Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Nejvíce alarmující je situace v tropických oblastech, kde se o ztrátu lesů vůbec poprvé nejvíce postaraly požáry – přestože tyto ekosystémy historicky ohněm netrpí. Důvodem je extrémní sucho a vysoké teploty, které z tropických pralesů činí výbušné prostředí, kde se i malý zdroj zapálení mění v katastrofu.

„Tato čísla jsou děsivá,“ varoval profesor Matt Hansen, spoludirektor výzkumné laboratoře Glad Lab při University of Maryland. Jeho tým provedl detailní analýzu dat, která sledují lesní pokryv planety více než dvě desetiletí. „Lesy jsou horké, suché a připravené hořet. A když je k tomu lidský faktor – byť jen malý oheň – požár se šíří nekontrolovaně.“

Loňský rok přinesl například drastický nárůst ztráty lesů v Brazílii, kde v důsledku historicky nejhoršího sucha a rozsáhlých požárů zmizelo přes 25 000 km² primárního deštného lesa. To je nejvíce od konce vlády bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, který byl často kritizován za liknavý přístup k ochraně Amazonie. Brazílie nyní tvoří 42 % veškeré tropické ztráty pralesů na světě.

V sousední Bolívii, která se loni vůbec poprvé zařadila na druhé místo v žebříčku největších ztrát, pokračuje devastace dosud neporušených oblastí pralesa. Hlavními důvody jsou požáry, sucho a státní podpora expanze zemědělství, zejména pěstování sóji, cukrové třtiny a chov skotu. Od roku 2020 se rozsah zničeného primárního lesa v zemi téměř zpětinásobil.

Výrazné ztráty hlásí také Kongo a Kongo-Brazzaville, kde byly zaznamenány historicky nejvyšší úbytky v deštných lesích povodí Konga – druhého největšího tropického pralesa na světě po Amazonii.

Navzdory slibu více než 140 světových lídrů na klimatickém summitu COP26 v Glasgow v roce 2021, že do roku 2030 zastaví odlesňování, je realita dnes zcela jiná. Aby bylo vůbec možné daný cíl splnit, musel by se úbytek lesů každoročně snižovat o 20 %. Data z roku 2024 ukazují, že svět se od tohoto cíle vzdaluje stále rychleji.

Elizabeth Goldmanová, spoludirektorka Global Forest Watch, nazvala nové údaje „globálním červeným poplachem“. „Jde o kolektivní výzvu k akci pro každou zemi, každého podnikatele i jednotlivce, kterýmu záleží na obyvatelné planetě,“ uvedla. „Bez lesů se neobejdou naše ekonomiky, komunity ani zdraví.“

Ze všech 20 zemí s největšími oblastmi pralesa nyní 17 vykazuje vyšší míru ztrát než před podpisem glasgowské deklarace. Výjimkou jsou Indonésie a Malajsie, kde se tempo úbytku výrazně zpomalilo a Malajsie se poprvé nedostala mezi deset nejpostiženějších států.

Profesor Peter Potapov z University of Maryland varoval, že se planeta může ocitnout v nebezpečné smyčce: „Rok 2024 byl nejhorší v historii, pokud jde o úbytek lesa způsobený požáry, a to jsme rekord překonali už v roce 2023. Pokud tento trend bude pokračovat, může to nenávratně přetvořit klíčové ekosystémy a uvolnit obrovské množství uhlíku, což dále urychlí klimatickou změnu – a spustí ještě ničivější požáry.“

Zpráva, která spojuje výzkumná data, satelitní snímky a klimatické analýzy, je důrazným varováním před tím, co by se mohlo stát novou normou, pokud státy nepřijmou rozhodné a systémové kroky ke zpomalení destrukce lesních ekosystémů.