné zločiny a tvrdila, že s válečnými zajatci zachází v souladu s mezinárodním právem.

Zjištění přicházejí v době, kdy prezident Donald Trump usiluje o rychlé ukončení války na Ukrajině, přičemž jeho přístup je podle kritiků nepředvídatelný a vstřícný vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Trumpova administrativa dokonce krátce přerušila iniciativu ministerstva zahraničí zaměřenou na sledování ruských válečných zločinů.

Západní zpravodajský zdroj sdělil CNN, že přezkoumal odposlechy a považuje je za autentické, důvěryhodné a v souladu s jinými zaznamenanými popravami. „Je zřejmé, že voják dostal příkaz popravit ukrajinské vojáky, kteří se vzdali,“ uvedl s tím, že podobné důkazy přibývají.

Podle ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) se na listopadovém útoku podílela jednotka „Štorm“ z 394. motostřeleckého pluku 127. divize 5. kombinované armády. Tato jednotka byla údajně spojena i s jinou popravou v téže oblasti – uříznutím hlavy zajatému ukrajinskému vojákovi. SBU již vznesla obvinění v nepřítomnosti proti velitelům této jednotky.

Generální prokuratura Ukrajiny uvedla, že do 5. května letošního roku zahájila 75 trestních řízení týkajících se poprav 268 ukrajinských válečných zajatců. Počet těchto případů dramaticky roste: zatímco v roce 2022 jich bylo osm (57 vojáků), v roce 2023 osm (11 vojáků), v roce 2024 již 39 případů (149 vojáků) a letos zatím 20 případů zahrnujících 51 obětí.

Šéf odboru válečných zločinů u prokuratury Jurij Bielousov uvedl, že nárůst je důsledkem rozkazů shora. „Zatím nemáme písemný příkaz, ale máme několik důkazů o ústních rozkazech,“ řekl.

Podle Bohdana Ochrymenka z ukrajinské Koordinačního štábu pro záležitosti válečných zajatců mohla ruská armáda rozhodnout o likvidaci zajatců i z logistických důvodů. „Zadržení a správa zajatců ztěžuje logistiku. Ruské velení si zřejmě řeklo: bude jednodušší je rovnou zastřelit.“

Odposlech zachycuje opakované výzvy ruského velitele k zabití kapitulujících vojáků. Záznam, který má CNN k dispozici, obsahuje přinejmenším šest případů, kdy velitel dává rozkaz k popravě.

„Zjistěte, kdo je velitel. Velitele zajmout, ostatní zabít,“ zaznívá ve 12:22. O čtyři minuty později rozkaz opakuje: „Vem velitele, ostatní sejměte.“

Velitel se snaží získat zpětnou vazbu, zatímco vojáci na frontě reagují váhavě. Jedna z přezdívek, „Arta“, označuje vojáka, který velitele informuje, že žádného skutečného velitele mezi zajatými Ukrajinci nenašli – jen „nějakého staršího“.

Záběry z dronu pokrývají období mezi 12:27 a 12:30 a podle časového kódu na videu jasně korespondují s průběhem komunikace. Ve 12:28 se opět ozývá rozkaz a na videu se objevuje voják v zelené uniformě, který zamíří k zajatcům. Jeden z ukrajinských vojáků zvedne ruku – a je zastřelen. Poté velitel z vysílačky znovu ověřuje, zda byl rozkaz splněn. „Sundali jste je? Odpovězte. Sundali jste je?“

Záznam končí tím, že zbývající ukrajinský voják, zřejmě velitel, je odváděn a nad místem se objevuje dron. Ruský velitel nařizuje ústup.

Záběry z dronu odpovídají satelitním snímkům vesnice Novodarivka, které v říjnu 2024 pořídila společnost Maxar Technologies. Stromové linie, vegetace i krátery v poli sedí se záběry z dronu.

Robert Maher, expert na forenzní analýzu zvuku z Montanské státní univerzity, analyzoval záznamy pro CNN a uvedl, že nahrávky se zdají být konzistentní a autentické.

Podle ukrajinských i mezinárodních úřadů se jedná o jeden z prvních případů, kdy se podařilo propojit přímý rozkaz k popravě s obrazovým záznamem z místa činu.

CNN o podobném případu informovala už v září, kdy ruské jednotky údajně popravily tři ukrajinské vojáky, kteří se vzdali u města Pokrovsk.

Ukrajinští představitelé věří, že cílem těchto činů je nejen fyzická likvidace protivníků, ale i psychologický nátlak. Ochrymenko připomněl, že ruské síly zveřejnily videa poprav a mrzačení ukrajinských vojáků. „Násilí plodí násilí,“ řekl a dodal, že Ukrajina posílila výcvik svých jednotek, aby zajatci zůstali v bezpečí a mohli být později vyměněni. 

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 1 hodinou

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 2 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

Zdroj: David Holub

Další zprávy