Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.
Důvodem pro zamítnutí izraelské žádosti byly podle informací stanice CNN obavy Trumpovy administrativy, že by Netanjahu mohl dokument nechat uniknout do médií ještě před jeho oficiálním zveřejněním. Jako první o tomto kroku informoval izraelský zpravodajský kanál i24 News, který rozhodnutí označil za pozoruhodný a vysoce neobvyklý moment ve vztazích mezi takto blízkými partnery, zvláště když se jedná o otázku zásadního významu pro národní bezpečnost. Jeden z amerických představitelů však tyto zprávy označil za nepřesné a tvrdil, že USA zůstávají po celou dobu vyjednávání v úzkém kontaktu se všemi regionálními partnery včetně Izraele.
Viceprezident JD Vance, který se na rozhovorech s Íránem přímo podílel, obhajoval utajení textu nutností správně načasovat a uspořádat jednotlivé kroky. Podle jeho slov musí Washington brát ohled na citlivé politické vazby a nálady v arabském a muslimském světě, na které se snaží reagovat. Oficiální podpis memoranda by měl proběhnout tento pátek ve Švýcarsku, čímž se formálně stvrdí shoda mezi oběma státy. Tento akt následně otevře druhou fázi přímých rozhovorů, které se zaměří na technické detaily, budoucnost íránského jaderného programu a otázku obohacování uranu.
Na základě ujednání se Spojené státy zavázaly ukončit blokádu íránských přístavů, zatímco Teherán plně obnoví bezpečný průjezd pro ropné tankery a další námořní dopravu přes Hormuzský průliv. Tato klíčová vodní cesta byla efektivně zablokovaná od osmnáctého února, kdy USA a Izrael zahájily na Írán vojenské údery. Rozkol mezi Netanjahuem a Trumpem se přitom v posledních dnech stává stále zjevnějším. Sám izraelský premiér na pondělní tiskové konferenci po oznámení dohody přiznal, že s Trumpem ne vždy sdílejí stejný pohled na věc, a dodal, že podoba finální dohody je pro ně stále neznámá.
Trumpovo rozhořčení plyne zejména z toho, že Izrael odmítá omezit své vojenské operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, přičemž zastavení těchto bojů je pro Írán naprosto zásadním požadavkem. Američtí prezidenti obvykle vojenskou taktiku Izraele veřejně nekritizují, Trump však na summitu G7 ve Francii udělal výjimku a tamní armádu otevřeně pokáral. Prohlásil, že Izrael bojuje s touto proíránskou libanonskou milicí už příliš dlouho a konflikt si vyžádal příliš mnoho obětí.
Vůči způsobu vedení operací v Libanonu vyjádřil americký prezident jasné výhrady, když zpochybnil nutnost ničení civilní infrastruktury. Doslova uvedl, že není nezbytné srovnat se zemí celý bytový dům pokaždé, když armáda pátrá po konkrétním radikálovi. V takových domech totiž podle něj žije velké množství lidí a zdaleka ne všichni patří k Hizballáhu. Trump sice jedním dechem zdůraznil, že s Netanjahuem stále udržuje skvělý vztah, ale zároveň dodal, že by se měl izraelský premiér chovat vůči Libanonu mnohem odpovědněji.
Současně Trump dal jasně najevo, jak zásadní roli hraje americká podpora pro samotnou existenci židovského státu. Ve svém projevu prohlásil, že bez Spojených států a bez jeho osobního přispění by dnes žádný Izrael nebyl, protože žádný jiný americký prezident nebyl ochotný udělat pro jeho obranu to, co udělal on sám během svého působení v úřadu. Tento ostrý tón potvrzuje hlubokou diplomatickou krizi, která mezi oběma lídry nastala v důsledku paralelně probíhajících konfliktů v regionu.
Vyjednávači ve Washingtonu se nyní soustředí na páteční ceremoniál, od kterého si slibují stabilizaci situace na ropných trzích a uvolnění napětí v mezinárodních vodách. Celý proces však zůstává extrémně zranitelný právě kvůli neustávajícímu napětí na libanonsko-izraelské hranici, kde se zájmy USA a Izraele v této chvíli zásadně rozcházejí. Zda se Trumpově administrativě podaří udržet Írán u vyjednávacího stolu i bez izraelských ústupků v Libanonu, zůstává hlavní otázkou nadcházejících dnů.
Zatím to tak ale nevypadá. Už ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra izraelská armáda opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Izrael se k těmto zprávám bezprostředně nevyjádřil, nicméně pokračující vojenské akce přicházejí v době sílícího tlaku ze strany Spojených států i Íránu a hrozí narušením celého amerického mírového procesu s Teheránem.
Boje s Hizballáhem podle šéfa Bílého domu trvají příliš dlouho, přičemž Trump nešetřil ani vzácnou kritikou izraelské vojenské taktiky, když označil shazování celých obytných bloků kvůli lovu jednotlivých radikálů za zbytečné.
Teherán již dříve varoval před tvrdou odvetou, pokud Izrael své útoky na Libanon nezastaví. Samotné hnutí Hizballáh navíc uvedlo, že mu íránská vláda slíbila nepodepsat konečnou jadernou dohodu s USA, dokud izraelské operace neskončí.
Související
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
USA (Spojené státy americké) , Benjamin Netanjahu , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák