Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon

Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.

Důvodem pro zamítnutí izraelské žádosti byly podle informací stanice CNN obavy Trumpovy administrativy, že by Netanjahu mohl dokument nechat uniknout do médií ještě před jeho oficiálním zveřejněním. Jako první o tomto kroku informoval izraelský zpravodajský kanál i24 News, který rozhodnutí označil za pozoruhodný a vysoce neobvyklý moment ve vztazích mezi takto blízkými partnery, zvláště když se jedná o otázku zásadního významu pro národní bezpečnost. Jeden z amerických představitelů však tyto zprávy označil za nepřesné a tvrdil, že USA zůstávají po celou dobu vyjednávání v úzkém kontaktu se všemi regionálními partnery včetně Izraele.

Viceprezident JD Vance, který se na rozhovorech s Íránem přímo podílel, obhajoval utajení textu nutností správně načasovat a uspořádat jednotlivé kroky. Podle jeho slov musí Washington brát ohled na citlivé politické vazby a nálady v arabském a muslimském světě, na které se snaží reagovat. Oficiální podpis memoranda by měl proběhnout tento pátek ve Švýcarsku, čímž se formálně stvrdí shoda mezi oběma státy. Tento akt následně otevře druhou fázi přímých rozhovorů, které se zaměří na technické detaily, budoucnost íránského jaderného programu a otázku obohacování uranu.

Na základě ujednání se Spojené státy zavázaly ukončit blokádu íránských přístavů, zatímco Teherán plně obnoví bezpečný průjezd pro ropné tankery a další námořní dopravu přes Hormuzský průliv. Tato klíčová vodní cesta byla efektivně zablokovaná od osmnáctého února, kdy USA a Izrael zahájily na Írán vojenské údery. Rozkol mezi Netanjahuem a Trumpem se přitom v posledních dnech stává stále zjevnějším. Sám izraelský premiér na pondělní tiskové konferenci po oznámení dohody přiznal, že s Trumpem ne vždy sdílejí stejný pohled na věc, a dodal, že podoba finální dohody je pro ně stále neznámá.

Trumpovo rozhořčení plyne zejména z toho, že Izrael odmítá omezit své vojenské operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, přičemž zastavení těchto bojů je pro Írán naprosto zásadním požadavkem. Američtí prezidenti obvykle vojenskou taktiku Izraele veřejně nekritizují, Trump však na summitu G7 ve Francii udělal výjimku a tamní armádu otevřeně pokáral. Prohlásil, že Izrael bojuje s touto proíránskou libanonskou milicí už příliš dlouho a konflikt si vyžádal příliš mnoho obětí.

Vůči způsobu vedení operací v Libanonu vyjádřil americký prezident jasné výhrady, když zpochybnil nutnost ničení civilní infrastruktury. Doslova uvedl, že není nezbytné srovnat se zemí celý bytový dům pokaždé, když armáda pátrá po konkrétním radikálovi. V takových domech totiž podle něj žije velké množství lidí a zdaleka ne všichni patří k Hizballáhu. Trump sice jedním dechem zdůraznil, že s Netanjahuem stále udržuje skvělý vztah, ale zároveň dodal, že by se měl izraelský premiér chovat vůči Libanonu mnohem odpovědněji.

Současně Trump dal jasně najevo, jak zásadní roli hraje americká podpora pro samotnou existenci židovského státu. Ve svém projevu prohlásil, že bez Spojených států a bez jeho osobního přispění by dnes žádný Izrael nebyl, protože žádný jiný americký prezident nebyl ochotný udělat pro jeho obranu to, co udělal on sám během svého působení v úřadu. Tento ostrý tón potvrzuje hlubokou diplomatickou krizi, která mezi oběma lídry nastala v důsledku paralelně probíhajících konfliktů v regionu.

Vyjednávači ve Washingtonu se nyní soustředí na páteční ceremoniál, od kterého si slibují stabilizaci situace na ropných trzích a uvolnění napětí v mezinárodních vodách. Celý proces však zůstává extrémně zranitelný právě kvůli neustávajícímu napětí na libanonsko-izraelské hranici, kde se zájmy USA a Izraele v této chvíli zásadně rozcházejí. Zda se Trumpově administrativě podaří udržet Írán u vyjednávacího stolu i bez izraelských ústupků v Libanonu, zůstává hlavní otázkou nadcházejících dnů.

Zatím to tak ale nevypadá. Už ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra izraelská armáda opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.

Izrael se k těmto zprávám bezprostředně nevyjádřil, nicméně pokračující vojenské akce přicházejí v době sílícího tlaku ze strany Spojených států i Íránu a hrozí narušením celého amerického mírového procesu s Teheránem.

Boje s Hizballáhem podle šéfa Bílého domu trvají příliš dlouho, přičemž Trump nešetřil ani vzácnou kritikou izraelské vojenské taktiky, když označil shazování celých obytných bloků kvůli lovu jednotlivých radikálů za zbytečné.

Teherán již dříve varoval před tvrdou odvetou, pokud Izrael své útoky na Libanon nezastaví. Samotné hnutí Hizballáh navíc uvedlo, že mu íránská vláda slíbila nepodepsat konečnou jadernou dohodu s USA, dokud izraelské operace neskončí.

Související

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.
Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Benjamin Netanjahu ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

12. října 2026 21:12

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

12. října 2026 20:39

Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové

Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy