Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.
Ukrajina tento krok nepochybně přivítá jako významné posílení svých schopností zasáhnout cíle hluboko za frontovou linií. Na druhé straně ale vyvolá silnou reakci z Moskvy, která opakovaně varovala Západ před nasazením takových zbraní. Prezident Vladimir Putin označil takové kroky za "hru s ohněm", která by mohla vést k širšímu globálnímu konfliktu.
Rozhodnutí USA zřejmě urychlilo nasazení severokorejských vojáků na ruské straně konfliktu. Podle deníku The New York Times, na který se odvolává SkyNews, budou první útoky zaměřeny na ruské a severokorejské jednotky v Kurské oblasti, která hraničí s Ukrajinou.
Z vojenského hlediska umožní použití ATACMS Ukrajině zničit důležité vojenské cíle, jako jsou sklady munice, raket a dronů, které Rusko umístilo daleko od frontové linie. Politicky tento krok vysílá silný signál Kremlu, že Washington je ochoten ignorovat ruská varování a podpořit Kyjev i za cenu zvýšeného rizika eskalace.
Moskva pravděpodobně neodpoví přímým konfliktem se Spojenými státy a NATO, vzhledem k jejich výrazné vojenské převaze. Nicméně lze očekávat eskalaci hybridní války, včetně sabotáží a kybernetických útoků po celé Evropě.
Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu vytváří další nejistotu. Trump se staví proti pokračujícímu rozsáhlému zásobování Ukrajiny americkými zbraněmi a slíbil rychlé ukončení války – zatím však neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout. Pokud Trump po nástupu omezí ukrajinské schopnosti, bude Kyjev pravděpodobně spěchat s využitím povolení pro nasazení raket ATACMS, dokud má tuto možnost.
Rozhodnutí USA povolit útoky na ruské území přichází v době, kdy Rusko varuje před dalšími kroky Západu a hrozí důsledky. Tento vývoj by mohl výrazně ovlivnit dynamiku konfliktu i geopolitické vztahy mezi klíčovými světovými mocnostmi. Zůstává otázkou, jak na to zareagují nejen Moskva a Kyjev, ale také spojenci USA v NATO a nová americká administrativa.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
včera
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
včera
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
včera
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
30. srpna 2026 21:35
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák