Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.
Vojensky je Hamás těžce poškozen, ale totální eliminace je politicky i operačně v podstatě nemožná, říká Kraus
Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá příměří, které zavládlo v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. „Jestli se jedná pouze o taktickou přestávku, nebo trvalejší stav vedoucí ke konsolidaci situace, to ukáže až další vyjednávání,“ říká. Promluvil také o tom, jak obě strany využívají svůj mediální obraz jako zbraň.
Mítink na Aljašce mění postavení Ruska. Trump si dnes musí jednu věc uvědomit, říká Kraus pro EZ
Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil páteční schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj díky tomu stal znovu nepostradatelným účastníkem jednání. „Diktuje si podmínky, americký prezident nyní hází odpovědnost za další krok na Ukrajince,“ popisuje Kraus.
Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus
Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.
Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat
Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.
Do trvalého příměří má současný stav ještě hodně daleko, řekl expert pro EZ o dohodě v Libanonu
Nad Libanonem v noci na středu zavládlo příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh. Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz popsal, jestli může být skutečně permanentní, jak ho označil americký prezident Joe Biden, a proč k němu Izraelci vůbec přistoupili. Zmínil rovněž to, jak příměří vnímá Teherán.
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
Rusko ve čtvrtek ráno zřejmě zasáhlo ukrajinské město Dnipro mezikontinentální balistickou střelou. Podle bezpečnostní experta Josefa Krause z brněnské Masarykovy univerzity Moskva tímto demonstrovala sílu, zásadní změny v konfliktu nebo vztazích Západu s Ruskem ale nepředpokládá.
Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu
Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.
20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus
Irácký diktátor Saddám Husajn se po svém svržení v důsledku Spojenými státy vedené vojenské invaze dokázal skrývat 9 měsíců. Před 20 lety, 13. prosince 2003, jeho útěk skončil, byl dopaden nedaleko města Tikrít. Režim Saddámovy strany Baas a její bezpečnostní aparát byly natolik prorostlé celou zemí, že jejich struktura umožnila bývalému vládci dlouho unikat zadržení, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. Expert na Blízký východ z brněnské Masarykovy univerzity v něm dále přiblížil například to, jakou roli v Saddámově zadržení sehrálo vypsání štědré finanční odměny a pomoc místního obyvatelstva. Vysvětlil také, jaký vliv na další vývoj v Iráku mělo nejen Saddámovo zadržení, ale i následné odsouzení k trestu smrti a jeho poprava.
Americké rakety poslaly do moře civilní airbus. Tragický omyl přispěl ke konci krvavé irácko-íránské války, upozorňuje odborník Kraus
Před 35 lety, 3. července 1988, sestřelila americká vojenská loď USS Vincennes v Hormuzském průlivu civilní Airbus A300 iránských aerolinií. Zahynulo všech 290 osob na jeho palubě. Rozhodně se nejednalo o úmysl, svou roli patrně sehrály nervy i vojenské předpisy vyplývající z dramatické eskalace napětí v oblasti, uvádí odborník na Blízký východ Josef Kraus. Zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil širší kontext, který vedl k záměně civilního stroje s bojovým letounem. Vinu podle něj nesou obě strany – americké plavidlo nemělo útočit na neidentifikované letadlo, Írán zase hrubě podcenil řádné nahlašování letů a komunikaci. Důsledkem incidentu je podle politologa i posílení bloku, který od roku 1979 komplikuje vztahy mezi Washingtonem a Teheránem a dosud se jej nepodařilo prolomit.
Chemické útoky, kobercové bombardování. Saddámův zásah proti kurdským separatistům byl aktem státního terorismu, konstatuje odborník Kraus
Před 35 lety zahájil irácký režim diktátora Saddáma Husajna operaci al-Anfal. Několik měsíců trvající vojenské tažení proti Kurdům a další etnickým a náboženským menšinám na severu země, nazvané podle jedné ze súr Koránu (v překladu kořist), si vyžádalo přinejmenším desítky tisíc obětí, z velké části z řad civilistů. Přesných čísel se ale nelze dopátrat, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ, který působí jako zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně dále vysvětlil, že operace měla nejen potlačit kurdské povstalce, ale v očích většinového obyvatelstva také potrestat celé etnikum za debakl, který Irák utrpěl v dlouhé a devastující válce se sousedním Íránem. Připouští, že cíl byl do značné míry splněn, použité prostředky ale měly genocidní ráz a naplňovaly definici státního terorismu.
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.
před 1 hodinou
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.
před 2 hodinami
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.
před 2 hodinami
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.
před 3 hodinami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.
před 4 hodinami
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.
před 4 hodinami
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
Povodňová hrozba by dnes měla pominout, ale meteorologové ještě naposledy aktualizovali výstrahu před povodňovými jevy. Na některých místech totiž bude ještě hladina stoupat, ale večer už vyprší platnost varování.
před 5 hodinami
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
před 5 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.
před 6 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.
před 7 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.
před 8 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.
včera
Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude
Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.
Zdroj: Libor Novák