PŮVODNÍ ZPRÁVA | Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu

Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.

Americký prezident v neděli povolil Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu americké výroby proti ruskému území. Ruská vláda toto rozhodnutí okamžitě odsoudila – Moskva v minulosti už několikrát varovala před vážnými důsledky, pokud k takovému rozhodnutí dojde.

O tom, jaké důsledky toto tento vývoj může mít, promluvil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „Rusko opakovaně varovalo, že pokud Ukrajina použije zbraně dlouhého doletu proti cílům na jeho území, bude to považovat za eskalaci konfliktu a adekvátně zareaguje,“ připomněl.

Reakce může mít různé podoby. „Obecně se má zato, že ona reakce může zahrnovat intenzivnější vojenské operace, rozšíření cílových oblastí na Ukrajině nebo nasazení pokročilejších zbraňových systémů,“ pokračoval.

Problém ale je v tom, že Rusko už „nemá kam dál“ eskalovat. „Vyjma plošné mobilizace už zbývají pouze zbraně hromadného ničení. Ani jedno z toho nepovažuji za pravděpodobné, jakkoli nás jistě Kreml bude přesvědčovat o opaku a hrozit tím,“ poznamenal Kraus.

Povolení použít dalekonosné rakety může změnit situaci na frontě. „Nasazení raket, jako jsou americké ATACMS s dosahem až 300 km – což jsou fakticky balistické střely krátkého doletu –, umožní Ukrajině zasahovat klíčové vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně logistických center, skladů munice a velitelských stanovišť,“ vysvětlil bezpečnostní expert.

Tento vývoj může narušit ruské zásobovací linie a omezit ruskou schopnost provádět ofenzivní operace, jak doplnil Kraus. „I když ruské síly v poslední době dosáhly určitých úspěchů, schopnost Ukrajiny zasahovat cíle v ruském týlu by mohla změnit rovnováhu sil a posílit její obranné i útočné kapacity. Neznamená to zvrat ve válce, ale strádající ukrajinské obraně to může významně pomoci,“ přiblížil.

Biden se rozhodl povolit využití těchto zbraní po dlouhých debatách se spojenci. „Rozhodnutí prezidenta Bidena povolit Ukrajině použití amerických zbraní dlouhého doletu na ruském území bylo ovlivněno několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, což představuje novou úroveň mezinárodní angažovanosti v konfliktu,“ zdůraznil Kraus.

Severokorejci v ruské armádě ale není nemusí být jediným důvodem k tomuto rozhodnutí. „Dalším faktorem je blížící se nástup prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, který avizoval změny v americké podpoře Ukrajině. Bidenovo rozhodnutí tak může být snahou posílit ukrajinskou pozici před možnými změnami v americké zahraniční politice,“ poznamenal expert.

Biden se mohl s Trumpem dokonce dohodnout. „Nelze ovšem ani vyloučit to, že na změně postoje se Biden domluvil s Trumpem během osobní schůzky. Varianta, že vše je dopředu předjednáno s nastupující administrativou není vůbec nepravděpodobná. Ale rozuzlení se dočkáme až po reálném nástupu Donalda Trumpa k moci,“ uzavřel Kraus.

Související

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS Josef Kraus Joe Biden

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Roman Červenka během oslav na Staroměstském náměstí Prohlédněte si galerii

Fotograf serveru EuroZprávy.cz podruhé za sebou uspěl v rámci Czech Press Photo

Druhým rokem v řadě uspěl v jedné z kategorií prestižní fotografické soutěže Czech Press Photo fotograf serveru EuroZprávy.cz Michal Zelinka. Mezinárodní porota letos ocenila jeho snímky z oslav zisku titulu mistrů světa v ledním hokeji na domácím šampionátu, které hostilo Staroměstské náměstí. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí

Výhled počasí do půlky prosince: Zima začne úřadovat

Téměř až do Vánoc vidí aktuálně meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a slibují střídání chladnějších a teplejších epizod v nadcházejících dnech a týdnech. Připravit se máme také na první významnější sněhové srážky. 

včera

Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové

Německá média odznačila zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem za „noční můru“. Trump, který je známý svým skeptickým postojem ke konfliktu na Ukrajině, se v Německu velké přízni netěší. Podobně je tomu i ve Švédsku. Tamní premiér vidí Trumpovo zvolení jako riziko.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy