PŮVODNÍ ZPRÁVA | Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu

Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.

Americký prezident v neděli povolil Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu americké výroby proti ruskému území. Ruská vláda toto rozhodnutí okamžitě odsoudila – Moskva v minulosti už několikrát varovala před vážnými důsledky, pokud k takovému rozhodnutí dojde.

O tom, jaké důsledky toto tento vývoj může mít, promluvil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „Rusko opakovaně varovalo, že pokud Ukrajina použije zbraně dlouhého doletu proti cílům na jeho území, bude to považovat za eskalaci konfliktu a adekvátně zareaguje,“ připomněl.

Reakce může mít různé podoby. „Obecně se má zato, že ona reakce může zahrnovat intenzivnější vojenské operace, rozšíření cílových oblastí na Ukrajině nebo nasazení pokročilejších zbraňových systémů,“ pokračoval.

Problém ale je v tom, že Rusko už „nemá kam dál“ eskalovat. „Vyjma plošné mobilizace už zbývají pouze zbraně hromadného ničení. Ani jedno z toho nepovažuji za pravděpodobné, jakkoli nás jistě Kreml bude přesvědčovat o opaku a hrozit tím,“ poznamenal Kraus.

Povolení použít dalekonosné rakety může změnit situaci na frontě. „Nasazení raket, jako jsou americké ATACMS s dosahem až 300 km – což jsou fakticky balistické střely krátkého doletu –, umožní Ukrajině zasahovat klíčové vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně logistických center, skladů munice a velitelských stanovišť,“ vysvětlil bezpečnostní expert.

Tento vývoj může narušit ruské zásobovací linie a omezit ruskou schopnost provádět ofenzivní operace, jak doplnil Kraus. „I když ruské síly v poslední době dosáhly určitých úspěchů, schopnost Ukrajiny zasahovat cíle v ruském týlu by mohla změnit rovnováhu sil a posílit její obranné i útočné kapacity. Neznamená to zvrat ve válce, ale strádající ukrajinské obraně to může významně pomoci,“ přiblížil.

Biden se rozhodl povolit využití těchto zbraní po dlouhých debatách se spojenci. „Rozhodnutí prezidenta Bidena povolit Ukrajině použití amerických zbraní dlouhého doletu na ruském území bylo ovlivněno několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, což představuje novou úroveň mezinárodní angažovanosti v konfliktu,“ zdůraznil Kraus.

Severokorejci v ruské armádě ale není nemusí být jediným důvodem k tomuto rozhodnutí. „Dalším faktorem je blížící se nástup prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, který avizoval změny v americké podpoře Ukrajině. Bidenovo rozhodnutí tak může být snahou posílit ukrajinskou pozici před možnými změnami v americké zahraniční politice,“ poznamenal expert.

Biden se mohl s Trumpem dokonce dohodnout. „Nelze ovšem ani vyloučit to, že na změně postoje se Biden domluvil s Trumpem během osobní schůzky. Varianta, že vše je dopředu předjednáno s nastupující administrativou není vůbec nepravděpodobná. Ale rozuzlení se dočkáme až po reálném nástupu Donalda Trumpa k moci,“ uzavřel Kraus.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS Josef Kraus Joe Biden

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %

Spojené státy a Čína oznámily překvapivou dohodu o výrazném snížení cel na vzájemný obchod. V nadcházejících 90 dnech obě země sníží tarifní zátěž o 115 %, čímž dočasně ukončí obchodní napětí, které eskalovalo minulý měsíc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy