Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy

Telefonát následoval po neúspěšných jednáních mezi Kyjevem a Moskvou, kterých se zúčastnila jen nízko postavená ruská delegace, která opět přišla s nerealistickými požadavky – mimo jiné trvala na uznání ztráty Krymu a čtyř okupovaných oblastí, z nichž Rusko plně nekontroluje ani jednu.

Po rozhovoru s Putinem vystoupil Trump před novináře a prohlásil, že „nějaký pokrok byl učiněn“ a že „duch a tón hovoru byly výborné“. Zároveň ale dodal, že pokud se Ukrajina a Rusko samy nedohodnou, „od mírového procesu odstoupí“. Okamžitě také vyloučil možnost nových sankcí proti Moskvě.

Prezident Volodymyr Zelenskyj musel svého amerického protějška následně upozornit, že mírová jednání už dávno probíhají, ale že Rusko odmítá každé konstruktivní řešení. „Je zřejmé, že Rusko se snaží získat čas, aby mohlo ve válce pokračovat,“ napsal Zelenskyj později na síti X.

Zprávy z Washingtonu vyvolaly v Kyjevě zděšení. „Trump neví, jak jednat s opravdovými gangstery,“ řekl poslanec opoziční strany Hlas Andrij Osadčuk. „Putin ho opakovaně veřejně ponížil a prezident USA to nechce uznat a neví, co dělat.“

Zelenskyj během následného hovoru s Trumpem připomněl, že sám navrhl příměří na 30 dní, které by umožnilo zahájit reálná mírová jednání. Rusko však místo toho přišlo s návrhem „memoranda o možném budoucím mírovém urovnání“ – tedy bez jakéhokoli konkrétního závazku či termínu.

Trump tak dál vytváří iluzi, že dosáhl pokroku, přestože Moskva ustupovat nehodlá. Navíc opět naznačil, že pokud jednání selžou, USA se z procesu stáhnou. V praxi to znamená, že nechá Putina jednat bez omezení.

Trumpův přístup podle ukrajinských zákonodárců zásadně oslabuje vyjednávací pozici Kyjeva. „Rusové jsou ochotni vyjednávat jen tehdy, když cítí tlak,“ upozornila poslankyně Inna Sovsun z Hlasu. „Jestli si Američané myslí, že mír se dá dosáhnout jen přímým rozhovorem, je to velmi nebezpečný signál.“

Prezident Spojených států si navíc zřejmě neuvědomuje, že během celé jeho vlády Rusko nepřistoupilo na žádný kompromis. „Putin opakuje svá maximalistická ultimáta a opakovaně odmítá návrhy na příměří,“ připomněl předseda ukrajinského výboru pro zahraniční věci Oleksandr Merežko.

Znepokojení vyvolalo i to, že Trump plánuje další kola jednání bez zprostředkovatelů, pouze mezi Ukrajinou a Ruskem. To podle expertů vyhovuje Moskvě, která bez tlaku ze Západu nemá důvod ke kompromisům.

Nálada na Ukrajině se tak dá shrnout jedním slovem: frustrace. „Putin neustále lže,“ uvedla poslankyně vládní strany Sluha národa Halyna Jančenková. „Dnes se snaží Trumpa oslepit, získat čas a během každé pauzy zabírat další území.“

Kreml nadále stupňuje útoky. Jen 18. května Rusko provedlo největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze. Trump přesto žádný tlak na Moskvu nevyvíjí – na rozdíl od Evropské unie, která 20. května schválila už 17. balíček sankcí.

Zatímco svět sleduje diplomatické tanečky, obyčejní Ukrajinci žijící pod ruskou okupací se obávají, že budou zrazeni. „Obávám se, že výsledkem jednání bude ponechání Krymu Rusku,“ řekla jedna obyvatelka okupovaného poloostrova, která je aktivní v odporovém hnutí Žlutá stuha. „Svět musí vidět, že jsme se nevzdali.“

Její vzkaz je jasný: „Krym byl a je Ukrajina, bez ohledu na politická rozhodnutí.“

Trump, který se rád chlubí svými vyjednávacími schopnostmi a tvrdí, že celý jeho život je „jedna velká dohoda“, nyní naráží na realitu. Pokud chce být skutečným mírotvorcem, musí nejprve přestat ustupovat agresorovi a začít bránit oběť. Jinak mu historie přisoudí roli užitečného idiota Kremlu.