Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon

Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.

Důvodem pro zamítnutí izraelské žádosti byly podle informací stanice CNN obavy Trumpovy administrativy, že by Netanjahu mohl dokument nechat uniknout do médií ještě před jeho oficiálním zveřejněním. Jako první o tomto kroku informoval izraelský zpravodajský kanál i24 News, který rozhodnutí označil za pozoruhodný a vysoce neobvyklý moment ve vztazích mezi takto blízkými partnery, zvláště když se jedná o otázku zásadního významu pro národní bezpečnost. Jeden z amerických představitelů však tyto zprávy označil za nepřesné a tvrdil, že USA zůstávají po celou dobu vyjednávání v úzkém kontaktu se všemi regionálními partnery včetně Izraele.

Viceprezident JD Vance, který se na rozhovorech s Íránem přímo podílel, obhajoval utajení textu nutností správně načasovat a uspořádat jednotlivé kroky. Podle jeho slov musí Washington brát ohled na citlivé politické vazby a nálady v arabském a muslimském světě, na které se snaží reagovat. Oficiální podpis memoranda by měl proběhnout tento pátek ve Švýcarsku, čímž se formálně stvrdí shoda mezi oběma státy. Tento akt následně otevře druhou fázi přímých rozhovorů, které se zaměří na technické detaily, budoucnost íránského jaderného programu a otázku obohacování uranu.

Na základě ujednání se Spojené státy zavázaly ukončit blokádu íránských přístavů, zatímco Teherán plně obnoví bezpečný průjezd pro ropné tankery a další námořní dopravu přes Hormuzský průliv. Tato klíčová vodní cesta byla efektivně zablokovaná od osmnáctého února, kdy USA a Izrael zahájily na Írán vojenské údery. Rozkol mezi Netanjahuem a Trumpem se přitom v posledních dnech stává stále zjevnějším. Sám izraelský premiér na pondělní tiskové konferenci po oznámení dohody přiznal, že s Trumpem ne vždy sdílejí stejný pohled na věc, a dodal, že podoba finální dohody je pro ně stále neznámá.

Trumpovo rozhořčení plyne zejména z toho, že Izrael odmítá omezit své vojenské operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, přičemž zastavení těchto bojů je pro Írán naprosto zásadním požadavkem. Američtí prezidenti obvykle vojenskou taktiku Izraele veřejně nekritizují, Trump však na summitu G7 ve Francii udělal výjimku a tamní armádu otevřeně pokáral. Prohlásil, že Izrael bojuje s touto proíránskou libanonskou milicí už příliš dlouho a konflikt si vyžádal příliš mnoho obětí.

Vůči způsobu vedení operací v Libanonu vyjádřil americký prezident jasné výhrady, když zpochybnil nutnost ničení civilní infrastruktury. Doslova uvedl, že není nezbytné srovnat se zemí celý bytový dům pokaždé, když armáda pátrá po konkrétním radikálovi. V takových domech totiž podle něj žije velké množství lidí a zdaleka ne všichni patří k Hizballáhu. Trump sice jedním dechem zdůraznil, že s Netanjahuem stále udržuje skvělý vztah, ale zároveň dodal, že by se měl izraelský premiér chovat vůči Libanonu mnohem odpovědněji.

Současně Trump dal jasně najevo, jak zásadní roli hraje americká podpora pro samotnou existenci židovského státu. Ve svém projevu prohlásil, že bez Spojených států a bez jeho osobního přispění by dnes žádný Izrael nebyl, protože žádný jiný americký prezident nebyl ochotný udělat pro jeho obranu to, co udělal on sám během svého působení v úřadu. Tento ostrý tón potvrzuje hlubokou diplomatickou krizi, která mezi oběma lídry nastala v důsledku paralelně probíhajících konfliktů v regionu.

Vyjednávači ve Washingtonu se nyní soustředí na páteční ceremoniál, od kterého si slibují stabilizaci situace na ropných trzích a uvolnění napětí v mezinárodních vodách. Celý proces však zůstává extrémně zranitelný právě kvůli neustávajícímu napětí na libanonsko-izraelské hranici, kde se zájmy USA a Izraele v této chvíli zásadně rozcházejí. Zda se Trumpově administrativě podaří udržet Írán u vyjednávacího stolu i bez izraelských ústupků v Libanonu, zůstává hlavní otázkou nadcházejících dnů.

Zatím to tak ale nevypadá. Už ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra izraelská armáda opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.

Izrael se k těmto zprávám bezprostředně nevyjádřil, nicméně pokračující vojenské akce přicházejí v době sílícího tlaku ze strany Spojených států i Íránu a hrozí narušením celého amerického mírového procesu s Teheránem.

Boje s Hizballáhem podle šéfa Bílého domu trvají příliš dlouho, přičemž Trump nešetřil ani vzácnou kritikou izraelské vojenské taktiky, když označil shazování celých obytných bloků kvůli lovu jednotlivých radikálů za zbytečné.

Teherán již dříve varoval před tvrdou odvetou, pokud Izrael své útoky na Libanon nezastaví. Samotné hnutí Hizballáh navíc uvedlo, že mu íránská vláda slíbila nepodepsat konečnou jadernou dohodu s USA, dokud izraelské operace neskončí.

Související

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Benjamin Netanjahu Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy