Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.
Americký prezident v neděli povolil Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu americké výroby proti ruskému území. Ruská vláda toto rozhodnutí okamžitě odsoudila – Moskva v minulosti už několikrát varovala před vážnými důsledky, pokud k takovému rozhodnutí dojde.
O tom, jaké důsledky toto tento vývoj může mít, promluvil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „Rusko opakovaně varovalo, že pokud Ukrajina použije zbraně dlouhého doletu proti cílům na jeho území, bude to považovat za eskalaci konfliktu a adekvátně zareaguje,“ připomněl.
Reakce může mít různé podoby. „Obecně se má zato, že ona reakce může zahrnovat intenzivnější vojenské operace, rozšíření cílových oblastí na Ukrajině nebo nasazení pokročilejších zbraňových systémů,“ pokračoval.
Problém ale je v tom, že Rusko už „nemá kam dál“ eskalovat. „Vyjma plošné mobilizace už zbývají pouze zbraně hromadného ničení. Ani jedno z toho nepovažuji za pravděpodobné, jakkoli nás jistě Kreml bude přesvědčovat o opaku a hrozit tím,“ poznamenal Kraus.
Povolení použít dalekonosné rakety může změnit situaci na frontě. „Nasazení raket, jako jsou americké ATACMS s dosahem až 300 km – což jsou fakticky balistické střely krátkého doletu –, umožní Ukrajině zasahovat klíčové vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně logistických center, skladů munice a velitelských stanovišť,“ vysvětlil bezpečnostní expert.
Tento vývoj může narušit ruské zásobovací linie a omezit ruskou schopnost provádět ofenzivní operace, jak doplnil Kraus. „I když ruské síly v poslední době dosáhly určitých úspěchů, schopnost Ukrajiny zasahovat cíle v ruském týlu by mohla změnit rovnováhu sil a posílit její obranné i útočné kapacity. Neznamená to zvrat ve válce, ale strádající ukrajinské obraně to může významně pomoci,“ přiblížil.
Biden se rozhodl povolit využití těchto zbraní po dlouhých debatách se spojenci. „Rozhodnutí prezidenta Bidena povolit Ukrajině použití amerických zbraní dlouhého doletu na ruském území bylo ovlivněno několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, což představuje novou úroveň mezinárodní angažovanosti v konfliktu,“ zdůraznil Kraus.
Severokorejci v ruské armádě ale není nemusí být jediným důvodem k tomuto rozhodnutí. „Dalším faktorem je blížící se nástup prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, který avizoval změny v americké podpoře Ukrajině. Bidenovo rozhodnutí tak může být snahou posílit ukrajinskou pozici před možnými změnami v americké zahraniční politice,“ poznamenal expert.
Biden se mohl s Trumpem dokonce dohodnout. „Nelze ovšem ani vyloučit to, že na změně postoje se Biden domluvil s Trumpem během osobní schůzky. Varianta, že vše je dopředu předjednáno s nastupující administrativou není vůbec nepravděpodobná. Ale rozuzlení se dočkáme až po reálném nástupu Donalda Trumpa k moci,“ uzavřel Kraus.
Související
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS , Josef Kraus , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
před 3 hodinami
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
před 4 hodinami
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
před 5 hodinami
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
před 6 hodinami
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
před 8 hodinami
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
před 9 hodinami
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
před 10 hodinami
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
před 11 hodinami
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
před 12 hodinami
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
před 14 hodinami
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
před 15 hodinami
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
před 16 hodinami
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
včera
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
včera
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
včera
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
včera
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
včera
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
včera
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
včera
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák