Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

Ministerstvo obrany už prezidentovi předložilo několik variant výstavby – od základní po rozšířenou. Trump sice v úterý nespecifikoval, kterou z nich si vybral, ale potvrdil, že „architektura systému“ už byla zvolena. Celkový plán má být v nadcházejících dnech oficiálně zveřejněn.

Projekt však vyvolává nejen obrovský zájem, ale i kritiku. Odborníci na obranu a bývalí vojenští představitelé zpochybňují reálnost Trumpem oznámeného harmonogramu i celkové proveditelnosti systému, píše CNN.

Podle bývalého kontradmirála Marka Montgomeryho může vývoj pokročilé obrany proti balistickým střelám trvat sedm až deset let – a i pak bude schopna chránit pouze nejvýznamnější federální budovy a velká města, nikoliv celou zemi.

Další experti označují odhadované náklady za značně podhodnocené. Podle rozpočtového úřadu Kongresu by Spojené státy mohly za výstavbu „Zlaté kupole“ během následujících dvaceti let utratit až půl bilionu dolarů.

Prezident Trump přesto tvrdí, že prvních 25 miliard dolarů již bylo vyčleněno v návrhu jeho daňové a rozpočtové reformy, která čeká na schválení v Kongresu. Američtí zákonodárci již souhlasili s první investicí, jež má být zahrnuta v příštím vojenském rozpočtu.

V projektu má klíčovou roli sehrát také Kanada. Podle prezidenta Trumpa kanadský premiér Mark Carney osobně kontaktoval americkou administrativu s žádostí o účast v programu a možnost ochrany kanadského území pod „Zlatou kupolí“.

Ve společném prohlášení pro agenturu Reuters kanadská vláda uvedla, že probíhá jednání o nové bezpečnostní a hospodářské dohodě se Spojenými státy, která má zahrnovat i posílení spolupráce v rámci NORAD a dalších obranných iniciativ.

Zatím není jasné, jak bude výsledná obranná síť vypadat. Pentagon podle CNN počítá s tím, že systém zahrne přibližně sto různých technologických projektů, z nichž mnohé už v rámci americké obrany existují nebo jsou ve fázi vývoje. Největší technologickou výzvou bude vytvoření centrálního velitelského a koordinačního systému, který by dokázal jednotlivé prvky systému propojit a řídit v reálném čase.

Trump zároveň plánuje ustanovit „zlatého cara“ – tedy výkonného manažera, který bude mít výhradní odpovědnost za realizaci projektu. Generál Guetlein je podle několika zdrojů favoritem pro tuto roli díky svým zkušenostem s vývojem protiraketových a vesmírných systémů.

Projekt však zatím provází i zmatky a zpoždění. Prezident podle CNN nařídil ministrovi Hegsethovi předložit návrh architektury systému už do 28. března, ale Bílý dům dostal dokument až téměř o měsíc později. Tento skluz vyvolal v Bílém domě frustraci a podle některých zdrojů se diskutuje, zda by vedení projektu neměl převzít jiný vysoký úředník nebo armádní představitel.

Kritici navíc upozorňují na možný střet zájmů. Elon Musk, který se výrazně angažuje v technologické i politické sféře, má díky vlastnictví SpaceX výhodu při získávání zakázek. Demokraté proto vyzvali inspektora ministerstva obrany, aby zahájil vyšetřování možného zvýhodnění Muskovy firmy při udělování zakázek.

Na druhé straně obránci zapojení SpaceX tvrdí, že firma má bezkonkurenční zkušenosti se stavbou satelitních sítí, senzorových systémů a nosných raket, což jsou klíčové prvky plánovaného systému. Jeden z obranných expertů uvedl, že „i kdybychom chtěli jinou firmu, není tu momentálně nikdo jiný, kdo by to zvládl.“

Přes obrovské technologické i finanční výzvy Trumpova administrativa tlačí na rychlý pokrok. Podle jednoho z kongresových činitelů se nyní klade důraz na co nejrychlejší dosažení první fáze operační schopnosti, která má ukázat, že systém bude v budoucnu funkční. Tato etapa má sloužit jako argument pro další financování ze státního rozpočtu v příštích letech.

Přesto se odborníci shodují, že plně funkční „Zlatá kupole“ je otázkou mnoha let, nikoliv měsíců. Generál vesmírných sil Chance Saltzman k tomu poznamenal: „Za více než tři desítky let ve vojenském plánování jsem nikdy nezažil, že by původní odhad nákladů byl vyšší, než kolik to nakonec skutečně stálo. Vždycky to stojí víc.“

Navzdory těmto výhradám Trump trvá na tom, že Spojené státy si nemohou dovolit zůstat pozadu. „Nemůžeme sedět se založenýma rukama, zatímco naši protivníci nás obklopují hypersonickými zbraněmi. Musíme vést. A Zlatá kupole nás ochrání,“ uzavřel prezident. 

Související

Donald Trump Komentář

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Golden Dome

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy