Američtí vyjednavači usilovně pracují na co nejrychlejším zveřejnění textu dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Podle informací, které vládní úředníci poskytli stanici CNN, však samotný význam konkrétních formulací v dokumentu spíše zlehčují. Označují ho za mimořádně nejasný s tím, že má sloužit především k vytvoření příznivějšího prostředí pro nadcházející vysoce technické osobní rozhovory. Tento rámec má navíc poskytnout Íránu prostor k tomu, aby ujednání dokázal politicky obhájit před svým domácím publikem.
Představitelé administrativy upozorňují, že znění memoranda o porozumění, které má podle pondělního vyjádření viceprezidenta JD Vanceho rozsah pouhé stránky a půl, neodráží zásadní zákulisní závazky, které Teherán vůči Washingtonu učinil. Právě tyto neoficiální přísliby dodaly americké straně větší jistotu k podpisu. Jeden z úředníků popsal ujednání jako politický dokument a dodal, že lidé by neměli jazyk memoranda přeceňovat. Mnohem důležitější jsou prý vzájemné dohody o tom, že se uvolní sankce, uzavře jaderná dohoda a rozmrazí finanční prostředky, přičemž k jednotlivým krokům se přistoupí až na základě konkrétního pokroku a schválených mechanismů.
Tento přístup ovšem pro Trumpovu administrativu představuje riziko ostré kritiky na domácí scéně. Vyjednavači na dohodě pracovali měsíce s cílem ukončit hluboce nepopulární válku bez jasného konce, která navíc způsobila prudký nárůst cen pohonných hmot. Konzervativní jestřábi již nyní požadují předložení celého rámce, protože mají podezření, že prezident Donald Trump a jeho tým ustoupili v zájmu ukončení konfliktu až příliš. Text navíc neobsahuje detailní popis íránských závazků ohledně zásob vysoce obohaceného uranu, i když Trump i další představitelé tvrdili, že Spojené státy budou na jejich likvidaci dohlížet. Dokument pouze obecně uvádí, že Írán opakuje svůj slib nikdy nevyrobit jadernou zbraň.
Podle amerických činitelů však Írán prostřednictvím neoficiálních kanálů slíbil ústupky, které Trumpova administrativa požaduje, včetně americké účasti na ničení obohacených materiálů přímo na místě v koordinaci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tento bod ale v textu výslovně uveden není. Naopak finanční úleva pro Írán je popsána poměrně podrobně a zahrnuje možnost budoucího čerpání z rozvojového fondu ve výši 300 miliard dolarů. Trump i Vance striktně odmítli, že by tento fond byl financován z amerických peněz. Ohledně rozmrazení íránských aktiv je text méně konkrétní a hovoří o jejich zpřístupnění v závislosti na pokroku v dalších kolech rozhovorů, aniž by stanovil časový harmonogram.
Dohoda dále určuje, že Írán bude moci prodávat svou ropu a petrochemické produkty ihned po podpisu memoranda, k čemuž Spojené státy vydají potřebné sankční výjimky. Tyto výjimky jsou podle Washingtonu podmíněny plněním všech bodů, mezi které patří zákaz jaderných zbraní, neutralizace obohaceného materiálu a nezasahování do svobodné plavby v Hormuzském průlivu. Přestože USA text veřejně nepublikovaly, kopie obíhají mezi evropskými představiteli na summitu G7 v Evian-les-Bains, kde lídři na Trumpa naléhají, aby některé body vyjasnil. Utajování kritizují i někteří prezidentovi spojenci. Vance veřejně vysvětlil zpoždění diplomatickými procedurami a požadavkem zprostředkovatelských zemí, Kataru a Pákistánu, na postupné zveřejňování.
V soukromí by někteří vládní činitelé text nejraději zveřejnili okamžitě, ale poskytují Íránu čas na dokončení vnitřních procesů. Snahu o rychlé publikování komplikuje také situace kolem íránského nejvyššího vůdce Mojtaby Chámeneího, který sice dal memorandu tichý souhlas, ale úředníci nyní řeší, zda vydá prohlášení ještě před pátečním formálním podpisem ve Švýcarsku. Trump novinářům sdělil, že čeká na oficiální příležitost k publikování dokumentu, ale prohlásil, že je na jeho obsah tak hrdý, že by ho mohl před kamerami recitovat slovo od slova. Nadcházející fáze technických rozhovorů, která začne tento pátek, bude pro Írán jakousi zkušební dobou. Během šedesátidenního okna chtějí američtí vyjednavači prověřit, jak vážně to Teherán s jadernými ústupky myslí, přičemž se soustředí spíše na dlouhodobé budování důvěry než na samotné řízení mediálního obrazu celé situace.
Související
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
před 1 hodinou
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
před 2 hodinami
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
před 2 hodinami
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
před 3 hodinami
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
před 4 hodinami
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
před 5 hodinami
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
před 6 hodinami
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
před 7 hodinami
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
před 7 hodinami
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
před 8 hodinami
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
před 9 hodinami
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
před 10 hodinami
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
před 10 hodinami
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
před 11 hodinami
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
před 12 hodinami
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
před 13 hodinami
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
včera
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
včera
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
včera
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Zdroj: Libor Novák