Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.
Americký prezident v neděli povolil Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu americké výroby proti ruskému území. Ruská vláda toto rozhodnutí okamžitě odsoudila – Moskva v minulosti už několikrát varovala před vážnými důsledky, pokud k takovému rozhodnutí dojde.
O tom, jaké důsledky toto tento vývoj může mít, promluvil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „Rusko opakovaně varovalo, že pokud Ukrajina použije zbraně dlouhého doletu proti cílům na jeho území, bude to považovat za eskalaci konfliktu a adekvátně zareaguje,“ připomněl.
Reakce může mít různé podoby. „Obecně se má zato, že ona reakce může zahrnovat intenzivnější vojenské operace, rozšíření cílových oblastí na Ukrajině nebo nasazení pokročilejších zbraňových systémů,“ pokračoval.
Problém ale je v tom, že Rusko už „nemá kam dál“ eskalovat. „Vyjma plošné mobilizace už zbývají pouze zbraně hromadného ničení. Ani jedno z toho nepovažuji za pravděpodobné, jakkoli nás jistě Kreml bude přesvědčovat o opaku a hrozit tím,“ poznamenal Kraus.
Povolení použít dalekonosné rakety může změnit situaci na frontě. „Nasazení raket, jako jsou americké ATACMS s dosahem až 300 km – což jsou fakticky balistické střely krátkého doletu –, umožní Ukrajině zasahovat klíčové vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně logistických center, skladů munice a velitelských stanovišť,“ vysvětlil bezpečnostní expert.
Tento vývoj může narušit ruské zásobovací linie a omezit ruskou schopnost provádět ofenzivní operace, jak doplnil Kraus. „I když ruské síly v poslední době dosáhly určitých úspěchů, schopnost Ukrajiny zasahovat cíle v ruském týlu by mohla změnit rovnováhu sil a posílit její obranné i útočné kapacity. Neznamená to zvrat ve válce, ale strádající ukrajinské obraně to může významně pomoci,“ přiblížil.
Biden se rozhodl povolit využití těchto zbraní po dlouhých debatách se spojenci. „Rozhodnutí prezidenta Bidena povolit Ukrajině použití amerických zbraní dlouhého doletu na ruském území bylo ovlivněno několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, což představuje novou úroveň mezinárodní angažovanosti v konfliktu,“ zdůraznil Kraus.
Severokorejci v ruské armádě ale není nemusí být jediným důvodem k tomuto rozhodnutí. „Dalším faktorem je blížící se nástup prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, který avizoval změny v americké podpoře Ukrajině. Bidenovo rozhodnutí tak může být snahou posílit ukrajinskou pozici před možnými změnami v americké zahraniční politice,“ poznamenal expert.
Biden se mohl s Trumpem dokonce dohodnout. „Nelze ovšem ani vyloučit to, že na změně postoje se Biden domluvil s Trumpem během osobní schůzky. Varianta, že vše je dopředu předjednáno s nastupující administrativou není vůbec nepravděpodobná. Ale rozuzlení se dočkáme až po reálném nástupu Donalda Trumpa k moci,“ uzavřel Kraus.
Související
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
Proč není Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru? Oznámil, že do Davosu přijde pod jednou podmínkou
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS , Josef Kraus , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 1 hodinou
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 2 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 3 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 3 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 4 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 5 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 6 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.
Zdroj: Libor Novák