Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

Trasa vedla od stanice Olbrachtova až po stanici Pankrác pod budovu Gemini. K vidění byly části tunelů ve fázi výstavby, budoucí eskalátorové tunely, dočasné těžní šachty i stavební technika.

U vstupu do jižního vestibulu nastávající stanice Olbrachtova bylo možné zakoupit občerstvení a vyfotit se ve fotokoutku. Návštěvníci sestoupili cca 150 schodů po eskalátorovém tunelu jih, který měří 37,2 m. Dočasná těžní šachta zde dosahuje hloubky 34,4 m. 

V polovině trasy se nacházely rozplety dvoukolejného tunelu, vedoucího k dalšímu rozpletu s odstavným tunelem pro záložní vlaky. Nejhlubším místem celé trasy byla patní štola umístěná 40 metrů pod zemí.

Součástí prohlídky byla i demontážní komora, důležitá součást stavby, sloužící pro ražbu navazujících úseků a obratové koleje za stanicí Pankrác. Z prohlídky se odcházelo eskalátorovým tunelem pod budovou Gemini.

I když šlo o nekomentovanou prohlídku, všude byli pracovníci, kteří byli ochotní odpovídat na dotazy. Další informace poskytovaly informační tabule s fotografiemi.

Zahájení stavby modré linky D se plánovalo už v roce 2018 a otevření mezi lety 2023 a 2024, nicméně stavět se začalo až o čtyři roky později, přesněji 21. dubna 2022. Podle DPP by se měla celá linka zprovoznit v roce 2031.

Po více než 40 letech od otevření poslední linky přináší moderní technologii a zjednodušené cestování v jižní části Prahy. Propojí Depo Písnici s Náměstím Míru 10 stanicemi, tudíž se jedná o nejkratší trasu pražského metra. Vlakové soupravy budou jezdit 10,6 kilometrů plně automaticky bez strojvedoucích jako první v Praze.

Na nástupišti před kolejemi budou bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi pro zvýšení bezpečnosti a plynulost provozu. Celkové náklady se odhadují na 98 miliard korun, potvrdil opoziční zastupitel Ondřej Prokop. 

Související

Vizualizace stanice Olbrachtova.

Stopka pro další úsek metra D. ÚOHS zpochybnil schopnosti odborného personálu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v úterý vydal nepravomocné prvostupňové rozhodnutí, jímž zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele a všechny následující úkony Dopravního podniku hl. m. Prahy v zadávacím řízení na úsek metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory. Úřad o tom informoval na webu. 

Více souvisejících

Metro - trasa D

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy