Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.
Americký prezident v neděli povolil Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu americké výroby proti ruskému území. Ruská vláda toto rozhodnutí okamžitě odsoudila – Moskva v minulosti už několikrát varovala před vážnými důsledky, pokud k takovému rozhodnutí dojde.
O tom, jaké důsledky toto tento vývoj může mít, promluvil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „Rusko opakovaně varovalo, že pokud Ukrajina použije zbraně dlouhého doletu proti cílům na jeho území, bude to považovat za eskalaci konfliktu a adekvátně zareaguje,“ připomněl.
Reakce může mít různé podoby. „Obecně se má zato, že ona reakce může zahrnovat intenzivnější vojenské operace, rozšíření cílových oblastí na Ukrajině nebo nasazení pokročilejších zbraňových systémů,“ pokračoval.
Problém ale je v tom, že Rusko už „nemá kam dál“ eskalovat. „Vyjma plošné mobilizace už zbývají pouze zbraně hromadného ničení. Ani jedno z toho nepovažuji za pravděpodobné, jakkoli nás jistě Kreml bude přesvědčovat o opaku a hrozit tím,“ poznamenal Kraus.
Povolení použít dalekonosné rakety může změnit situaci na frontě. „Nasazení raket, jako jsou americké ATACMS s dosahem až 300 km – což jsou fakticky balistické střely krátkého doletu –, umožní Ukrajině zasahovat klíčové vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně logistických center, skladů munice a velitelských stanovišť,“ vysvětlil bezpečnostní expert.
Tento vývoj může narušit ruské zásobovací linie a omezit ruskou schopnost provádět ofenzivní operace, jak doplnil Kraus. „I když ruské síly v poslední době dosáhly určitých úspěchů, schopnost Ukrajiny zasahovat cíle v ruském týlu by mohla změnit rovnováhu sil a posílit její obranné i útočné kapacity. Neznamená to zvrat ve válce, ale strádající ukrajinské obraně to může významně pomoci,“ přiblížil.
Biden se rozhodl povolit využití těchto zbraní po dlouhých debatách se spojenci. „Rozhodnutí prezidenta Bidena povolit Ukrajině použití amerických zbraní dlouhého doletu na ruském území bylo ovlivněno několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, což představuje novou úroveň mezinárodní angažovanosti v konfliktu,“ zdůraznil Kraus.
Severokorejci v ruské armádě ale není nemusí být jediným důvodem k tomuto rozhodnutí. „Dalším faktorem je blížící se nástup prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, který avizoval změny v americké podpoře Ukrajině. Bidenovo rozhodnutí tak může být snahou posílit ukrajinskou pozici před možnými změnami v americké zahraniční politice,“ poznamenal expert.
Biden se mohl s Trumpem dokonce dohodnout. „Nelze ovšem ani vyloučit to, že na změně postoje se Biden domluvil s Trumpem během osobní schůzky. Varianta, že vše je dopředu předjednáno s nastupující administrativou není vůbec nepravděpodobná. Ale rozuzlení se dočkáme až po reálném nástupu Donalda Trumpa k moci,“ uzavřel Kraus.
Související
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS , Josef Kraus , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 33 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 37 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 3 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 6 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák