Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.
Důvodem pro zamítnutí izraelské žádosti byly podle informací stanice CNN obavy Trumpovy administrativy, že by Netanjahu mohl dokument nechat uniknout do médií ještě před jeho oficiálním zveřejněním. Jako první o tomto kroku informoval izraelský zpravodajský kanál i24 News, který rozhodnutí označil za pozoruhodný a vysoce neobvyklý moment ve vztazích mezi takto blízkými partnery, zvláště když se jedná o otázku zásadního významu pro národní bezpečnost. Jeden z amerických představitelů však tyto zprávy označil za nepřesné a tvrdil, že USA zůstávají po celou dobu vyjednávání v úzkém kontaktu se všemi regionálními partnery včetně Izraele.
Viceprezident JD Vance, který se na rozhovorech s Íránem přímo podílel, obhajoval utajení textu nutností správně načasovat a uspořádat jednotlivé kroky. Podle jeho slov musí Washington brát ohled na citlivé politické vazby a nálady v arabském a muslimském světě, na které se snaží reagovat. Oficiální podpis memoranda by měl proběhnout tento pátek ve Švýcarsku, čímž se formálně stvrdí shoda mezi oběma státy. Tento akt následně otevře druhou fázi přímých rozhovorů, které se zaměří na technické detaily, budoucnost íránského jaderného programu a otázku obohacování uranu.
Na základě ujednání se Spojené státy zavázaly ukončit blokádu íránských přístavů, zatímco Teherán plně obnoví bezpečný průjezd pro ropné tankery a další námořní dopravu přes Hormuzský průliv. Tato klíčová vodní cesta byla efektivně zablokovaná od osmnáctého února, kdy USA a Izrael zahájily na Írán vojenské údery. Rozkol mezi Netanjahuem a Trumpem se přitom v posledních dnech stává stále zjevnějším. Sám izraelský premiér na pondělní tiskové konferenci po oznámení dohody přiznal, že s Trumpem ne vždy sdílejí stejný pohled na věc, a dodal, že podoba finální dohody je pro ně stále neznámá.
Trumpovo rozhořčení plyne zejména z toho, že Izrael odmítá omezit své vojenské operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, přičemž zastavení těchto bojů je pro Írán naprosto zásadním požadavkem. Američtí prezidenti obvykle vojenskou taktiku Izraele veřejně nekritizují, Trump však na summitu G7 ve Francii udělal výjimku a tamní armádu otevřeně pokáral. Prohlásil, že Izrael bojuje s touto proíránskou libanonskou milicí už příliš dlouho a konflikt si vyžádal příliš mnoho obětí.
Vůči způsobu vedení operací v Libanonu vyjádřil americký prezident jasné výhrady, když zpochybnil nutnost ničení civilní infrastruktury. Doslova uvedl, že není nezbytné srovnat se zemí celý bytový dům pokaždé, když armáda pátrá po konkrétním radikálovi. V takových domech totiž podle něj žije velké množství lidí a zdaleka ne všichni patří k Hizballáhu. Trump sice jedním dechem zdůraznil, že s Netanjahuem stále udržuje skvělý vztah, ale zároveň dodal, že by se měl izraelský premiér chovat vůči Libanonu mnohem odpovědněji.
Současně Trump dal jasně najevo, jak zásadní roli hraje americká podpora pro samotnou existenci židovského státu. Ve svém projevu prohlásil, že bez Spojených států a bez jeho osobního přispění by dnes žádný Izrael nebyl, protože žádný jiný americký prezident nebyl ochotný udělat pro jeho obranu to, co udělal on sám během svého působení v úřadu. Tento ostrý tón potvrzuje hlubokou diplomatickou krizi, která mezi oběma lídry nastala v důsledku paralelně probíhajících konfliktů v regionu.
Vyjednávači ve Washingtonu se nyní soustředí na páteční ceremoniál, od kterého si slibují stabilizaci situace na ropných trzích a uvolnění napětí v mezinárodních vodách. Celý proces však zůstává extrémně zranitelný právě kvůli neustávajícímu napětí na libanonsko-izraelské hranici, kde se zájmy USA a Izraele v této chvíli zásadně rozcházejí. Zda se Trumpově administrativě podaří udržet Írán u vyjednávacího stolu i bez izraelských ústupků v Libanonu, zůstává hlavní otázkou nadcházejících dnů.
Zatím to tak ale nevypadá. Už ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra izraelská armáda opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Izrael se k těmto zprávám bezprostředně nevyjádřil, nicméně pokračující vojenské akce přicházejí v době sílícího tlaku ze strany Spojených států i Íránu a hrozí narušením celého amerického mírového procesu s Teheránem.
Boje s Hizballáhem podle šéfa Bílého domu trvají příliš dlouho, přičemž Trump nešetřil ani vzácnou kritikou izraelské vojenské taktiky, když označil shazování celých obytných bloků kvůli lovu jednotlivých radikálů za zbytečné.
Teherán již dříve varoval před tvrdou odvetou, pokud Izrael své útoky na Libanon nezastaví. Samotné hnutí Hizballáh navíc uvedlo, že mu íránská vláda slíbila nepodepsat konečnou jadernou dohodu s USA, dokud izraelské operace neskončí.
Související
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
USA (Spojené státy americké) , Benjamin Netanjahu , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
včera
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
včera
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
včera
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
včera
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
včera
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
včera
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
včera
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
včera
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
včera
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
včera
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
včera
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
včera
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
včera
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
včera
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
12. října 2026 21:58
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
12. října 2026 21:12
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
12. října 2026 20:39
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka.
Zdroj: Jan Hrabě